Čunkovy sliby chyby

Jedno se Jiřímu Čunkovi upřít nedá – vedle politiky zanechá hlubokou stopu i v jazykovědě. V jeho podání totiž slovo slib či výraz „kostlivec ve skříni“ dostávají zcela nový význam.

Tak kupříkladu ten slib. Když před dvěma týdny nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká oznámila, že definitivně zastavuje Čunkovo stíhání pro podezření z přijetí úplatku, předseda KDU-ČSL oznámil, že text jejího rozhodnutí zveřejní. „Už nemám co tajit,“ řekl tehdy Čunek a slíbil, že usnesení dokonce vyvěsí na internetu. To byla nadějná zpráva – po měsících, kdy podrobnosti kauzy na veřejnost prosakovaly z anonymních zdrojů, jsme se konečně mohli dovědět, na čem obvinění stála a proč přesně jihlavský státní zástupce Arif Salichov stíhání zastavil, koho vyslýchal a jaké nové důkazy získal, když mu případ znovu přistál na stole, a proč mu nakonec Vesecká dala za pravdu.

Jaké potom bylo překvapení, když předevčírem deník Právo citoval Čunkova advokáta Eduarda Brunu, jak říká, že mu jeho klient „výslovně uložil pokyn, aby to usnesení nezveřejňoval a nedával ho z ruky.“ „Řekl mi, že ani on sám to nechce zveřejnit, ale že to ještě zváží,“ řekl Bruna.

Když si ale člověk prolistuje dva týdny staré noviny, zjistí, že zas až takové překvapení to není, my jen špatně rozumíme slovu slib. Jiřímu Čunkovi se totiž tento jeho daný závazek rozležel v hlavě a po pár dnech nenápadně dodal, že spis zveřejnění, ale za podmínky, že s tím bude souhlasit 34 „subjektů“, o nichž se usnesení zmiňuje. Tedy všech svědků i spoluobviněného podnikatele Petra Hurty. A trval na tom, i když řada právníků k tomu neviděla důvod, k transparentnímu jednání Čunka navíc vyzvala i Renata Vesecká.

Lidoveckému šéfovi není tento týden do řeči, mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek nicméně řekl Hospodářským novinám, že několik „subjektů“ už se jeho stranickému šéfovi ozvalo a se zveřejněním spisu nesouhlasilo. Kdo přesně a proč, nevíme.

Co však tušíme je, že se zveřejnění spisu pravděpodobně nikdy nedočkáme. Takže zapomeňte na sliby. Taky tento problém se nejspíš – a tím se vracíme k Čunkovu přínosu českému jazyku – prostě „vysedí“.