Chávez to nevzdává

Hugo Chávez miluje televizní kamery. Má vlastní pořad ve státní televizi Aló presidente, ale to není úplně ono. Nejlepší jsou pořady s mezinárodním přesahem. A když doma nejdou věci podle plánu, jako tomu bylo v případě prohraného referenda o změně venezuelské ústavy, je třeba dosáhnout úspěchu na mezinárodním politickém kolbišti. Co dnes pálí Latinskou Ameriku? Chudoba. Ta se vyřeší tzv. bolívarskou revolucí, jež pokud bude Hugo Chávez dostatečně dlouho u moci zasáhne celou Ameriku a nakonec položí na lopatky i „americké jestřáby“ ve Washingtonu. Dále tady máme problémy s kolumbijskou guerillou. Prezident Uribe si doma neumí udělat pořádek ani s pomocí amerických milionů věnovaných na boj proti narkoterorismu. Tak je třeba věci trochu popostrčit. Obzvlášť pokud je Hugo Chávez dobrý známý marxistické guerilly tzv. FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia). FARC drží v zajetí více než 700 zajatců, asi padesátka z nich jsou unesení politici a političky. Guerilla se díky svým zajatcům dostává k astronomickým částkám za výkupné, ale také do světla televizních kamer a může tak lépe vyjednávat s vládou o svých politických a územních požadavcích. Touží totiž po vzniku marxisticko-kokainové utopie na kolumbijském území.

Za poslední dva měsíce už dvakrát soudruzi z džungle slíbili Hugo Chávezovi propuštění dvou kolumbijských političek – Clary Rojas a Consuelo González de Perdomové a letos k Vánocům dokonce i syna jedné z nich malého Emmanuela, který se narodil v zajetí. Ukázalo se však, že guerilla Emmanuela, podle něhož Chávez celou záchrannou operaci slavnostně pojmenoval, vůbec nemá v rukou, ale podle dnes už stoprocentně potvrzené informace kolumbijských tajných služeb je chlapec v sociálním zařízení v Bogotě. Nakonec však o Vánocích, ani na Nový rok guerilla nepustila nikoho.

Chávez svou novoroční ostudu ve zdraví přežil, otřepal se a už je tady zas. Znova ve světle světových televizních kamer, znova s novým slibem guerilly a novým plánem záchranné akce na propuštění matky Emmanuela a senátorky Perdomové. Je evidentní, že kolumbijský prezident Uribe nemůže mít z Chávezova urputného humanitárního snažení radost. Jeho vláda od počátku se souhlasem více než 70% obyvatel Kolumbie razí strategii, že s teroristy, jimiž bezpochyby bojovníci z FARC jsou, se nejedná. Vojenská policie vycvičená na záchranu rukojmích, armáda a tajné služby se také snaží rukojmí zachránit. Sice s menším mediálním humbukem, o němž lidé specializovaní na terorismus tvrdí, že zbytečně zvedá cenu rukojmích, ale poměrně úspěšně. Včera kolumbijská guerilla skutečně političky, které věznila šest let propustila. Je to skvělá zpráva. Také proto, že alespoň na chvíli Hugova rudá košile zmizí z televizní obrazovky.