Audit známe, konec není ani na dohled

Čtenáři unavení kauzou Čunek nechť odpustí, ale nechat bez komentáře její nejnovější vývoj – audit zveřejněný konečně včera večer na stránkách Karla Schwarzenberga – jednoduše nelze.

Po dvou týdnech čekání jsme se konečně dočkali, na osobním webu ministra zahraničí od včerejška visí shrnutí v češtině a čtyřiatřicetistránkový originál „Projektu Korunka“, jak Kroll Schwarzenbergovu zakázku nazval, v angličtině. V noci pak klíčové pasáže v českém překladu zveřejnil iHned (http://domaci.ihned.cz/c3–25975740–002000_d-audit-jiri-cunka-od-detektivni-kancelare-kroll).

Po přečtení kompletní zprávy autorku této glosy jako první napadlo, že by si premiér Mirek Topolánek a šéf zelených Martin Bursík měli zaplatit intenzivní kurz angličtiny nebo alespoň dobrého překladatele. Pokud ovšem zprávy, že v auditu není důvod pro odvolání ministra pro místní rozvoj z vlády, nevypouštěli ještě před zveřejněním analýzy záměrně. (Záměrně a koneckonců z pochopitelných důvodů – aby udrželi vládu pohromadě.)

Nejen, že šéf lidovců nebyl auditem jednoznačně očištěň, spíš je to naopak – zpráva z dílny prestižní americké firmy Kroll přinesla další podezření. Podivný je hned důvod, proč jsme se včera dověděli, že audit není u konce a detektivové Krollu budou šetřit dál. Jiří Čunek jim totiž nedodal kompletní policejní spis – z bezmála pěti tisícovek stránek jich víc než osm set chybí. A nejde o nějakou náhodně vypadnuvší vatu okolo, ale o zprávu o konečné hodnotě společnosti Vsetínské byty (založené Vsetínem a podnikatelem Petrem Hurtou, právě za prodej podílu města v té firmě měl Čunek dostat úplatek). Tedy informace, které představují přímo „jádro obvinění z korupce“, jak se píše ve zprávě. Údiv nevzbuzuje jen toto samotné Čunkovo „opomenutí“ (jen si to představte - jde vám o místo a o pověst, vyšetřuje vás slavná detektivní společnost a vy si ani nezkontrolujete, co jí posíláte?), ale i způsob, jakým na to Jiří Čunek včera večer reagoval. „Dnes mi to bylo sděleno, že něco chybí,“ řekl iDNES.cz Jiří Čunek. Jenže ve zprávě – dokončené před dvěma týdny, v červnu 2008 - výslovně stojí, že Čunek „sdělil Krollu, že si celou složku neprošel a že neví, co schází“. Zdá se to jako drobnost, ale v kauze jako je Čunkova je podezřelá sebemenší lež.

Ovšem aby těch podivností nebylo málo, přišel americký novinář Erik Best dokonce s teorií, že zpráva pověšená na ministrových stránkách nemusí být totožná s tou originální od Krollu – několika kliky myší totiž zjistíme, že soubor byl vytvořen až včera ráno a poslední změny udělány jen pár hodin před zveřejněním. To může mít samozřejmě zcela prosté vysvětlení. Nebo může mít pravdu Best, který se ptá, zda náhodou nebyly v mezičase v dokumentu provedeny změny dohodnuté s Topolánkem a Bursíkem…

Bude další audit

Karel Schwarzenberg už rovněž v Lidových novinách potvrdil, že audit není uzavřen také proto, že „Krollové mají nějaké další závažné informace, podrobnosti“. A oznámil, že plánuje další audit, tentokrát k postupu policie a státních zástupců.

A pak k samotným závěrům auditu. Ne, opravdu tam nestojí černé na bílém „Jiří Čunek vzal úplatek a tady jsou důkazy“, ale snad ani nikdo nečekal, že cizí soukromá agentura s omezeným přístupem k informacím zjistí něco průlomově jiného než domácí policie. Jenže po zprávě Krollu zůstává okolo lidoveckého předsedy dál víc otázek než je zdrávo a dokonce přibyly nové. Nové je mimo jiné třeba zjištění, že Čunek lobboval za vsetínskou Zbrojovku na ministerstvu obrany, kde mají lidovci tradičně vliv a tehdejší bezpečnostní technik podniku Čunek byl takovým úkolem pověřen proto, že měl „dobré kontakty na vládní úrovni“. Detektivům to řekl bývalý šéf Zbrojovky Karel Dančák. Sice se jim už nesvěřil s tím, jak přesně byl Čunek odměněn. Lze si nicméně představit, že podnik Čunkovy lobbyistické snahy ocenil - minimálně ve třech případech totiž byly podle Dančáka úspěšné, mezi nimi i vládní zakázka na kulomety Plamen pro letouny L-159 v hodnotě 1,3 miliardy, kterou Zbrojovka získala v polovině devadesátých let. Dančák nicméně alespoň naznačil, že proplácení cestovních nákladů na Čunkovy cesty do Prahy bylo „štědré“. Kroll pak ve zprávě naznačuje, že lidovecký předseda tyto odměny řádně nezdanil.

Vedle těchto nových skutečností zůstávají nejasnosti i u tří základních otázek, na něž měla analýza Krollu odpovědět: Získala společnost H&B Real výhodu, která by poskytovala motiv pro odměnu Jiřímu Čunkovi? Může Jiří Čunek přesvědčivě vysvětlit, že majetek jeho rodiny má zákonný původ? a konečně Jak soudržné a logické jsou důkazy, že 11. února 2002 došlo k úplatku?. Zejména u té první - podle Krollu zde zůstávají „náznaky“, že H&B Real „mohla získat nefér výhody na několika úrovních (obchodního) vztahu“. „Na druhé straně ale úspěch celé akce nepředstavuje důkaz, že se pan Čunek obohatil,“ dodávají detektivové. Jenže podstatou korupce nemusí být nutně jen obohacení politika, který rozhoduje – ve veřejné soutěži je jednoduše nepřijatelné zvýhodnění jedné firmy před druhými.

Takže špatná zpráva pro ty, kteří doufali, že auditem se kauza Čunek smete ze stolu. Její konec není ani na dohled.

(Podrobnější analýzu auditu přineseme v novém čísle Respektu.)