Zaorálek: Sankce mají smysl
Ani v případě pokračujících restrikcí vůči Rusku nelze čekat katastrofický pokles českého vývozu
Mají sankce Evropské unie vůči Rusku smysl, nebo ne? Prezident Miloš Zeman nedávno ve svém v ruštině vedeném projevu na konferenci na Rhodosu pořádané ruským oligarchou Vladimírem Jakuninem vyhlásil, že nemají a že jsou - volně řečeno - absolutním nesmyslem. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ale v úterý na setkání s novináři řekl, že sankce smysl mají a že je přesvědčen, že pomohly k mírové smlouvě mezi Ukrajinou a Ruskem. Vítejte v Česku. Každý, ať si vybere, co je mu bližší…
Podle Zaorálka má Evropa jasný plán, jak vůči Rusku postupovat, a sankce jsou v něm jen jednou věcí. Navíc pokud budou dodrženy body zmíněné mírové dohody Kyjeva s Moskvou, EU začne sankce zmírňovat. „Sankce prostě nejsou osamoceným trestem, který má vést k rozvrácení ruské ekonomiky. To by byla nakonec katastrofa i pro Evropu. Cílem je vrátit Rusko k jednacímu stolu. Můj dojem, který mám i na základě informací, které čtu v odborném tisku, je, že sankce svoji roli splnily,“ vysvětluje ministr. Není to příliš velký odsudek Zemanovy rétoriky, ale v situaci, kdy všichni ostatní politici mlčí, je cenný.
Také dostupná ekonomická data zatím podle Zaorálka ukazují, že ani český obchod, alespoň pokud jde o první pololetí letošního roku, tvrdším postojem Evropy k Rusku příliš netrpěl. Český vývoz do této země zatím poklesl meziročně jen o 0,14 procenta, což je snížení jen o 80 milionů korun. „Pokles exportu do Ruska byl menší, než ukazovaly prognózy,“ upozorňuje ministr.
Dopad sankcí by se nicméně mohl více projevit v druhé polovině roku nebo příští rok, pokud sankce zůstanou v platnosti. Ani tak ale nelze čekat katastrofická čísla.
Mimochodem, jak vyplývá ze statistik, už loni český export do Ruska klesl o 1,5 procenta - bez sankcí či hrozeb sankcemi. Plnou pětinu vývozu navíc zajišťují auta a součástky pro automobily, což je sektor, na který se sankce vůbec nevztahují.
Když už by tedy měl mít prezident o něco z ekonomického hlediska péči, měla by to být Ukrajina. Tam klesl český export za prvních šest měsíců o 30 procent a jde o vůbec největší pokles tuzemského vývozu z pohledu jednotlivých zemí. Za loňský rok přitom český vývoz na Ukrajinu rostl - a to o 3,7 procenta.
Důvody, proč se nedaří obchodům s Ukrajinou, jsou nasnadě – ekonomika země je v rozkladu, firmy odtamtud utíkají a stahují své lidi, státní Česká exportní banka i pojišťovna EGAP odkládají financování obchodních projektů. Zastavit válku na Ukrajině by tak mělo být jednou z priorit i z obchodního hlediska.
Na závěr ještě pár obchodních čísel o Evropě, která ilustrují, co bychom opravdu měli řešit. Za první pololetí letošního roku, směřovalo do zemí EU plných 80 procent tuzemského exportu, který se celkově navíc meziročně zvýšil o 15,5 procenta. Klíčové je přitom sousední Německo, na jehož ekonomice je ta česká především závislá. Za loňský rok putovalo z Česka do Německa zboží za téměř bilion korun (i když část z toho se pak reexportuje dále, například do Číny) a růst vývozu do této země byl letos za první půlrok 20 procent.
Obchod není všechno, ale je dobré si tato čísla připomenout, když člověk přemýšlí, kam Česko patří; a čí politika a jaká podpora exportu by mu tedy měla být bližší.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].