Z pohádky o OKD je smutné drama

Když se před šesti lety začalo na burzách v Londýně, Varšavě a v Praze obchodovat s akciemi společnosti NWR, jejímž hlavním majetkem jsou ostravské černouhelné doly OKD, byl to miláček všech investorů. Více než třetinu akcií této společnosti tehdy s příběhem „nepřetržitě“ ziskové a největší těžební firmy ve střední Evropě, která má zásoby uhlí na dalších 30 let, poslali na veřejné trhy hlavní vlastníci, finančník Zdeněk Bakala (majitel Economie, která vydává i Respekt) a maďarsko-americká firma Crossroads. Investoři byli po akciích jako diví: původní prodejní cena 425 korun za kus zanedlouho vystřelila přes hranici šesti set korun.

Současnost nabízí o to smutnější obrázek. Akcie NWR se ve středu na pražské burze propadly na historické minimum 6,60 koruny za kus a analytici z Patrie určili jako cílovou cenu 3,50 koruny. Firma vykazuje ztráty, těžba se odhaduje na dalších maximálně deset let (v dole Paskov už jen dva roky, a to ještě díky pomoci státu, v klíčovém dole v Polsku se těžit vůbec nezačalo). Celkové zadlužení společnosti se pak vyhouplo na obřích 21 miliard korun.

NWR také ve středu oznámila, že pokud se nedohodne do poloviny září se svými věřiteli na restrukturalizaci dluhů a posílení kapitálu, je připravena svůj klíčový majetek, kterým je právě OKD, prodat. Vyloučen podle analytiků stále není ani bankrot společnosti. Pohádka o velké středoevropské a dlouhodobě vydělávající firmě ze severu Moravy je tedy u konce a mění se už jen na boj o přežití s různou mírou ztráty.

Víc než firma

Důležité přitom je, že nejde o jen tak obyčejnou firmu. OKD je druhý největší soukromý zaměstnavatel v zemi – přímo a přes agentury pro něj pracuje přes 15 tisíc lidí, další tisíce lidí se díky ní živí v navazujících soukromých firmách. To vše v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi. Na dodávkách uhlí z této firmy jsou navíc závislé ocelárny a některé elektrárny.

Co tedy vlastně firmu čeká? Akcionáři už v cenách svých cenných papírů ztráty pocítili a pro ostatní věřitele, majitele dluhopisů z řad bankovních domů i soukromých investorů, se den pravdy blíží. Restrukturalizační plán společnosti totiž počítá hlavně s tím, že věřitelé téměř polovinu svých investovaných peněz (10 miliard korun) fakticky odepíší. Firma má také získat nové půjčky a vydat další akcie.

Zároveň má posílit kapitál o dalších 185 milionů eur (zhruba 5 miliard korun), z toho 75 milionů eur (asi 2 miliardy korun) by dodal nynější hlavní vlastník NWR, společnost BXR Mining – ta patří napůl Zdeňku Bakalovi a napůl skupině Crossroads, v níž dominuje maďarský finančník Peter Kadás.

Právě tento fakt však podle některých informací mimo jiné přispívá k tomu, že jsou věřitelé nespokojeni. Myslí si totiž, že by se tito většinoví akcionáři, kteří od roku 2004 na OKD vydělali dohromady kolem 70 miliard korun, měli na umazání obřích dluhů podílet více. Za stav firmy jsou také nejvíce zodpovědní.

Konec pohádky

Jistě, Zdeněk Bakala a jeho manažeři nemohou za to, že v roce 2008 přišla finanční krize a pak hospodářská recese, která srazila dolů do té doby příjemně vysoké ceny uhlí, jež se pak už fakticky nevzpamatovaly. Na druhou stranu, ceny všech komodit kolísají a odpovědný investor by na to měl ve svých plánech myslet. Na OKD se navíc podepsaly rozmáchlé investice, které neodpovídaly možnostem firmy - a také ty mají na svědomí manažeři a vlastníci, nikoliv neosobní „hospodářská krize“.

Další pochybnost o správném rozdělení ztrát u některých věřitelů spočívá ve víře, kterou jim nakonec dodává i samo NWR, že situace na trhu s uhlím se zlepšuje. Proč by tedy měli odepisovat ze svých půjček tak velký kus, když budoucnost nemusí být tak černá? Jenže před tímto optimismem je třeba mít se na pozoru.

Aby se OKD dostalo do černých čísel, musela by se cena uhlí zvednout téměř o čtvrtinu. A takový posun rozhodně na trhu není; u koksovatelného uhlí se počítá v příštích měsících s růstem řádově v procentech, energetické uhlí se téměř nehýbe. Navíc, i kdyby k výraznějšímu nárůstu ceny došlo, je otázkou, jak dlouho se udrží, aby to mělo významnější vliv na schopnost splatit půjčky trvající z části až do roku 2021.

NWR je údajně přesvědčeno, že se potřebné tři čtvrtiny věřitelů nakonec rozhodnou ozdravný plán přijmout a firma přežije dalších pár let. Pokud ne, přijde na řadu zmíněný prodej. Jenže kdo si OKD s 21miliardovým dluhem koupí? Podle obchodníků nikdo, takže k umazání dluhu – ať již dohodou věřitelů, se státem, anebo bankrotem - bude muset stejně dojít.

Ať to dopadne jakkoliv, příběh OKD se už k investorské pohádce asi nevrátí. V lepším případě půjde o drama, v horším o horor. A z pohledu rodin, které OKD živí, bude správně spíš za bé.