Všechno nejlepší, drahá pražská díro
Zatím můžeme jen čekat, o kolik se tunel čekající na soud ještě prodraží
Pracovní týden začíná pondělním svátkem Blanky. To jméno, které nese nejznámější český tunel vedoucí pod kusem Prahy, má ve svém významu zakódovánu čistotu, znamená běloskvoucí či neposkvrněná. Původně se ta předražená díra v zemi mohla jmenovat jinak, vybíralo se podle tras ze tří ženských jmen a ve hře byla ještě Dana a Hana. A jak už dnes víme, obě tato jména by se pro tunel Blanka nakonec hodila daleko lépe: Dana znamená soudkyně, což dobře vyjadřuje současnou realitu, a Hana dávající milost by mohla nést naději, že to s Pražany, jejich penězi a dírou třeba dobře dopadne.


Na to si ale musíme ještě chvíli počkat, zatím je tu pro město hromada neproplacených faktur, které míří k rozhodčímu soudu, a cena, která se z původních avizovaných 21 miliard vyšplhala k 37 miliardám. Tunel, který měl být otevřen v roce 2011, je zatím neposkvrněný jen auty - na arbitráži a dalším jednáním mezi městem Prahou a stavební firmou Metrostav záleží, kdy do podzemní stavby nějaká vyrazí.
Práci na tunelu započalo město za primátora Pavla Béma (malý, drobný, skromný) v roce 2006 s avizovanou cenou 21 miliard korun a na starosti ji měl celá léta ředitel městských investic Jiří Toman (geórgos – „země“ a „práce“). Když nastoupil na magistrát primátor Bohuslav Svoboda (budiž Bohu sláva), zjistil inventurou v odboru investic, že to celé přijde na miliard osmatřicet. A že tu byl celou dobu porušován zákon o veřejných zakázkách, protože se nikdo nezabýval tím, které práce vycházejí z původního projektu a které už jsou „navíc“ a měly znovu projít soutěží.
„Peníze máme, platit chceme, ale porušili bychom tím podle právníků zákon,“ vysvětluje primátor, proč dluží stavební firmě Metrostav peníze.
„To nebyla moje věc a bylo mi to jedno,“ říká v aktuálním čísle Respektu Toman na otázku, jak se mu léta poslouchala podseknutá cena, kterou Pavel Bém občany balamutil. Toman, po němž zbyl na magistrátu binec mířící k soudu, byl patrně nejlépe placeným úředníkem v moderních dějinách Česka - jak jsme se nedávno dozvěděli, jeho výplata činila 180 tisíc korun měsíčně. Dnes se živí blíže neurčeným poradenstvím a také je šéfem koňakového klubu Cognac Gallery sídlícího v Praze ve Žlutých lázních.
Tam se jej zastihnout nepodařilo, chodí prý jen občas. Ani ve svém bytě v Krči nebydlí, pronajímá si totiž jiný v Galerii Myšák, hlavním sídle Bémova lobbisty Romana Janouška (Říman). A pronajatý ho má od Libora Grygárka (více možností: líbezný, obětovat a volný), bývalého státního zástupce v Praze, u nějž - stejně jako u Tomana a Janouška - dělala policie v létě domovní prohlídky kvůli podezření na zločinné spiknutí. Rozplést ty souvislosti je teď na policii, my zatím můžeme čekat, o kolik tunel čekající na soud ještě prodraží.
O tom, jak to bylo s cenou tunelu, dodržováním zákona a co ještě si myslí bývalý úředník Toman, se dočtete v novém Respektu 49/2013 pod titulkem Tunel na tunel.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].