Vítěz bere vládu

Připomíná to listování v kuchařce. Holandský, řecký, skotský. Řízek, salát, vývar? Nikoliv. Jedná se o volební modely, o kterých vláda uvažuje, že by změnily ten současný český.

ODS, KDU-ČSL a SZ se při uzavření koaliční dohody domluvily, že změní stávající volební zákon, který zvýhodňuje velké strany na úkor menších. Bonifikován by měl být vítěz voleb a rovněž distribuce hlasů malým stranám by měla být spravedlivější. Je to skutečně potřeba, zabrání se volebnímu patu, jak se o něm hovořilo po skončení voleb v roce 2006? Ve skutečnosti každá strana získala různý počet mandátů, ale politici začali hovořit o dvou nesmiřitelných stovkových blocích.

Současný volební systém vznikl jako důsledek opoziční smlouvy. ODS a ČSSD se dohodly na změnách, které systém přiblížil více většinovému modelu. Třicet pět volebních obvodů by zvýhodnilo velké strany na úkor těch menších. Ústavní soud však některá ustanovení zákona zrušil, protože se do sněmovny dle ústavy volí podle poměrného systému. Strany pak v roce 2002 narychlo přijaly současnou úpravu. „To co nejmíň bolí. Čtrnáct volebních obvodů kopírujících kraje a nejpoužívanější volební dělitel d´Hondtův,“ upozornil pro Respekt.cz politolog a odborník na volební systémy Tomáš Lebeda. (Podrobněji o přepočtu hlasů ZDE)

Lebeda zdůraznil, že slabiny tohoto systému byly známy. Neprojevily se však naplno jako v roce 2006. V roce 2002 do sněmovny kandidovaly menší strany v rámci uskupení Koalice KDU-ČSL, US-DEU. Získaly přes 14 procent hlasů a přepočet na mandáty byl spravedlivější než u zelených v roce 2006, kdy v méně lidnatých krajích strana nezískala dostatek hlasů, aby to stačilo na poslanecký mandát.

Podle Daniela Kunštáta, analytika CVVM, již od roku 1996 dopadají volby podobně. Přibližně polovinu hlasů získávají strany socializujícího proudu a druhou polovinu strany hlásící se ke konzervativně-liberálnímu proudu. „Žádný zákon nedokáže zajistit, aby vznikla silná a stabilní vláda,“ sdělil Respektu.cz Kunštát. Jako největší problém vidí to, že ve stávajícím systému jednotlivé hlasy skutečně nemají stejnou váhu.

Ředitel liberálně-konzervativního institutu CEVRO Ladislav Mrklas je přesvědčen, že změna volebního zákona je nutná. Upozornil právě na to, že od roku 1996 nemělo Česko stabilní a akceschopnou vládu. „Přitom právě absence takové vlády, resp. absence možnosti, aby o vzniku takové vlády rozhodovali skutečně voliči vybírající jednu ze dvou alternativ, je jedním z důvodů frustrace velké části české veřejnosti z politiky,“ uvedl na dotaz Respektu.cz.

Předsedkyně Institutu politických a ekonomických studií (IPES) Marie Jílková, se vyslovila pro holandský model, který počítá pouze s jedním volebním obvodem. "Holandský systém je milosrdnější ke stranám, které nemají vyváženou podporu v regionech napříč republikou, a je proto výhodnější i pro KDU-ČSL. Přesto nedochází k tomu, že by vymizel regionální charakter poslaneckých mandátů, jejichž obsazení se určuje až podle dosažených volebních výsledků v jednotlivých krajích," uvedla pro Respekt.cz.

Dopad na politickou kulturu

Kunštát upozornil, že podobně vyrovnaně volby dopadají i v sousedním Rakousku nebo Německu. Obě hlavní strany se pak musí domluvit a vytvořit velkou koalici. „Nikoho tam nenapadne měnit volební zákon,“ zdůraznil. Případná změna zákona by pak mohla narušit již tak nízkou politickou kulturu v Česku a snahu nalézt kompromis při hledání vládní většiny. Vítěz voleb by tak nemusel brát ohledy na druhou nejsilnější stranu. „České politické elity si dosud nezvykly, že politika je nějaký ústupek,“ dodal. Navíc varoval pře rizikem, že i „bonusové“ poslance si může stejně protivník koupit.

Lebeda si však nemyslí, že jistá bonifikace vítěze by musela negativně ovlivnit politickou kulturu v zemi. „K jednobarevným vládám by stejně nedocházelo, koalice by stále vznikaly.“ Podle Lebedy by stačila i drobná bonifikace vítězné strany. „Ostatně bonus máme již nyní,“ upozornil na to, že velké strany si na úkor SZ rozdělily mezi sebe sedm mandátů.

Lebeda však varuje před případnou změnou volební klauzule, která nyní činí pět procent. Je to jeden z mála stabilizačních parametrů, na který si voliči již zvykli. „Ve volbách v roce 1990 a 1992 propadalo až dvacet procent hlasů,“ připomenul Lebeda. Současná hranice zabraňuje podle jeho slov populistickým hnutím, aby se dostaly do parlamentu, na druhou stranu neuzavírají přístup novým uskupením, které dokáží získat pět procent příznivců.

Kunštát upozornil na další problém současného volebního systému. Tím je přítomnost KSČM s prakticky nulovým koaličním potenciálem. Blokuje se tak pětina mandátů a vytvoření většinové vlády je o to obtížnější. „To nevyřeší žádný zákon,“ namítl. Řešení jsou pouze dvě. Zrušení strany, nebo její zapojení do vládnutí, míní.

Pravděpodobný scénář

Pokud se koaliční strany na změně dohodnou a v parlamentu novelu volebního zákona prosadí, vůbec to neznamená, že v roce 2010 budeme volit podle nového systému. Rozhodující slovo bude mít zřejmě Ústavní soud ČR.

Ale ani politologové se nemohou shodnout, jaký parametr již posunuje sytém k většinovému systému a jaký nikoliv. Podle Kunštáta je jakákoliv bonifikace vítěze již protiústavní. „Bonifikace vítěze nemá s proporcionalitou nic společného,“ domnívá se Kunštát. „Bonus v rozumné míře by ÚS akceptovat mohl,“ myslí si naopak Lebeda.

Politický analytik Lukáš Jelínek z Masarykovy dělnické akademie, který je obeznámen se situací v ČSSD, nicméně předpokládá, že sociální demokracie žádnou z variant navrhovaných koalicí nepřijme. Jednoznačné stanovisko však ČSSD ještě nemá, vnitrostranická diskuse by se měla vést do konce října, prozradil Respektu.cz Jelínek. Strana nicméně uznává, že současný systém je nespravedlivý pro malé strany.

„Změnu rozhodně potřebujeme,“ řekl Jelínek. Pokud však změna v parlamentu projde, sociální demokracie ji pravděpodobně napadne právě u ÚS. Pak by se mohla opakovat situace z roku 2001. Soud by zrušil bonifikaci pro vítěze a proporcionalita by zůstala.