Velká čínská internetová zeď

Čínská internetová agentura (CNNIC) v červenci tohoto roku oznámila, že počet obyvatel s přístupem na internet vzrostl oproti minulému roku o neuvěřitelných 56 procent na 253 milionů uživatelů. Překvapivě tak Čína porazila dlouholetého lídra Spojené státy americké. Číňané mají navíc oproti svým hlavním „konkurentům“ v oblasti uživatelů internetu vyšší potenciál růstu. Z celkového počtu 305 milionů Američanů totiž užívá internet 71 procent občanů, zatímco v Číně z 1,33 miliardy obyvatel má k internetu přístup pouhých 19,1 procent.

Nicméně čínský internetový trh se v mnoha ohledech liší od západního standardu. Tak například největší oblibě se těší původní čínské služby. Internetovému vyhledávání vévodí čínská společnost Baidu, jejíž konkurenti Google, Yahoo! či Microsoft mají marginální podíly. Alternativou globálně mimořádně oblíbeného YouTube je Tudou, v případě Facebooku se jedná o Xiaonei.

Populární jsou v Číně i vlastní chatovací programy. Jedním z nejcitelnějších rozdílných prvků je však fakt, že je čínský internetový trh poznamenán velmi účinnou cenzurou a řízeným filtrováním vlastního obsahu.

The Great Firewall of China

Hodnocením svobody slova a míry cenzury na internetu se zabývá několik organizací, z nichž nejznámější jsou OpenNet Initiative či Reportéři bez hranic, kteří sestavují speciální žebříček států („13 nepřátel internetu“) praktikujících nejtvrdší principy v oblasti internetového omezování svobody.

V žebříčku figurují např. Bělorusko, Barma, Čína, Egypt, Irán, Severní Korea, Saúdská Arábie a další. V těchto regionech je běžné nejen blokování velké části politického obsahu na webu, ale také tvrdá represe vůči těm, kteří se byť jen náznakem pokusí porušit psaná i nepsaná pravidla cenzury.

Vůbec nejznámějším příkladem internetové cenzury jsou čínské gigantické firewally, které jsou založeny na principu filtrování výrazů nepohodlných vládnoucí komunistické garnituře (blokování stránek, filtrování vyhledávaných hesel, filtrování e-mailů, diskusních fór, blogů apod.). Tento složitý systém zaměstnává mnoho úřadů i jednotlivců.

Cenzura v Číně tak postihuje především místní obyvatele, kteří se mnohé informace buď vůbec nedozvědí, nebo jim je nabídnuta informace s krajně scestnou interpretací. Navíc jsou blokovány některé významné západní zpravodajské servery či mnohé světově populární sociální služby. Symbolem cenzury internetu se v Číně staly dvě kreslené postavičky Shenzhen Network Police.

Filtrování obsahu v západním střihu

Na čínském trhu operuje řada proslulých západních IT firem, které se však zde nedrží standardů ze své domoviny. Tak například internetové vyhledávače působící na čínském internetu zastupují v celém systému velmi specifickou roli, neboť řízené filtrování hesel při vyhledávání neprovádějí čínské úřady, ale samotní provozovatelé těchto vyhledávačů. Dříve byla dokonce zkušenost taková, že při zadání některého z blokovaných dotazů (např. „free Tibet”) vyhledávací server zahlásil chybu a na jednu hodinu zablokoval uživateli přístup ke svým službám.

Reportéři bez hranic v roce 2007 zveřejnili v této souvislosti zprávu porovnávající jednotlivé vyhledávací portály na čínském webu z hlediska míry jejich cenzury. Porovnávány byly čínské verze společností Yahoo!, Google a místní server Baidu. Namátkou byla vyhledávána hesla jako „demokracie”, „lidská práva”, „svoboda tisku”, „Falun Gong” či „Tchien-an-men“. Vyhledávače přes jistá zkreslení prezentovaly na stejná zadání notně rozdílné výsledky.

Nekorunovaným králem účelového filtrování informací v západním střihu se stala společnost Yahoo!, neboť vykázala srovnatelnou míru restrikcí s oficiálním čínským vyhledávačem Baidu (až 97 procent prorežimních výsledků). Naproti tomu společnost Google ve svém vyhledávači používající techniku neindexace „závadných“ stránek vyhledala „pouze“ 83 procent povolených odkazů. Není tedy překvapením, že čínská verze Google.cn najde jiné informace než Google.com.

Podobná tolerance filtrování obsahu šokovala nedávno celý západní svět, když vyšlo najevo, že společnost provozující oblíbeného klienta k internetovému volání Skype (v Číně označený jako TOM-Skype) ukládá historii komunikace mezi uživateli na serverech, přes něž údajně čínské úřady monitorují a cenzurují zprávy posílané skrze tuto službu.

Systém prý zároveň shromažďuje jména a osobní data všech uživatelů, což připomíná zveřejnění údajů a následné zatčení novináře Š' Tchaa, který přes službu Yahoo! Mail odeslal novinářům kopii vládního nařízení nepřipomínat patnácté výročí brutálního zásahu vládních ozbrojených sil proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989.

Přinesla olympiáda zlepšení?

Svět přesto očekává, že po olympiádě v Pekingu může dojít k jistému uvolnění v oblasti internetové cenzury. Peking udělal během olympiády po původní blamáži vstřícný krok ve své politice cenzurování internetu tím, že novinářům zpřístupnil zahraniční zpravodajské servery i encyklopedii Wikipedia. Nadále nešlo volně prohlížet rozličné stránky s protičínským, „nezdravým“ či erotickým obsahem. Mimo prostor olympijské vesnice ale nakonec zůstaly všechny restrikce nezměněné.

Vše proto nahrává tomu, že se řízená cenzura bude odbourávat jen velmi pomalu. Přesto je ale pohyb informací na internetu stále volnější ve srovnání s tištěnými médii. Lze jen stěží odhadnout, zda je současná cenzura jen obtížně udržitelným mezistupněm na cestě ke svobodnému přístupu k informacím. Tento stav však nemůže trvat navždy a lidé si vždy najdou způsob, jak obejít „velký firewall“. Koneckonců každé „závadné“ slovo lze vyjádřit jinak. V každém případě bude zajímavé sledovat vývoj stanovisek čínské vlády a západních firem.

Autor působí v Evropském programu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).