Rychlý odhad: Česká a slovenská ekonomika rostou nejrychleji v EU

Páteční data Českého statistického úřadu (ČSÚ) překvapila všechny analytiky. Růst českého hospodářství ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání dosáhl 4,7 procenta, když odhad trhu činil pouze 3,8 procenta. Mezičtvrtletně růst dosáhl jednoho procenta. „Nikdo neví, čím je to způsobeno. Může to být spotřebou domácností, zvýšením zásob nebo i zlepšením zahraničního obchodu. Vzhledem k tomu, že výsledek je o tolik lepší než odhady, tipuji, že to bude spíše kombinace více faktorů,“ okomentoval data pro Respekt.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

ČSÚ totiž zatím zveřejnil pouze předběžný odhad růstu. Zpřesněný údaj včetně rozkladu jednotlivých faktorů zveřejní až 10. prosince. „Do střev aktuálních čísel nevidíme. Hlavní roli ale podle mě hrála exportní dynamika, v druhé řadě pak vyšší spotřeba domácností,“ uvedl Respektu.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Nepředpokládá tak, že by růst táhlo zvyšování zásob, což není pro ekonomiku příliš dobré znamení. Marek na základě aktuálních dat zvýšil svůj odhad růstu za celý letošní rok ze 4,1 na 4,3 procenta. Bureš odhaduje růst ještě o desetinu procenta vyšší.

Překvapivý růst

Aktuální data o české ekonomice jsou o to překvapivější, když německá ekonomika se již ocitla v recesi (více v článku Německo je v recesi ). „Pokles německého hospodářství se do Česka začal výrazněji přelévat až v září, což je poslední měsíc třetího čtvrtletí. Větší dopad lze očekávat v několika následujících měsících,“ předpověděl pro Respekt.cz tiskový mluvčí hospodářské komory Jiří Štefek.

Velkou roli bude hrát i ochota lidí utrácet před Vánoci. Pod přívalem zpráv o světové krizi by si totiž Češi mohli začít utahovat opasky. „Jdou proti sobě dva faktory. Jednak reálné mzdy zrychlí v příštím roce svou dynamiku růstu, ale na druhé straně budou lidé více spořit a odkládat některé nákupy v obavách o budoucnost. Podle mě ale bude finální efekt pozitivní,“ myslí si Bureš. O osud Vánoc se neobává ani Štefek z hospodářské komory. „Letošní Vánoce si lidé chtějí ještě užít. Obchodníci si také raději sáhnou na marže, aby jim zboží neleželo na skladech a prodávali by jej pak v povánočních výprodejích za daleko nižší cenu,“ myslí si.

Výhled na následující čtvrtletí i přesto nebudí příliš optimismu. V závěru roku by se růst mohl propadnout až pod 3 procenta meziročně. Podobným tempem by pak česká ekonomika mohla růst v celém příštím roce. Ještě před několika týdny přitom byly odhady takového růstu považovány za pesimistické.

V rádiovém pořadu Impulsy Václava Moravce ale i ministr financí Miroslav Kalousek připustil, že by se růst mohl dostat až pod tuto tříprocentní hranici. Jeho ministerstvo přitom počítá s růstem 3,7 procenta. „My odhadujeme růst pouze 2,4 procenta,“ předpovídá ekonom Marek. Prognóza Patrie je tak prozatím nejpesimističtější ze všech.

Premianti v Evropě

Krátce po zveřejnění českých údajů o růstu HDP navázal se svými čísly také Eurostat. Podle dosud shromážděných informací česká a slovenská ekonomika rostou v Evropské unii nejrychleji. Slovenská ekonomika si ve třetím čtvrtletí polepšila meziročně o 7,1 procenta, což bylo v souladu s očekáváním. Česko-slovenské prvenství by mohlo narušit ještě Polsko a Rumunsko, od kterých zatím chybí údaje.

„Polsko poroste v letošním roce podobným tempem, ale příští rok by mělo zpomalit na 2 až 2,5 procenta. Poláci jsou více zadlužení a teď jsou v Polsku tvrdší úvěrové podmínky,“ předpovídá analytik Bureš. Marek má na Polsko odlišný názor. „Polsko poroste rychleji než Česko. Je totiž méně závislé na západních trzích a Česko má navíc specifikum v daňové reformě, která oslabila domácí poptávku.“

V případě Rumunska, které bylo až dosud premiantem v EU (více v článku Nový evropský tygr: Rumunsko), se ale analytici shodnou. Rumunsko je vzhledem ke své zahraniční zadluženosti daleko citlivější na dopady světové krize. „V případě Rumunska nejde tak ani o růst, jako o jeho udržitelnost,“ tvrdí Bureš.

Eurozóna v recesi, EU na řadě

Vedle Německa se podle posledních údajů Eurostatu propadla do recese také Itálie. Dokonce tři čtvrtletí za sebou klesá HDP v Estonsku, a po doplnění dat na tom bude zřejmě stejně i Lotyšsko. První čtvrtletí je v mínusu Španělsko, Maďarsko a Velká Británie. Překvapením byla Francie, která přes očekávání o pokračujícím poklesu ekonomiky, přidala desetinu procenta.

„Francie se dostane do recese později a později se z ní také dostane. Mají zde stabilnější spotřebu domácností, kdežto německý růst byl tažený exportem,“ vysvětluje Bureš. Vysoký podíl Německa a Itálie ale nemohla Francie slabým růstem vykompenzovat, a celá eurozóna se tak svezla do recese, když její ekonomika oslabila podruhé za sebou o 0,2 procenta. Poprvé oslabila i ekonomika celé Evropské unie. „Evropa se ve čtvrtém kvartále dostane do recese, to je jistá věc. Otázkou je pouze jak hluboká a dlouhá bude,“ uzavřel Marek.