Říman: O euru by mohla rozhodnout ještě tato vláda

Předseda Evropské komise José Barroso nepřímo vyzval Českou republiku, aby si stanovila jasný termín pro přijetí eura. „Pro Českou republiku by bylo lepší vědět termín," uvedl Barroso v rozhovoru pro Deník.

Diskuse o přijetí eura rozvířilo také rozhodnutí Polska přijmout společnou evropskou měnu už v roce 2011. Česká vláda ale zatím na svém stanovisku nic nezměnila. Nejdříve je podle ní nutné provést ekonomické reformy a termín stanovit až poté.

„Česká vláda o tom v kontextu rozhodnutí Polska ještě nejednala, ale můj názor to nezměnilo,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Podle něj by Česko mělo přijmout euro až v okamžiku, kdy to bude výhodné pro podstatnou část české společnosti. Nevyloučil přitom, že by o termínu případného přijetí eura rozhodla už tato vláda. „Je docela možné, že vláda rozhodne o přijetí eura ještě v současném funkčním období. Máme ještě skoro dva roky, a to je dostatečně dlouhá perioda na takové rozhodnutí.“

Rychlejší Polsko

Přijetí eura Polskem v roce 2011 nebude snadný úkol. „Reálné to je, ale Polsko by muselo relativně rychle vstoupit do systému směnných kurzů ERM II. Předchází tomu ještě hodnocení, takže by to muselo být tak dva a půl roku před přijetím společné měny, a to je prakticky teď,“ sdělil Respektu.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Toho jsou si vědomi i představitelé polské centrální banky, kteří vidí jako realistický termín až druhou polovinu roku 2011.

Z hlediska plnění maastrichtských kritérií by mohlo mít problémy Polsko v oblasti deficitu veřejných financí. „Mistrovství Evropy, které má Polsko spolu s Ukrajinou pořádat v roce 2012, si totiž vyžádá velké investice, které by mohly mít dopad na hospodaření státu,“ upozorňuje Bureš. Větší překážkou podle něj ale bude postoj Evropské komise a Evropské centrální banky. „Jsou rezervovanější ke vstupu větších méně vyspělých států do eurozóny. Jejich vstup s sebou přináší totiž inflační rizika pro celý eurový klub,“ tvrdí.

Evropské instituce tak budou více dbát na striktní dodržování pravidel a budou také více posuzovat dlouhodobou udržitelnost nízké inflace. „Na Slovensku se to posuzovalo z hlediska podvodů typu zmrazování cen, ale u Polska by se mohl zohledňovat dlouhodobý makroekonomický vývoj,“ předpovídá Bureš.

Větší motivace

Pokud ale Polsko nakonec euro přijme, stane se Česko bezeurovým ostrovem. „Pokud se to Polsku podaří, bude to větší motivace pro české politiky, aby euro přijali,“ myslí si Bureš. Podle něj sice reálné přibližování české ekonomiky k eurozóně nedospělo dostatečně daleko, ale z hlediska střednědobé konkurenceschopnosti by pro nás nepřijetí eura nemuselo být příliš výhodné.

Kritici rychlého přijetí eura argumentují především nízkou sladěností hospodářských cyklů a nemobilní pracovní silou v Unii. Jediným splněným parametrem je provázanost zahraničního obchodu s eurozónou. Není se proto čemu divit, že exportéři by se chtěli zbavit posilující koruny co možná nejrychleji. „Přijetí eura v Polsku nepochybně poškodí hospodaření českých exportérů. Dostaneme se tak pod větší tlak. Podle nás máme lepší podmínky než Polsko a neměli bychom přijímat euro později než v roce 2012,“ argumentoval Respektu.cz předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Z nedávného výzkumu hospodářských komor vyplynulo, že až čtvrtina českých firem zvažuje kvůli posilující koruně přesídlit do zahraničí. „Pokud přijmou Poláci euro mnohem dříve, tak to nepochybně bude motivovat ještě více firem k odchodu z Česka,“ uzavřel Grund.