0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Agenda12. 11. 20084 minuty

Rakousko: Velká koalice na dohled

Měsíc a půl po předčasných volbách, které uzavřely neslavné působení velké koalice pod vedením kancléře Gusenbauera nasvědčuje vše tomu, že sociální demokraté (SPÖ) a lidovci (ÖVP) jsou na nejlepší cestě k dohodě o jejím obnovení.

Astronaut
 
Autor: ČTK
Autor: ČTK

Měsíc a půl po předčasných volbách, které uzavřely neslavné působení velké koalice pod vedením kancléře Gusenbauera, nasvědčuje vše tomu, že sociální demokraté (SPÖ) a lidovci (ÖVP) jsou na nejlepší cestě k dohodě o jejím obnovení.

↓ INZERCE

Hlavní vyjednávací týmy svou práci již z valné většiny dokončily, a to v poměrně krátkém čase. Obě strany si vyhradily několik dnů na analýzu výsledků, aby se tuto neděli opět sešly a doladily poslední sporné body. Oddechový čas potřebuje především ÖVP, kterou na konci měsíce čeká mimořádný sjezd. Designovaný předseda Josef Pröll nechce nic uspěchat.

Druhá šance v těžkých časech

Tento vývoj může na první pohled působit poněkud překvapivě. Rok a půl trvání Gusenbauerovy vlády i následnou volební kampaň totiž provázely značně vyostřené vztahy mezi oběma stranami. Ve skutečnosti jde o logické vyústění souhry hned několika okolností.

Vítězným sociálním demokratům nenabízí volební výsledek žádnou jinou alternativu. ÖVP by se sice teoreticky mohla spojit se dvěma menšími populistickými subjekty, ale k této variantě se v tuto chvíli přiklání pouze několik osamělých hlasů. Předseda Pröll je považován za příznivce velké koalice a navíc si velice dobře rozumí s novým lídrem SPÖ Wernerem Faymannem.

V době finanční krize a po uštědřené volební lekci navíc politici obou stran cítí mnohem větší zodpovědnost. V tomto směru na ně také vyvíjí tlak odbory a svazy zaměstnavatelů, které mají v rakouské politice tradičně silnou roli (např. šéf hospodářského svazu Karlheinz Kopf je členem vyjednávacího týmu ÖVP) a rovněž tíhnou k velké koalici. Podle aktuálního průzkumu deníku Der Standard by se k tomuto uspořádání přiklonila i většina Rakušanů.

Ekonomika na prvním místě

Jednáním dominovala zejména ekonomická témata. Kompromis byl dosažen v klíčových bodech daňové reformy, balíčku na oživení hospodářství a rozpočtového plánu na léta 2009–2013. Zatímco opozice kritizuje údajnou nedostatečnost návrhů, ekonom Bernhard Felderer je podle vyjádření pro agenturu APA „příjemně překvapen“.

Většinou šlo ovšem pouze o rámcové shody, vypracování konkrétních návrhů bylo odloženo. Otázkou tak zůstává, jak reálné bude např. snižování rozpočtového deficitu po roce 2010, když vláda chce zároveň masivně podporovat vědu a výzkum, oddlužit zdravotní pojišťovny nebo snížit daně. Mnohá kontroverzní témata, jako penzijní reforma a osud železnice, pošty či dalších státních podniků, navíc doposud uzavřena nebyla.

Evropská politika mimo hlavní proud

Do pozadí byly odsunuty také neshody v otázkách evropské politiky, které byly bezprostřední příčinou pádu Gusenbauerovy vlády. SPÖ se totiž ve snaze oslovit část voličů nacionalistické pravice stala jednou z nejvíce euroskeptických sociálnědemokratických stran v Unii. Jedním z jejích hlavních požadavků, pro který se osobně vyslovil i současný předseda, bylo uzákonění automatického vypsání referenda pro schválení příštích evropských smluv.

Faymann i Pröll se opakovaně vyjádřili, že na této otázce jednání v žádném případě neztroskotají. Jaké řešení se tedy nabízí? Rakušané především nemusí nikam spěchat, protože Lisabonská smlouva už z jejich strany ratifikována byla. Vzhledem k její nejisté budoucnosti je pak zřejmě v dohledné době žádné podobné rozhodování nečeká.

Jako za monarchie

Definitivní odpověď na to, kdo bude v zemi vládnout, se dozvíme po sjezdu ÖVP na přelomu listopadu a prosince. Pokud se nestane nic, co by zásadně otřáslo politickou scénou, nechá si zde Pröll schválit vstup do velké koalice. Není vyloučené, že nová vláda překvapí a využije své síly k prosazení důležitých reforem. Daleko spíše bude ovšem Rakousku několik příštích let ve jménu stability vládnout další udržovací vláda. Jako za staré monarchie.

Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].