Poslední autobus z Mariupolu a křehké příměří

Až do čtvrtka se o Mariupol bojovalo několik kilometrů od východních hranic města. Ozvěnu přestřelek a bojů ukrajinské armády s proruskými rebely k hraničním fasádám panelových domů přinášel v noci silný vítr, který tu na konci léta bez ustání vane.

Týden předtím obsadili separatisté Novoazovsk, město vzdálené odsud dvacet kilometrů. Jejich cílem je ale právě Mariupol, půlmilionový přístav na břehu Azovského moře. Kdo jej drží, má otevřenou cestu k Doněcku, klíčovému městu ukrajinského jihovýchodu.

Ve čtvrtek těsně po poledni se tak v Mariupoli poprvé ozval zvuk dělostřeleckých granátů. Proruští rebelové začali ostřelovat pozice ukrajinské armády na východní hranici města. Pozdě odpoledne bombardování na dvě hodiny ustalo, ale těsně před setměním začalo znovu, s ohlušující silou.

„Přeci mě tady nemůžete nechat, na taxík nemám, dneska už se odsud nedostanu,” křičí zoufalý muž s dvěma plnými cestovními taškami v rukou na schodech autobusu do Oděsy. Bombardování je v tuhle chvíli tak silné, že se chvějí okénka posledního spoje, který opouští město do bezpečné vzdálenosti směrem na západ.

„Proboha nezdržujte, nevidíte, že i ulička je plná? Já tady mám děti, měli jsme vyjet už před čtvrt hodinou,” stejně vzrušeným hlasem odpovídá pětatřicetiletá žena, která se o dvousedačku dělí se svými dvěma čtyřletými potomky. „A vy zavřete ty dveře, tohle nemá cenu,” rozkazuje řidiči. „Lituju, je vážně plno,” říká lakonicky řidič. Mávne rukou za sebe - obsazené i schůdky u autobusového záchodu. Dveře se pomalu zavírají, na nástupišti zůstává stát muž a dvacet dalších, kteří napjatě poslouchají pár kilometrů vzdálené výbuchy.

Jejich obavy, že tu noc se jejich město změní v bojiště, se nenaplnily. Ani ve čtvrtek v noci, po prvním těžkém ostřelování, očekávaný útok nepřišel. Mariupol dál čeká na bitvu - anebo na příměří. To nakonec Ukrajina a proruští rebelové v pátek podepsali.

Je ale velmi křehké. Ukrajinský prezident Porošenko zdůraznil, že teritoriální celistvost Ukrajiny je mimo diskuzi. Vůdci proruských rebelů dál trvají na tom, že autonomie (a v praxi odtržení od Ukrajiny) je jejich hlavním cílem. 

Dohodli se navíc čelní představitelé - a je otázka, jak příměří přijmou i řadoví stoupenci té či oné strany. V průběhu války zahynulo přes 2600 lidí a takové jizvy se nehojí snadno. To, jak je příměří reálné, se teprve ukáže.

Reportáž našeho zpravodaje z Mariupolu najdete v novém Respektu 37/2014, který vyjde v pondělí 8. září.