Na co bude Česko spoléhat ve světě nových hrozeb

Česko se po středě dočká nové bezpečnostní strategie. Zatímco v návrhu aktualizované zahraniční politiky nebo politiky lidských práv došlo k významnému posunu od dlouhodobého zahraničněpolitického směřování země (především částečnému opuštění politiky podpory lidských práv), bezpečnostní doktrína Sobotkovy vlády připravená ministerstvem zahraničí představuje spíše kontinuitu.

Podobně jako v koncepci schválené středopravou vládou, i ta současná, středolevá konstatuje, že „základními východisky pro zajištění obrany a bezpečnosti ČR jsou aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO opírajícím se o silnou transatlantickou vazbu, rozvoj schopnosti EU pro zvládání krizí a spolupráce s partnerskými zeměmi“.

Přítomnost v NATO a EU pak strategie vnímá za „výhodu kolektivního zajištění vlastní obrany a bezpečnosti“. Podle dokumentu Česku nehrozí masivní vojenský útok, respektive jeho pravděpodobnost je „nízká“. Zároveň – tvrdí autoři – se ovšem bezpečnost a stabilita v hraničních částech Evropy a v oblastech s Evropou sousedících „celkově snižují, a proto nelze zcela vyloučit přímé ohrožení území některých členských zemí NATO a EU.“

Současná ruská válka na Ukrajině, která se Evropy a její bezpečnosti bezprostředně dotýká, ve strategie uvedena není. Materiál na ni ale odkazuje, když tvrdí, že „některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání a jsou připraveny k dosažení svých mocenských cílů použít metod hybridního válčení, kombinujících konvenční i nekonvenční vojenské prostředky s nevojenskými nástroji (propaganda využívající tradiční i nová média zpravodajské dezinformační akce, kybernetické útoky, politický a ekonomický nátlak, vysílání neoznačených příslušníků ozbrojených sil).“

Dokument rovněž mluví o vzrůstajícím riziku terorismu. Jak na hrozby reagovat, ale již příliš konkrétně nespecifikuje. Případně mluví v obecných formulacích, že Česko bude usilovat nebo se zapojí. Převedeno do praktické a aktuální roviny: zatímco například část americké administrativy nebo některá světová média jako Financial Times vyzývají v případě Ukrajiny k dodávkám obraného materiálu, vláda se k tomu novou doktrínou ani dalšími reálnými kroky nechystá. Sami aktéři to v kuloárových rozhovorech vysvětlují odkazem na to, že jejich spolustraníci by to nepřijali (platí především pro ČSSD), nebo že zatím nejde o převažující názor v EU ani NATO.