Lidovci podporují petici proti komunistům

Občanská aktivita, která zveřejnila internetovou petici proti návratu kádrů KSČ do exekutivních funkcí, je blízko napojena na politiky KDU-ČSL. (Text petice včetně seznamu signatářů ZDE) Část iniciátorů pochází ze středočeských Mladých křesťanských demokratů, tvůrce iniciativy viteznyunor.cz Jan Cieslar, která má připomínat oběti komunistické éry, je mluvčím lidoveckého ministra kultury Václava Jehličky.

Spojení s KDU-ČSL však odmítá. „Svou funkci tiskového mluvčího s iniciativou viteznyunor.cz striktně odděluji. Je to občanská iniciativa,“ zdůraznil pro Respekt.cz Cieslar. Dodal nicméně, že ministr Jehlička byl o jeho petiční iniciativě informován. „Je s tím srozuměn.“

Paroubkova černobílá kočka

Proč petice vznikla? Kromě vstupu KSČM do krajských rad bylo podle Cieslara poslední kapkou vyjádření předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který v rozhovoru pro MfD uvedl na dotaz, zda ČSSD nečeká na to, že si lidé na spolupráci sociální demokracie a komunistů za rok a půl do parlamentních voleb zvyknou, toto: „Tak lidé si zvyknou na leccos. Lidé si zvyknou, když bude dobře fungovat koalice s lidovci, a když s komunisty, tak samozřejmě i na ni. Lidé přece nebudou měnit věci, které jim vyhovují.“

Na námitku, zda mu nevadí, že se do rad vrací bývalé kádry KSČ, odpověděl „slovy klasika“, že je jedno, zda je kočka bílá nebo černá, hlavně že chytá myši.

Neoficiální postoj KDU-ČSL

Sama KDU-ČSL nemá úplně jasno, jak se k petici postavit. Oficiálně ji nepodporuje, neformálně však iniciativa pro její rozšíření využila informační kanál strany a tisková zpráva organizátorů petice byla rozeslána médiím. „Není to věc, která visí na našem webu. Nebylo to schváleno vedením strany,“ reagoval na dotaz Respektu.cz mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek.

Jaroslav Poláček ze sekretariátu strany nicméně tvrdí, že politici KDU-ČSL o petici ví. “Určitě to vědí, jejich podpora tam je,“ řekl pro Respekt.cz. „Iniciátorům jsme vyšli vstříc, aby se o petici vědělo,“ dodal. Petice například vyzývá vládu, aby zprávu o činnosti KSČM, kterou vypracovala senátní Štětinova komise, postoupila Nejvyššímu správnímu soudu, který by měl rozhodnout, zda komunisté neporušují ústavu. (Více v článku Silvie Lauder Šance na zákaz komunistů)

Pochlapí se vláda?

Jak budou ministři ve vládě hlasovat, není zatím úplně jasné. Podle hlasování ze Senátu, kdy pro schválení zprávy byli všichni senátoři, kromě sociálních demokratů, kteří se zdrželi a komunistů, kteří hlasovali proti (Více ZDE včetně části zprávy, rozpravy a hlasování), by však členové vlády měli souhlasit s tím, že ústavnost KSČM bude posuzovat NSS. Předpokládá se však, že si vláda nejdříve nechá vypracovat právní analýzu, podobně jak to učinila u Dělnické strany.

„Jak to dopadne, zda se pochlapí a dají to na pořad jednání, je věc další,“ řekl pro Respekt.cz Jaromír Štětina, který jako předseda komise pro posouzení ústavnosti KSČM za vypracováním zprávy stojí. „Uvedli jsem tam indicie soustavného porušování ústavy. Není pravda, že žádáme rozpuštění, nebo zákaz strany, to má posoudit soud,“ zdůraznil s tím, že zpráva není právní expertizou, ale zprávou zákonodárců. Několikatisícistránkový materiál, který vznikal dva roky, si mohou občané podle něj vyžádat v archivu Senátu.

Pátá kolona Moskvy

Sám Štětina petici proti návratu komunistů podepsal. Je podle něj rizikem návrat bývalých funkcionářů KSČ, kteří studovali v Moskvě? „V případě, že se komunisté dostanou do centrální vlády, bude to znamenat měkký revanš. Bude to pátá kolona Moskvy,“ řekl s tím, že KSČM má ve svém programu vystoupení ČR z NATO. Podle něj současní čeští komunisté se snaží být vedoucí silou komunistického mezinárodního hnutí a chtějí vzkřísit myšlenku Kominterny. „Není to KLDR nebo Kuba, jsou to čeští komunisté.“ Varoval rovněž před nestabilním vývojem v Rusku, kdyby se do pěti let mohli v Rusku dostat k vládě ruští bolševici. „V ruské společnosti došlo k výrazné pauperizaci, nikdo neví, co z těchto kalných vod může vzejít,“ myslí si dlouholetý novinář, který působil v Rusku a Čečensku.

Vzdělávací činnost

Do jaké míry mají podobné petiční akce smysl? Ovlivní skutečně chování politiků, případně voličů? „Chování politiků KSČM a ČSSD to neovlivní. Lidé, kteří to organizují, nikdy KSČM volit nebudou,“ domnívá se politolog Josef Mlejnek jr. Podle něj má větší význam na postoje společnosti soustavná publikační a vzdělávací činnost. Připouští však, že voliče ČSSD a KSČM může ovlivnit to, zda strany dodrží své předvolební sliby, které před krajskými volbami lidem daly. (Více o spolupráci KSČM a ČSSD v Karlovarském kraji čtěte v příštím vydání Respektu)

Jedním z požadavků petice je však to, aby byla ve školních osnovách zakotvena výuka nejnovějších českých (československých) dějin, zejména po roce 1945. „Lidé nám posílají i své osobní zážitky, že školy dějepis stále učí podle komunistických osnov,“ uvedl Cieslar. Podle Štětiny ministerstvo školství v tomto případě selhává a jeho funkci nahrazuje například vzdělávací projekt neziskové organizace Člověk v tísni o novodobých československých dějinách, kdy v jeho rámci prezentují Příběhy bezpráví s pamětníky komunistické perzekuce. „Je důležité, jak vnímá komunismus někdo, kdo se narodil po listopadu 1989,“ dodal pro Respekt.cz Mlejnek.