Krize pokračuje: Znárodňuje se i v Česku

Znárodňování, obrovské finanční injekce, razantní státní zásahy. Každodenní zprávy, které se teď dotkly i českého bankovního trhu. Bankopojišťovna Fortis, která působí hlavně v zemích Beneluxu, se dostala do problémů, které teď musí hasit Evropská centrální banka a vlády v Nizozemí, Belgii a Lucembursku.

Do banky společně napumpovaly v přepočtu 280 miliard korun a výměnou za to každá ze zemí získá v příslušné národní divizi podíl 49 procent.

A spojení s Českem? Fortis má jednu ze svých poboček také v Praze. „Nemohu vám k tomu nic říct. Mám pouze informace z médií,“ odpověděl Respektu.cz Pavel Suchánek z české pobočky na dotaz, jak se dotknou aktuální události aktivit v Česku. Podle analytika Atlantik FT Petra Sklenáře by se ale problémy banky Fortis českých klientů příliš dotknout neměly. „V Česku se mohlo jednat buď o drobné investory do jejich podílových fondů, nebo o exportéry do zemí Beneluxu. Takovým klientům v podstatě nic nehrozí. Zkrátka mohou přijít jen lidé, kteří přímo investovali do akcií Fortis,“ prozradil Respektu.cz.

Akcie zachraňovaného ústavu se v předchozích dnech dostaly až na své více než desetileté dno. Podle belgického ministerského předsedy Yvese Letermeho vládní pomoc ukazuje, že Fortis nenechají padnout. Součástí dohody je podle zprávy BBC také povinnost banky odprodat svůj podíl v nizozemské bance ABN AMRO, kterou částečně převzala v loňském roce. Podle některých komentátorů právě toto zlomilo bance Fortis vaz. Celá transakce Fortis finančně vyčerpala a banka tak byla odkázána hlavně na mezibankovní trh, na kterém ale v současnosti panuje velká nedůvěra mezi bankovními ústavy.

V Evropě to teprve může přijít

Začátek týdne začal znárodňováním také v Británii. Po záchraně Northern Rock tentokrát britská vláda odkoupila podíl v hypotéčním ústavu Bradford & Bingley. Podle schválené dohody převezme vláda kontrolu nad hypotékami v hodnotě 50 miliard liber (1,5 bilionu korun). Vklady klientů a síť poboček za 20 miliard liber odkoupí konkurenční banka Abbey, která je vlastněna španělskou skupinou Santander. Problémy hlásí také německá banka Hypo Real Estate, které vláda a konsorcium dalších bank poskytne garance odpovídající 35 miliardám eur. Islandská vláda zase převezme za 600 milionů eur 75 procentní podíl v Glitnir Bank.

Podle Sklenáře nemusí mít evropský bankovní trh to nejhorší ještě za sebou. „Americký trh si už prošel tím nejhorším, ale v Evropě nevylučuji, že by mohlo k dalším problémům dojít. Mohli bychom být svědky fúzí velkých bank, ale také jejich rozdělení,“ odhaduje. České banky jsou od těchto problémů odstřiženy. „Až na jednu výjimku nemá žádná banka investiční bankovnictví. Banky navíc mají přebytek likvidity,“ tvrdí Sklenář. České banky jsou také více obezřetné než například jejich americké protějšky. Na zhoršenou situaci tak reagovaly například zpřísněním podmínek poskytovaných hypoték.

Změna regulace

Český bankovní trh chrání také oddělená regulace bank v domovské a hostitelské zemi. „Je zde velký nárazník, který problémy mateřské společnosti nepřenáší na české dceřiné banky. Jediným způsobem, jak by to české banky mohlo postihnout je využívání nestandardních metod, jak odsud odčerpat peníze, například formou zvýšených dividend,“ tvrdí Sklenář. Vzhledem k současné krizi se ale čím dál častěji mluví o zpřísnění regulace a její centralizaci na evropskou úroveň.

To ale podle Sklenáře není nejšťastnější cesta. „Pokud to srovnáme se Spojenými státy, tak v Evropě chybí patřičné federální úřady, které by řešily právě přeshraniční spory. Znamenalo by to oslabení ochrany klientů v zemích, kde působí dceřiné společnosti.“ Patřili by mezi ně i čeští klienti, protože banky působící v Česku jsou téměř ze 100 procent vlastněny zahraničními subjekty.

Státní odkup

A právě zahraniční vlastnictví českých bank vytváří další možný kanál, jak by se k nám jejich problémy mohly dostat. Na pražské burze jsou totiž obchodovány akcie Erste Bank, která u nás vlastní Českou spořitelnu a Komerční banky, která spadá pod francouzskou Société Générale. Pokud by tedy rakouská nebo francouzská vláda chtěla znárodňovat mateřské banky, musela by odkoupit také tyto volně obchodované akcie.

Jedná se ale pouze o teoretickou možnost, protože ani u Erste Bank ani u Société Générale takové indicie nejsou. „Při stahování akcií z trhu by musela být zveřejněna nabídka na odkup s cenou odpovídající váženému průměru za šest měsíců. Tuto cenu by musela schválit ještě Česká národní banka jako férovou, takže akcionáři by o své peníze nepřišli,“ nastínil řešení takové situace pro Respekt.cz tiskový mluvčí burzy Jiří Kovařík.

K tématice čtěte také každodenní glosu Jana Macháčka.