Janota: Rozpočtu pomohou evropské rezervy

Stát by měl v příštím roce hospodařit s příjmy 1114 miliard a s výdaji 1152,1 miliardy korun. Takové parametry rozpočtu alespoň na svém středečním zasedání schválila poslanecká sněmovna. Již teď je ale všem jasné, že příjmy i výdaje budou jiné a dodržet deficit 38,1 miliardy bude ještě obtížnější.

Ministerstvo financí totiž postavilo rozpočet na očekávaném růstu hospodářství 4,8 procenta, přesto že skutečný růst bude v lepším případě v příštím roce mezi třemi a čtyřmi procenty. „Rozpočet se bude muset měnit, a je jen otázkou kdy. Ministerstvo má nejoptimističtější odhad ze všech, a mělo by mít naopak ten nejpesimističtější, aby to motivovalo resorty k úsporám,“ řekl Respektu.cz analytik ČSOB Tomáš Sedláček.

Ministerstvo financí plánuje, že provede škrty ve výdajích jednotlivých resortů na začátku roku. „Rozpočet ještě dozná vnitřních změn. Budeme analyzovat oblasti, kde ušetřit 12 až 15 miliard korun,“ prozradil v rozhovoru pro Respekt.cz náměstek ministra financí Eduard Janota. „Zdrojem, o kterém se ještě nemluví, jsou rezervní fondy pro čerpání peněz z evropských fondů,“ upozornil Janota.

Příští rok bude totiž posledním rokem, kdy Česko může čerpat rozpočtované prostředky z evropských fondů na období 2004 až 2006. V předchozích letech si ministerstva naplánovala řadu projektů, které nakonec nerealizovala, a evropské peníze na předfinancování tak zůstaly v rezervním fondu. „Příští rok je můžeme využít. Jedná se o jednotky miliard, možná trochu více. Konkrétní číslo budu vědět do pár dnů,“ uvedl Respektu.cz Janota.

Proč byl rozpočet postaven na nerealistických předpokladech, ministerstvo již dříve zdůvodňovalo tím, že vycházelo z prognózy prováděné na jaře. Na dotaz, zda by tedy nestálo za to, poupravit harmonogram schvalování rozpočtu Janota odpověděl: „Nebýt takových turbulencí, tak rozdíl v jarním a podzimním odhadu by nebyl tak velký. Na mimořádnou situaci budeme reagovat mimořádným škrtáním.“

Problémy s rozpočtem

Opozice při projednávání ve sněmovně kritizovala vládu právě za to, že do návrhu rozpočtu vůbec nezapočítala dopady světové finanční krize. Zpomalení růstu hospodářství totiž zvýší deficit státního rozpočtu zhruba o 15 až 20 miliard. Ministerstvo financí ale rozpočet neupravovalo. Chce si počkat na začátek roku.

„V současnosti nelze přesně odhadnout, jaké dopady bude krize mít. Ale ty odhady ministerstva jsou opravdu nadsazené. Je zde také malé riziko, že stát bude muset vložit nějaké finance do bankovního systému, jako to vidíme v jiných evropských zemích,“ uvedl pro Respekt.cz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Vláda má podle Navrátila malý manévrovací prostor pro škrty. „Navíc jakmile se bude škrtat, sníží se celková poptávka, a tím i hospodářský růst,“ tvrdí Navrátil. Jak moc bude ekonomika kvůli škrtům zpomalovat, bude záviset na tom, jaký multiplikační efekt takové škrty budou mít.

Pokud se například odvolají nějaké investice, tak se to projeví v ekonomice více, než například využívání množstevních slev při hromadných nákupech kancelářských potřeb. „Záleží na povaze škrtů, ale snížení vládních výdajů zhruba o 20 miliard korun odpovídá zpomalení růstu o půl procenta HDP,“ varuje Navrátil. Podobně to vidí i Sedláček z ČSOB. „Když je ekonomika zvyklá na nasávání z prsu veřejných výdajů, tak odstříhávat ji od něj v současné době povede k dalšímu zpomalení,“ souhlasil.

Mzdová vyjednávání

Důležitou roli budou hrát podle Navrátila také mzdová vyjednávání. „Pokud si odbory vymohou růst jako letos, tak stoupnou reálné mzdy a tím i příjem státu z daně z příjmů.“ Vyšší růst reálných mezd povede ke zvýšení nezaměstnanosti, což se projeví ve výdajích na sociální dávky, ale tento efekt se objeví až se zpožděním.

V součtu by to pak pro stát mohlo znamenat dodatečné příjmy do rozpočtu. „Pokud ale odbory vyměknou, tak sice nedojde k růstu nezaměstnanosti, ale okamžitě se to projeví ve státním rozpočtu, v nižších daňových příjmech,“ doplnil Navrátil.