Jaderné Slovensko

Slovenské elektrárne (SE) odstartovaly dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce. Oba bloky by měly mít dohromady výkon 880 MW a dostavěny by měly být v roce 2012 a 2013. Stavbu se podaří dokončit v tak krátkém časovém horizontu, protože na ní probíhaly práce už mezi roky 1987 a 1991, kdy byla dostavba odložena.

Stavba měla přijít původně na 60 miliard slovenských korun, ale bude zřejmě dražší. „Aktualizovaný odhad činí 83 miliard slovenských korun. Nárůst je způsoben změnou devizového kurzu a růstem nákladů. V Evropě teď roste poptávka po dodavatelích pro jaderné elektrárny, takže roste cena,“ upřesnil údaje pro Respekt.cz tiskový mluvčí SE Juraj Kopřiva.

Zahájení dostavby předcházelo rozhodnutí Evropské komise, která v červenci odsouhlasila plán slovenské vlády a SE na dokončení elektrárny. První dva bloky elektrárny pracují od roku 1998, respektive 1999. V provozu by měly být zhruba 30 let. Společnost Slovenské elektrárne patří ze dvou třetin italské firmě Enel, zbytek vlastní slovenská vláda.

Dostavba Mochovců pomůže Slovensku snížit energetický deficit, a mírný dopad bude mít i na tamější ceny elektřiny. Českých cen se to ale příliš nedotkne. „Na ceny elektřiny v Česku to bude mít minimální dopad. Instalovaný výkon ze středoevropského pohledu nebude nijak výrazný. V regionu se do deseti let uzavře 10 až 20 GW zdrojů,“ uvedl v rozhovoru pro Respekt.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Slovenský krok

Slovenský energetický mix spoléhá z většiny právě na jadernou energii. Před dvěma lety její podíl převyšoval dokonce 60 procent. Slovensko se ale při vstupu do Evropské unie zavázalo odstavit dva zastaralé bloky své druhé jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. První byl odstaven v roce 2006, druhý by měl skončit do konce tohoto roku. Jádro tak bude vyrábět pouze něco přes 40 procent slovenské elektřiny. Po dostavbě elektrárny Mochovce by se měl podíl jaderné energie vrátit nad 50 procent.

Slovensku by měl takto vysoký podíl pomoci snížit cenu elektřiny od roku 2013, kdy by měl podle současného plánu začít platit nový energeticko-klimatický balíček Evropské unie. Jaderné elektrárny totiž emitují daleko méně CO2, než například uhelné nebo plynové elektrárny. V současnosti je na Slovensku elektřina za megawatthodinu zhruba o pět eur dražší než v Česku. „Teoreticky by to mělo cenu snížit, ale deficit slovenské energetiky se jen tak nezlepší. Pořád zde bude spotřeba převyšovat výrobu. Jedinou možností, jak dostat ceny na českou úroveň je větší výstavba nových zdrojů,“ upozorňuje Hatlapatka.

Pohled Evropy na rozvoj jaderné energetiky slovenský krok podle Hatlapatky neovlivní. „Je to ale další střípek mozaiky. Evropa si začíná pomalu uvědomovat, že bez jádra si energetickou soběstačnost v oblasti elektřiny nezajistí. Pokud by podobný krok jako Slovensko udělalo pět šest dalších menších zemí, tak to může rozhodování Evropy urychlit,“ myslí si. České ministerstvo životního prostředí se k dostavbě Mochovců nechce vyjadřovat. „Dostavbu Mochovců nebudeme komentovat. Na diskusi o českém energetickém mixu to nebude mít vliv,“ řekl Respektu.cz tiskový mluvčí Jakub Kašpar.

O slovenskou elektřinu není zájem

Od začátku října se slovenská elektřina obchoduje také na pražské energetické burze (PXE). Důvodem je absence podobné burzy na Slovensku. Přesto se za celý měsíc říjen nezobchodoval ani jediný kontrakt. „Těch důvodů je několik. Někteří obchodníci ještě nejsou připraveni po administrativní stránce, finišují potřebné smlouvy,“ sdělil Respektu.cz tiskový mluvčí burzy Jiří Kovařík.

Dalším důvodem je podle Kovaříka blížící se konec roku, kdy už mají dodavatelé konečným zákazníkům nakoupeno přes 90 procent svých potřeb na příští rok. „Očekávali jsme, že do konce roku se nemusí vůbec obchodovat. Větší aktivitu očekáváme až od ledna,“ předpovídá Kovařík. Burza dokonce připravuje rozšíření o elektřinu z dalších zemí. „Plány na další rozšíření máme, ale v tuto chvíli nemohu ještě sdělit podrobnosti. Díváme se po dalších trzích, kde ještě obchodování s elektřinou neprobíhá přes burzu,“ dodal Kovařík.

Slovenská náročnost

Slovensko má oproti průměru zemí OECD dvakrát energeticky náročnější ekonomiku. „Slovenská energetická náročnost je podobná té české. Je to dáno jinou strukturou ekonomiky, která je více závislá na průmyslu. Zatímco průměr vyspělých zemí je kolem pětiny, Česko a Slovensko jej mají kolem třetiny,“ zdůvodnil problém Slovenska Hatlapatka.

Na Slovensku se navíc jedná o těžký průmysl. „Sice už to není výroba tanků jako kdysi, ale těžké strojírenství se zde udrželo,“ upozorňuje Hatlapatka. Slovensko i Česko patří mezi tranzitivní ekonomiky, které ještě nevyužívají nejmodernější technologie. Současný růst cen by ale mohl podniky více motivovat k zefektivnění výroby.

Ceny táhne nahoru hlavně obava o nedostatek zdrojů v příštích letech. Také česká energetika postupně přestává být soběstačná. Například podle aktuálních čísel Energetického regulačního úřadu se v září snížil čistý export elektřiny meziročně o více než polovinu. Důvodem byly odstávky některých elektráren a chladné počasí (více v článku Česko má nedostatek elektřiny. Musí ji dovážet).