Dohoda, která nás může přijít draho

O dohodě mezi ministerstvem financí (MF) a Českou národní bankou (ČNB) se začalo mluvit již před několika týdny. Cílem této dohody je zamezit prudkému posilování české koruny vlivem čerpání peněz z EU a převodu privativních příjmů do korun. Některé detaily již schválené dohody ale zůstaly mediálně v pozadí.

„Eura přijdou na účet ČNB a ona místo toho natiskne české peníze,“ vysvětlit princip dohody v oblasti čerpání peněz z EU pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Větší množství peněz vydané do ekonomiky v delším horizontu může způsobit inflační tlaky,“ upozornil na možné důsledky Bureš.

Aby se tomu ČNB vyhnula, může tyto dodatečné peníze stáhnout z komerčních bank zpátky. Cenou za to budou úroky, které jim bude muset vyplácet. Již nyní přitom na těchto úrocích vyplácí 15 až 20 miliard korun ročně. Podle našich propočtů by se na konci rozpočtového období EU (2013, při pravidle N+3 tedy 2016) tato částka mohla zdvojnásobit.

Stovky miliard ztráty

Dalším nákladem, který centrální bance vzniká, je ztráta z důvodu posílení české koruny. ČNB je se svými 700 miliardami korun v devizových rezervách největším devizovým spekulantem v zemi. Z Unie k nám ale přiteče ještě více. „V brzké době lze očekávat rychlý nárůst v počtu schválených projektů. Celkově půjde na projekty 789 miliard,“ sdělil pro Respekt.cz ředitel odboru řízení a koordinace Národního strategického referenčního rámce Daniel Braun.

Do poloviny března ČNB vykázala souhrnnou účetní ztrátu téměř 240 miliard korun. Největší měrou se na tom podepsala právě posilující koruna. Když česká měna posílí k euru o jednu korunu, banku to přijde na 2,5 miliardy. Na konci rozpočtového období EU by to mohlo být až 5 miliard.

„Nárůst devizových rezerv může v případě posilujícího kurzu koruny negativně ovlivnit hospodářský výsledek ČNB. To je ovšem relativně malá daň ve srovnání s náklady, které by pro celou ekonomiku přineslo případné posilování koruny při neexistenci této dohody,“ obhajuje dohodu pro Respekt.cz Pavel Zúbek z odboru komunikace ČNB.

Centrální banka ze zákona nemůže zkrachovat. Přesto tak velké ztráty mohou působit na důvěryhodnost banky. Proto ČNB nechce přijímat další riziko posilování koruny v případě druhého bodu dohody – zadržování privatizačních příjmů. „Vzhledem k vysokému objemu devizových rezerv a vysoké ztrátě pocházející ze zhodnocování kurzu koruny, i vzhledem k budoucí dodatečné zátěži v důsledku akumulace devizových rezerv odkupem toku prostředků mezi ČR a orgány EU je prostor ČNB pro příjímání dalších ztrát minimální,“ uvádí k dohodě na svých stránkách ČNB.

Kdo nám to zaplatí

Zadržení příjmů z privatizace na účtu v ČNB ale způsobuje dva problémy. „Ztráty z posilování koruny budou v případě privatizačních příjmů přecházet na vládu,“ naznačil první z nich Respektu.cz Radek Ležatka z tiskového oddělení MF.

Pokud tedy vláda zprivatizuje například Letiště Praha za 100 miliard korun, a česká měna za pět let (kdy nejdříve můžeme přijmout euro) posílí na 22 korun za euro, vláda přijde o více než 10 miliard korun.

K dalšímu znehodnocení dojde také vlivem inflace. ČNB bude sice z tohoto účtu vyplácet vládě úroky, ale ty přibližně vykompenzují zmíněný růst cen. „Privatizační příjmy budou ponechány na devizovém účtu u ČNB, tento bude úročen sazbou odvozenou z referenčních sazeb peněžního trhu,“ potvrdil Zúbek.

Pouze euro

Druhým problémem je dohoda o měně privatizačních příjmů. Tou bude podle dohody výhradně euro. Prakticky to tedy může znemožnit privatizace přes pražskou burzu cenných papírů (BCPP), kde se obchoduje pouze v korunách. Přitom v současné době na ní stát prodává sedmiprocentní podíl elektrárenské společnosti ČEZ.

„K ČEZu můžeme říci jen to, že v současnosti platí usnesení vlády o prodeji 7 procent, a tím se musí MF řídit. Další možnosti vývoje nebudeme nyní předjímat,“ odpověděl na dotaz Respektu.cz, zda to neohrozí další privatizace přes burzu Jakub Haas z tiskového oddělení MF.

Šéf pražské burzy se možného dopadu neobává. „Věřím v to, že kdyby se stát rozhodl prodat nějaký podíl ve státním podniku přes burzu, tak by učinil výjimku,“ uvedl Respektu.cz generální ředitel BCPP Petr Koblic. „ČNB má mimo jiné i podporovat rozvoj kapitálového trhu,“ dodal.

Na druhou stranu může dohoda o „zmrazení“ příjmů z privatizace pomoci rozpočtové kázni. „Je to pozitivní pro rozpočtovou disciplínu. Politici nebudou moci privatizační příjmy utratit za běžné výdaje, ale využijí je na klíčové reformy,“ myslí si analytik Bureš a předpovídá: „V období 2010 až 2013 už navíc nebude posilování koruny tak výrazné.“