Česká věda získá miliardy z Bruselu

Konečně. Tímto slovem by se dal charakterizovat oficiální podpis operačního programu pro výzkum a vývoj. Ve středu totiž ministr školství Ondřej Liška tento dokument v Bruselu podepsal. Jedná se o dvě miliardy a sedmdesát jedna milionů eur. (V přepočtu více než padesát miliard korun. Což odpovídá zhruba dvojnásobku celého rozpočtu na vědu pro příští rok)

Přesnou částku potvrdil Respektu.cz Jan Vitula, ředitel sekce řízení operačních programů EU z ministerstva školství. Česká strana musí však projekty dofinancovávat minimálně z patnácti procent.

Vše stihneme

Operační program se týká let 2007 až 2013, úředníci však tvrdí, že se prostředky dají stihnout vyčerpat, projekty jsou již dobře připraveny. „Dohodli jsme se s Komisí, že peníze, které byly alokovány na rok 2007 se posunou do roku 2008 a jelikož platí mechanismus N plus 3, prostředky se mohou čerpat až do roku 2011,“ vysvětlil Vitula.

Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva školství rovněž zdůraznil, že skluz se podařilo dohnat. „Co se týče škod z prodlení, nejsme si vědomi, že by česká věda a výzkum utrpěly nějakou újmu. Je pravda, že ke zpoždění za minulého vedení ministerstva došlo, ale po nástupu Ondřeje Lišky do čela úřadu se je rychle podařilo zlikvidovat,“ uvedl pro Respekt.cz. Kvůli problémům s přípravou operačního programu odstoupila na podzim loňského roku Liškova předchůdkyně Dana Kuchtová.

Vitula připustil, že kolísající kurs koruny k euru zúčastněným stranám znepříjemňuje život. „Prostředky pro příjemce jsou vyčísleny v korunách, od Komise však částku dostáváme v eurech. Co nejrychlejší přechod na euro by byl samozřejmě z tohoto hlediska nejlepší,“ zdůraznil.

A na co tedy peníze mohou směřovat? Jedná se o čtyři základní osy. Na podporu center excelence, na spolupráci v regionech v oblasti výzkumu a vývoje, na ochranu autorských práv a na rozvoj vysokých škol, vysvětlil pro Respekt.cz Vlastimil Růžička, náměstek ministerstva školství pro vědu. Růžička připustil, že pozdní schválení programu by mohlo být problémem u velkých projektů. Projekty nad padesát milionů eur totiž musí schvalovat zvlášť Komise.

Jaké projekty podpořit?

První peníze by české subjekty mohly získat ve druhé polovině příštího roku, přiblížil Vitula. Velký boj se vedl o výběr projektů, které ministerstvo podpoří. Vitula zdůraznil, že projekty vybírala mezinárodní komise, jejíž složení bylo konzultováno s Evropskou komisí. „Byli tam odborníci z nejprestižnějších evropských vědeckých institucí,“ dodal.

Ministerstvo tak podpořilo například vybudování unikátního laseru, centrum genomiky (výzkum struktury a funkce genu a bílkovin) ve Vestci u Prahy, superpočítačové centrum v Ostravě, výzkum energetického využití litosféry nebo výzkum jaderné energetiky (Více ZDE).

Ředitel odboru výzkumu a vývoje Úřadu vlády Marek Blažka tvrdí, že přijetí programu bude znamenat velký impuls právě pro podporu výzkumu v regionech. Praha na peníze z principu nedosáhne, protože nesplňuje podmínku, že její HDP je pod 75 procenty průměru Unie. Odmítl však výtku, že by se pražské instituce na projektech nepodílely. „Řada institucí má své pobočky i mimo Prahu. Například Karlova univerzita,“ sdělil pro Respekt.cz.

Udržitelnost projektů

Podle Blažky bude zásadní věcí pro úspěch české vědy udržitelnost projektů i po roce 2013. „To je klíčová věc. Společně s Komisí budeme na udržitelnost dohlížet. Je tu obava, aby posléze nově vybudované výzkumné ústavy nezely prázdnotou,“ zdůraznil Blažka.

Podle Vituly žadatelé o peníze musí doložit, jak chtějí v budoucnu udržet vědecký tým. „Poprvé budeme chtít po českých vědcích, aby doložili novodobou historii projektu.“

S čerpáním peněz z operačního programu však bude souviset i reforma vědeckých institucí. Příslušný zákon schválila v září vláda a na říjnové schůzi by se jím měla zabývat sněmovna. Zákon má umožnit, aby se jednotlivé instituce mohly sdružovat kvůli společným projektům, vysvětlil Blažka. „Pokud se systém nezreformuje, mohou mít některé instituce problém,“ potvrdil Vitula.

Každodenní věda

Fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vidí v přijetí operačního programu obrovskou příležitost, která se nebude opakovat.

Rizika podle něj plynou obecně z toho, že kde je náhlý přísun financí, se může zároveň objevit i korupce. (viz třeba problémy s čerpáním strukturálních fondu EU v Bulharsku). Kromě toho, že peníze nepomohou institucím v Praze, může být potencionální problém i v tom, že prostředky přijdou z Bruselu jednorázově.

„Je to velký závazek pro stát, že bude chod nově vybudovaných center financovat,“ zdůraznil v rozhovoru pro Respekt.cz. Odhaduje se, že provozní náklady mohou spolknout až deset procent celkové investice. „Potencionálně to může uškodit ostatním institucím, které jsou již zavedené,“ vyjádřil obavu Jungwirth.

Podle něj je dobře, že Česká republika bude mít několik velkých vědeckých center, která budou v Evropě unikátní, na druhou stranu by stát měl podporovat i malé instituce. „Na malých pracovištích děláme řadu věcí levněji. Stát by si měl ujasnit svou koncepci, aby měl prostředky na každodenní vědu, která u nás celkem dobře funguje,“ uzavřel.

Celý text operačního programu si můžete stáhnout ZDE.