V kampani se kupuje čas lidí, kteří umějí udělat z Trumpa prezidenta. Jak se propagoval český oscarový kandidát

„V první chvíli člověk prostě vůbec neví, co má dělat,“ popisuje režisérka Klára Tasovská moment, kdy se v půli srpna dozvěděla, že její střihový dokument o životě třiasedmdesátileté fotografky Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být vyslala Česká republika jako svého kandidáta na Oscara. Nemá tím na mysli, jak se popasovat s emocemi, ale jaké další kroky je třeba udělat, aby se rozběhla kampaň, jež zvyšuje šance, že by snímek mohl ve světové konkurenci uspět. Portrét sestavený z tisíců autorčiných fotografií a úryvků z deníků přitom může soutěžit mezi zahraničními filmy i dokumenty.

Na konci listopadu už režisérka a producent jejího filmu i životní partner v jednom Lukáš Kokeš ví víc. Mají za sebou několikatýdenní kampaň od Amsterdamu přes New York po Los Angeles a za pár dní je čeká Kodaň, poslední destinace „oscarového turné“. Šňůra zahrnovala třeba recepci na českém konzulátu v Los Angeles, projekce v newyorských kinech i jednom prominentním obýváku v Beverly Hills, kde se „tvořila fronta na vyprávění s Libuší, protože přítomní volitelé byli často v podobném věku“.

Za kampaň utratili čtyři miliony korun, třemi je podpořil Státní fond audiovize. „Na celou kampaň jsme měli 180 tisíc dolarů. To dá Netflix za šest projekcí s rautem pro pár hlasujících,“ říká Kokeš a dodává: „Ve finále vynaložené peníze znamenají, kolik si člověk může koupit nápadů, nástrojů a času lidí, kteří vědí, jak kampaň dělat.“ Jestli to stačilo, to se uvidí 16. prosince, kdy se oznamují širší oscarové nominace. A přestože se po cestě ukázala řada překážek a limitů včetně spolupráce se státem, Klára Tasovská zkušenost z kampaně popisuje jako „krásnou“. 

Průmysl uvnitř průmyslu