Velká jarní cyklojízda.
Velká jarní cyklojízda; ilustrační foto • Autor: HN, René Volfík

V nejbližších dnech poslanci rozhodnou o bezpečném odstupu při předjíždění cyklisty 1,5 metru. Proti tomuto návrhu osobně velmi aktivně lobuje ředitel dopravní policie plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, MBA.

„Pomáhat a chránit“ - nebo spíše „Škodit a strašit“? Pokud jde o cyklisty, razí jednostrannou represi. V jeho očích cyklisty „ochráníme“ tak, že jim přikážeme povinně nosit přilby a vyženeme je na stezky pro chodce a cyklisty, aby na silnicích nezdržovali.

Reklama
Reklama

Nebezpečí je třeba předcházet

Hlavní problém spatřuje ve vymahatelnosti bezpečného odstupu. Dne 3. 2. 2021 vystoupil na schůzi hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a přesvědčoval poslance, že bezpečný odstup nelze nijak kontrolovat a vymáhat. Tím především přiznal, že dopravní policie dnes bezpečný odstup vůbec neřeší, dokud nedojde k tragické nehodě.

Policie totiž neví, jaká vzdálenost je bezpečná. Až smrt či vážné zranění cyklisty postaví najisto, že odstup dostatečný nebyl. Policie však zároveň odmítá konkrétní stanovení vzdálenosti odstupu, protože ji údajně nemůže změřit.

Předložená novela nabízí jednoduché řešení: stačí se inspirovat v zahraničí. Bezpečný odstup je konkrétně stanoven například v Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku nebo Belgii. Policie bezpečný odstup kontroluje a vymáhá dokonce i v zemích, kde přesně definován není, jako je Velká Británie.

K prokázání přestupku stačí kamerový záznam. Vzhledem k zásadě „v pochybnostech ve prospěch obviněného“ se nehraje na přesné centimetry nebo decimetry, ale postihují se pouze jednoznačně excesivní případy velmi nebezpečného předjíždění.

Na doplňující dotaz, proč si plk. Zlý nezjistil, jak bezpečný odstup řeší jeho zahraniční kolegové, pouze odvětil, že na to ještě neměl čas. Podle něho úplně postačí výuka v autoškole a různé kampaně. Žádnou vlastní kampaň ani edukativní a preventivní kontroly na silnicích však dopravní policie zřejmě nechystá.

Pár vteřin za ztracený život nestojí

Dodržování bezpečného odstupu 1,5 metru by prý mělo dokonce katastrofické dopady. Na úzkých silnicích předjíždění cyklisty nebude možné a často se budou tvořit několik kilometrů dlouhé kolony nervózních a agresivních šoférů.

Opět stačí nahlédnout do zahraničí, kde se při obdobné šíři komunikací žádný černý scénář nekonal. Tam, kde se mohou vyhnout dva automobily, je dost místa na předjetí cyklisty s bezpečným odstupem. Podle platné normy je minimální šířka vozovky s nízkým provozem 5,5 metru, běžně však 6,5 metru a více.

Naopak tam, kde se dva automobily vyhnout nemůžou, nelze ani cyklistu bezpečně předjet. Zcela výjimečně lze navrhnout i obousměrnou vozovku o šířce 3,5 metru. Všechna vozidla musejí jet za sebou, dokud nedojedou k výhybně. Výhybny musejí být každých 80 až 100 metrů.

Podstata dodržování bezpečného odstupu spočívá v tom, že na běžné venkovské silnici není možné cyklistu předjet v okamžiku, kdy v protisměru zrovna jede jiné vozidlo, anebo v zatáčce či pod horizontem, za které není vidět. Případné zpomalení motoristy v řádu vteřin či desítek vteřin nemá zásadní negativní dopad na celkovou plynulost provozu. Je to malá daň za to, že nedojde k ohrožení života a zdraví.

Nehody cyklistů nelze bagatelizovat

Ročně se v České republice stane přes 4000 nehod s účastí cyklistů. Řádově desítky cyklistů každý rok na následky zranění zemřou. Šéf dopravní policie tvrdí, že bezpečný odstup není důležitý problém. V Poslanecké sněmovně řekl, že kvůli nedodržení bezpečného odstupu v roce 2020 zemřel jediný cyklista a stalo se pouze 30 dopravních nehod.

Poté, co jsem ve svém komentáři „Kde ani cyklohelma nepomůže. V čem se mýlí šéf dopravní policie Zlý“  obvinil šéfa dopravní policie z manipulativních lží a odkázal na dva konkrétní případy tragických nehod, přiznal další dvě úmrtí a dalších 54 nehod, celkem tedy tři úmrtí a 84 nehod. Nevím, která konkrétní tři úmrtí má na mysli. I toto číslo je však nereálně nízké.

Lze odkázat na čtyři případy: dne 31. 1. 2020 v obci Žichlínek, dne 9. 4. 2020 v obci Novosedly nad Nežárkou, dne 15. 6. 2020 v obci Strupčice a dne 25. 8. 2020 v obci Libeř. Ani tento výčet smrtelných nehod zřejmě není kompletní. Za zmínku stojí i fakt, že policie do smrtelných nehod nepočítá úmrtí, ke kterým dojde po více než 24 hodinách od nehody. Celkový počet nehod bude řádově vyšší.

Problém je, že přesná čísla dohledat bohužel nelze. Policejní statistiky obsahují desítky příčin nehod a každá nehoda může mít více příčin. Bez posouzení každé nehody jednotlivě nelze spočítat, kolika nehodám by bylo možné předejít, kdyby byl bezpečný odstup dodržen.

Velmi zjednodušeně lze říci, že ke kolizi může dojít zejména při křížení směrů jízdy anebo při jízdě stejným či naopak opačným směrem. Právě to jsou situace, kde bezpečný odstup hraje klíčovou roli. Například zpráva australského úřadu pro bezpečnost dopravy z roku 2006 uvádí, že vůbec nejčastější příčinou smrtelných nehod cyklistů je srážka zezadu. A právě tento fakt byl důvodem, proč Austrálie zavedla definici bezpečného odstupu.

Nemorální praktika obviňování oběti

Odpůrci cyklistů rádi říkají, že za nehody si cyklisté mohou sami. I plk. Zlý odkazuje na statistiku zavinění: více než polovinu nehod způsobili cyklisté. V roce 2019 to bylo dokonce 75 % smrtelných nehod! Tato statistika je sice pravdivá, ale silně zavádějící. Má totiž vytvořit dojem, že motoristé mohou jen za 25 % nehod. Tak tomu ale není. Stejně tak lze říci, že v roce 2019 motoristé zavinili dokonce 80 % nehod!

V čem je háček? Tyto statistiky zahrnují veškeré druhy nehod včetně samonehod. Pokud nás zajímají nehody mezi cyklisty a motoristy s následkem smrti a těžkých zranění za posledních deset let, tak 62 % nehod zavinil řidič motorového vozidla a 38 % nehod zavinil cyklista. Realita je tedy přesně opačná, než jak se ji pan Zlý snaží podat.

Pozornost od tématu bezpečného odstupu by radši odklonil na jiná témata. Zajímá ho především zavedení povinnosti cyklistických přileb i pro dospělé. Přilba sice může snížit riziko některých úrazů hlavy, nehodě samotné však nijak nezabrání.

Dále poukazuje na špatnou viditelnost cyklistů. Je pravda, že někteří cyklisté reflexní prvky podceňují, ale také je pravda, že pokud dojde k nehodě, motoristé v zájmu nižšího trestu radši obvykle uvádějí „cyklistu jsem neviděl“, než aby přiznali, že cyklistu viděli, jen se jim nechtělo zpomalit a dodržet bezpečný odstup.

Oblíbeným tématem jsou také cyklostezky. Cyklisté mají jezdit po nich a nezdržovat na silnicích. Jenže cyklostezky nejsou všude ani pro každého. Na 56 tisíc kilometrů silnic v České republice připadá pouhých 1,5 tisíce kilometru cyklostezek. Ty často přitom primárně slouží jako chodníky a každých pár desítek metrů je přerušují vjezdy na sousedící pozemky.

Chodci a cyklisté ani podle stávající zákonné úpravy nejsou povinni užít stezky pro chodce a cyklisty. Cyklisté tak mohou legálně užít i silnici a chodci chodník na protější straně vozovky. K neužití stezky mohou mít řadu dobrých důvodů, především vlastní bezpečnost. Stížnosti pana Zlého, že cyklostezky stály „nemalé peníze“, jsou zcela komické ve srovnání s náklady na ostatní pozemní komunikace.

Je v pořádku, když vrcholný úředník, který má na starosti bezpečnost provozu, bojuje svými výroky proti jejímu zvýšení?

Autor je právník a iniciátor návrhu

Více zde:

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte