Moria 1
Hřbitov lidských práv - nový nápis před vypáleným táborem Moria na ostrově Lesbos • Autor: Adam Hříbal

Deset dnů žilo deset tisíc uprchlíků na ulici. Po požáru, který v září zlikvidoval uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos, nebylo žádné jiné řešení. Evakuace nebyla a ani nemohla být nijak organizovaná. Lidé utíkali před plameny a po několika dnech se většina z nich usadila na silnici u moře, mezi hlavním městem ostrova Mytilini a dalším uprchlickým táborem pro rodiny jménem Kara Tepe. Novináři a neziskové organizace upozorňovali na otřesné podmínky a zřejmě spolu s protesty samotných uprchlíků přispěli k urychlení výstavby nového tábora. Jakmile bylo jasné, že se do Morie nebude možné vrátit, začala konat i organizace UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky).

S pomocí řecké policie byl připraven přechodný tábor v prostoru bývalé vojenské střelnice. Lidé byli po dlouhých dnech bez vody, toalet nebo lékařské péče vyčerpaní. A i když se některým nechtělo, do nového stanového města se přemístili. Napomohla tomu i akce policie, která těm nerozhodným domluvila: srozumitelně a s vodním dělem v zádech. „Když máte 10 tisíc lidí na ulici a místní obyvatele ostrova, kteří se bojí pandemie, tak je to složité. Nebylo to dobré řešení, ale bylo to řešení,” vysvětluje zásah zdroj blízký UNHCR.

Reklama
Reklama

Vyhoření tábora se pro některé jeho osadníky ale stalo i šancí pro nový start. Dva dny po tragédii odletělo 400 nezletilých dětí bez doprovodu - ano, jde o ty, o nichž ministr vnitra Jan Hamáček tvrdil, že v táboře nejsou - na řeckou pevninu, kde si je rozdělilo a převzalo deset zemí EU v čele s Francií a Německem.

Moria 1
Hřbitov lidských práv – nový nápis před vypáleným táborem Moria na ostrově Lesbos • Autor: Adam Hříbal
Moria 2
Z tábora zbyl jen plech • Autor: Adam Hříbal
Moria 3
Takhle vypadala Morie v prosinci 2019 • Autor: Adam Hříbal
Moria 4
Nejchudší vrstva Řeků využívá situace a snaží se zpeněžit kov a zbylé dráty • Autor: Adam Hříbal
Moria 5
Tady žilo více než dvanáct tisíc lidí, když požár začal • Autor: Adam Hříbal
Moria 6
Většina lidí z tábora byla nucena žít deset dní na ulici, než byla možnost se přestěhovat do nového tábora u Kara Tepe • Autor: Adam Hříbal
Moria 7
Jelikož stany postrádají jakoukoliv podlahu, tak se lidé snaží najít cokoliv, na čem by bylo možné se vyspat • Autor: Adam Hříbal
Moria 8
Nový tábor je od hlavního města vzdálen pouze 4 kilometry. V době, kdy fotograf Adam Hříbal byl na Lesbu, nefungovala městská doprava. Lidé tak pro nákup vody nebo základních potravin museli pěšky • Autor: Adam Hříbal
Moria 9
Vstup do nového tábora u Kara Tepe, který zatím nemá název • Autor: Adam Hříbal
Moria 10
Pro některé je to jen Moria 2.0 • Autor: Adam Hříbal
Moria 11
Počet policistů se po požáru na ostrově několikrát znásobil • Autor: Adam Hříbal
Moria 12
Afghánská matka čekající na svého manžela před novým táborem • Autor: Adam Hříbal
Moria 13
Covidová karanténa v novém táboře je vyznačena jen ostnatým drátem • Autor: Adam Hříbal
Moria 14
Do karantény bylo umístěno cca 300 pozitivních uprchlíků • Autor: Adam Hříbal
Moria 15
Covidová karanténa • Autor: Adam Hříbal
Moria 16
Tábor se nachází hned u moře a tak odborníci předpokládají pernou zimu • Autor: Adam Hříbal
Moria 17
Noční tábor • Autor: Adam Hříbal
Moria p1
Dvacetiletý Atiq z Afghánistánu, který si přišel do vypálené Morie pro učebnice • Autor: Adam Hříbal
Moria p2
Vedoucí psycholog kliniky Lékařů bez hranic Mario López Alba • Autor: Adam Hříbal
Moria p3
Antoine z Demokratické republiky Kongo • Autor: Adam Hříbal
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Zatím bezejmenný - a dle všech politických autorit přechodný - nový tábor leží přímo na břehu moře, pouhé čtyři kilometry od centra hlavního města Lesbosu. Před zabydlením musel každý dospělý jedinec podstoupit test na Covid-19, po kterém téměř 300 uprchlíků skončilo v tzv. karanténě. Ta se nachází asi 100 metrů od vstupu a je ohraničená jen ostnatým drátem. V praxi to znamená, že kdokoliv, kdo chce opustit tábor nebo do něj vstoupit, musí zákonitě kolem „karantény” projít. Známí a přátelé si přitom přes plot předávají nabíječky a jiné věci, nebo si třeba jen povídají. Tím tak trochu uniká smysl karantény a potenciální šíření viru má plodné podhoubí.

„Nemyslím si, že pro lidi v táboře je Covid-19 problém. Vědí o tom a někteří mají strach. Ale mají tolik jiných problémů, že tohle je jen další v řadě,“ říká Mario López Alba z Madridu, vedoucí psycholog na klinice Lékařů bez hranic: „Myslím si, že tento ´přechodný tábor´ bude ještě horší než vyhořelá Moria. Doufali jsme, že by se požárem něco mohlo změnit. Ale když jsme viděli ty podmínky - stany, nedostatek sprch, kvalitu a kvantitu jídla - tak jsme názor změnili. Stany jsou hned na pobřeží a zima se blíží.” První déšť pak potvrdil obavy španělského lékaře. Vydatné bouřky změnily tábor v jedno velké bahniště. Stany bez podlahy nebo jakékoliv podesty neměly pod náporem vody šanci.

„Opravdu se bojíme, co přijde. Dříve za námi chodili rodiče s dětmi a byla na nich i přes problémy s potomky vidět síla. Ale teď jsou naprosto zlomení, při některých konzultacích musejí před dítětem skrývat pocity. V Morii měla jedna rodina buď vlastní stan nebo isobox, tedy kontejnerové obydlí. Tady musejí dvě rodiny sdílet jeden stan,” vysvětluje López Alba, pro něhož je to už čtvrtá mise s touto organizací. Když je ve stanu dítě s psychickými problémy, a takových je tu hodně, ovlivňuje jeho chování druhou rodinu - a zdroj hádek a sporů je na světě.

„V Africe jste navíc stále ve stejném prostředí. Když jdete ven pro kolu nebo jiné pití, vypadá to všude stejně. Tady ujedete pár kilometrů z totálního pekla a jste v přímořském přístavu, kde si dáte v bezpečí skvělou pizzu, kávu a pivo. Je to šílenost,” popisuje vyčerpaný lékař.

Evropská unie se i na základě zářijového požáru snaží změnit postoj k migrační politice. Představila nový návrh na zvládnutí problému, se kterým se Řecko i zbytek Evropy potýká. A nejde jen o Morii, která je v posledních týdnech středem pozornosti. Je třeba řešit všechny tábory na Lesbu, Chiosu nebo Samosu - o což se také EU ve spolupráci s UNHCR snaží.

Zima se blíží a současný tábor je pro příští měsíce naprosto nevyhovující. Sami žadatelé o azyl jsou si toho vědomi, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že tu budou nuceni přežít chladné měsíce. Jasné informace o dalších plánech nebo případné termíny neznají ani humanitární pracovníci. A vzhledem k druhé vlně onemocnění Covid-19 po celé Evropě není téměř pro nikoho kritická situace uprchlíků hlavním tématem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte