Být činorodý a pomáhat světu okolo sebe. Vzpomínka na legendu českého skautingu

Výpravy za dobrodružstvím, Objevy bez konce, Stezka odvahy, Pokladnice her, Prázdniny pod stanem, Ostrov přátelství, 1000 malých dobrodružství… Názvy alespoň některých z oné stovky knižních titulů už samy o sobě probouzejí touhu, vábí k prožití něčeho neobyčejného, co v jeho pojetí může zažít každý kluk nebo děvče „před domem, v parku, na loukách za městem, u řeky, v lesích a kopcích za dědinou, ba i v pokoji u stolu“. 

„Dokažte svou zdatnost, podnikavost a vytrvalost. Pojďte po stezkách, které vám tato kniha ukazuje,“ napsal v úvodu k jedné z oné stovky titulů jejich autor – spisovatel, překladatel a skaut Miloš Zapletal zvaný ZET, který zemřel 8. května 2025 ve věku 95 let. Zároveň tak shrnul své celoživotní krédo: nestát nikdy na místě, být činorodý, zajímat se a pomáhat světu okolo sebe. A v šíření tohoto poselství byl  burcující a naléhavý v knihách i osobně.

Využíval k tomu všechny způsoby vnější i vnitřní motivace. Lákal i vlídně vyhrožoval, nabízel cukřík i bič, ale jako největšího soupeře označoval spíš sám sebe než ostatní. Velký vzor našel už od dětství v Jaroslavu Foglarovi, jehož heslo „Nepromarnit ani minutu“ beze zbytku přijal. Ale ani vůči němu si nebral servítky. Jak bylo vidno z dopisu z roku 1981, kdy ho ponouká k napsání druhého dílu Hochů od Bobří řeky. 

Nikdy přitom sám nezůstával pozadu, jeho příklad strhával a pracovitost zahanbovala. Občas jsme se spolu vypravili za jeho libereckým souputníkem ve vedení oddílu a také spisovatelem Mílou Nevrlým alias Náčelníkem, známým autorem nejen Karpatských her. Zet mu vždy nejprve vynadal, že nic nového nepíše, že mrhá talentem i životem. Náčelník se tomu způsobem jemu vlastním smál pod vousy, ale zároveň se trochu zastyděl a nakonec podlehl a napsal další skvělou povídku.