Blíží se konec amerického dolaru?

Musíme si promluvit o dolaru. O globální rezervní měně, bez níž si posledních 80 let nikdo neuměl pořádně představit mezinárodní obchod, globalizaci, nakupování ropy ani třeba dramatické sankce Spojených států vůči Rusku kvůli jeho agresi proti Ukrajině nebo vůči Íránu v souvislosti s jeho snahou získat jaderné zbraně. Dolar vládne globální ekonomice zhruba od roku 1945, kdy se na troskách rozvráceného světa stal jedním z pevných pilířů nového poválečného řádu. Jenže s dolarem se něco děje. Je dokonce možné, že dnešní Amerika pod vedením Donalda Trumpa ani nechce, aby dolar dál byl tím, čím byl dosud.

Americká měna ztratila během první stovky dní Trumpovy vlády na své hodnotě devět procent. Něco podobného se nestalo od počátku sedmdesátých let minulého století, kdy tehdejší prezident USA Richard Nixon překvapil svět odstoupením od poválečných dohod, jež jistily hodnotu americké měny zlatem. Dnešní propad není úplně překvapivý, americká vláda pod vedením nového prezidenta rozkývala svým agresivním zaváděním cel finanční trhy, ekonomika Spojených států přestala růst a ekonomičtí analytici mluví o reálné možnosti, že USA upadnou do recese. 

To ale není všechno. Když si otevřete finanční média, vyhrnou se na vás překvapené texty a podcasty, podle nichž se finanční trhy chovají jinak, než by se v dobách nejistoty chovat měly. Když je ve finančním a obchodním světě ouvej, utíkají investoři obvykle k americkým dluhopisům, jako se vyděšení námořníci před bouří schovávají za vlnolamy přístavů. Když máte jako ekonom investičního fondu na starosti důchodové investice svých evropských klientů, nic bezpečnějšího nenajdete, zněla až dosud praxí vyzkoušená poučka. „Co se to s dolarem děje?“ ptá se tak například The Wall Street Journal. „Místo k dolaru a americkým dluhopisům míří vyděšené peníze ke zlatu a úpisům německé vlády.“

Jednorázový výkyv? Tak to rozhodně vidí Donald Trump a tvrdí, že všechno současné ekonomické klopýtání jeho země jsou ve skutečnosti pouze porodní bolesti, „přechodové období“, než se mu pomocí tvrdé ruky a celní politiky podaří nastolit nový, pro Ameriku výhodnější světový řád. Mezi experty a komentátory se v těchto dnech nicméně začíná mluvit o tom, že éra dolaru jako de facto základní světové měny možná končí. Taková možnost má své apokalyptické věrozvěsty i hlasy, jež ji bagatelizují, už samotná existence diskuse je ale dechberoucí. Znovu si připomeňme, že světová ekonomika v podstatě stojí na dolaru celou moderní dobu od konce druhé světové války. 

Samozřejmě že svět existoval i před dolarem, byl to však jiný svět, s úplně jiným objemem obchodu či životním stylem. Byl to mnohem méně komplikovaný svět pulzující v tempu, jež by nám dnes přišlo příjemně či hříšně ospalé. Dolar je součástí pro běžného smrtelníka neviditelné infrastruktury moderního světa – a také zdrojem americké moci, jíž se žádná jiná země nemohla posledních 80 let rovnat. Podobně jako stála velká část jistot západní či demokratické civilizace na amerických bezpečnostních zárukách, stála také na dolaru, jehož případný pád je pro svět, jak ho naše generace až doposud znaly, něco podobně nevyzpytatelného jako třeba odchod USA z NATO.