Je až fádní neustále poukazovat na to, jak se ODS Evropskou unií střídavě zaštiťuje a bere si ji na paškál, podle toho, co se jí zrovna hodí. ODS například požaduje, aby Ústavní soud rozhodl, zda Lisabonská smlouva o reformě EU není v rozporu s českou ústavou, a současně protestuje proti verdiktu Ústavního soudu o nemocenské s tím, že v řadě zemí EU se dávka za první dny nemoci standardně nevyplácí. Najednou není přesné znění české ústavy tak důležité. Více než lavírování ODS je ovšem znepokojující představa, že stejně účelově může k EU přistupovat i Ústavní soud. Ten na jedné straně zrušil legislativní úpravu nemocenských a potvrdil ustanovení o právu výkupu účastnických cenných papírů (tzv. squeeze-out), i když praxe v EU vypadá jinak, na druhou stranu se objevují signály, že soud potvrdí kontroverzní poplatky u lékaře, a to zčásti proto, že jsou v EU běžné. Výsledkem je, že Češi teď neví, jaké zákony jsou pro ně vlastně rozhodující.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
