0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu14. 1. 20166 minut

Západní společnost místo cigaret kouří smartphony

Pozor na hordy Irů • Zabránit další generaci džihádistů • Kam zmizely prostoje • Mozkové orgasmy • Bowie bez pohřbu

Autor: REUTERS

Nejnovější vydání internetového portálu delanceyplace.comse věnuje tématu migrace z překvapivé perspektivy: popisuje hrůzu, kterou po úspěšné revoluci cítili Američané k přílivu francouzských, německých a irských imigrantů.

V pochopitelné zášti k anglické monarchii tíhli vítězní federalisté zpočátku k Francouzům, kteří jim jednak pomáhali v jejich vzpouře a za druhé si pak doma uspořádali svoji vlastní revoluci. Ale když se lidovláda v Paříži zvrhla v krvavá jatka, sledovali zakladatelé Spojených států se vzrůstajícím zděšením, co by se mohlo stát s jejich vlastní revoltou, kdyby selhalo vedení amerických elit. S neskrývaným podezřením se dívali na všechny radikály a revolucionáře, kteří se z Evropy hrnuli do USA a chtěli tu bouřit vody.

Reklama
Autor: Wikipedia
Autor: Wikipedia

„Federalisté nevěřili cizincům všeobecně a těm chudým a anglicky nemluvícím obzvlášť,“ cituje delancey.com z nové knihy historika Charlese Slacka Liberty's First Crisis (První krize svobody). „A se vzrůstajícím napětím sledovali, jak do jejich městeček a měst každoročně proudí nové a nové zástupy Němců, Francouzů a Irů.“

V létě 1797 dal průchod tomuto napětí massachusettský kongresman Harrison Gray Otis ve svém projevu známém dodnes jako Zuřivá irská řeč. „Nemůžeme dovolit,“ prohlásil Otis, „ aby do naší země vrhly hordy zdivočelých Irů - masa odporných, nemravných a zmatených individuí, kteří nedokážou žít doma v míru a kteří, když svou rebelantskou náturou rozvrátili svou vlast, hledají cesty, jak přijít sem a zapálit ohně vzpoury tady.“

Francouz Gilles Kepel je zřejmě nejlepším evropským znalcem islámu i islamismu - a je pěkně naštvaný. „Ztratili jsme dvacet let,“ říká. Po celou tu dobu psal o hrozbě radikalizace muslimů ve světě i v Evropě, ale francouzští prezidenti prý  jeden po druhém tyto hrozby přehlíželi.

Střelba v Charlie Hebdo
Střelba v Charlie Hebdo

Kepel podle Anne-Sylviane Chassany, která publikovala recenzi jeho nové knihy ve Financial Times, vidí první promarněnou příležitost předejít dnešní vlně terorismu už v roce 1983, kdy se několik desítek mladých přistěhovalců ze severní Afriky vydalo na protestní pochod z Marseille do Paříže. Žádali větší podíl na demokratickém životě země, ale tehdejší levicový prezident Francois Mitterrand pochopil jejich protest jako protest proti rasismu. Kdyby porozuměl tomu, co tito mladí mužové žádají jménem dalších sto tisíc muslimů, a věnoval energii pro jejich začlenění do demokratických mechanismů republiky, „mohli jsme mít už modelovou generaci“, říká Kepel.

Následovala série podobných selhání: od pravicového prezidenta Sarkozyho, jenž zneužíval bouře v pařížských ghettech k nadbíhání radikálním voličům, které chtěl přetáhnout od Národní Fronty, až po levicového prezidenta Hollanda, který nepochopil příčiny nárůstu radikalismu mezi mladými muslimy.

Nicméně Kepel má ještě pořád zbytky optimismu. Nedávné teroristické útoky sjednotily francouzskou společnosti natolik, že „i ti netvrdší salafisté se dnes cítí být Francouzi“ - což může být hřebíkem do rakve mezitím už „třetí generace džihádismu“ a příležitostí napravit minulé chyby, jež rozdělily francouzskou společnost. A napravit je ještě včas, aby se už čtvrtá generace džihádismu nestihla zrodit.

Britský levicový sociolog a ekonom William Davies napsal překvapivý esej o cigaretě, kterou západní společnost vyměnila za smartphony (pohodlně ho můžete číst ve slovenském překladu).

Autor: Shutterstock
Autor: Shutterstock

Cigareta mnohdy sloužila jako jakýsi rámec pro „daný moment“,  zastávka v překotném rytmu času, chvíle pro samotu a rozjímání. Tím, že jsme vyhlásili cigaretu za nepřítele lidstva, nezmizely ovšem ony „prostoje“ v našich životech, třeba při čekání na letišti nebo na autobus. Dnes je tedy vyplňujeme koukáním do chytrého telefonu a pořizováním selfíček.

Výsledkem je však pravý opak toho, k čemu sloužila cigaretu. „Zatímco cigarety nám umožňují strávit vymezený kus času v daném prostoru, na chvíli zastavit proud práce nebo cestování, chytré telefony nás propojují se složitějším a nestálejším světem přesahujícím situaci, v níž se právě nacházíme,“ píše autor.

A text uzavírá: „Přát si návrat do společnosti čtyřicátých let minulého století s továrenskými komíny a cigaretami by bylo zvrhlé. Je však také hloupé si namlouvat, že se prostě můžeme naučit dosáhnout stavu klidu navzdory všem protikladným silám byznysu, politiky nebo technologie. Před ideály bezhraničního zdraví a bezhraniční konektivity musíme bránit své právo dělit si život na různé chvíle a místa; některé aktivní, jiné pasivní, některé vyplněné rozhovory, jiné strávené v samotě. Měli bychom to umět zformulovat i bez buddhismu. A nic se nestane, pokud v tom občas bude figurovat nějaká ta cigareta.“

Bez ceremoniálu a pohřbu, tak rodina vyplnila poslední přání Davida Bowieho, který chtěl, aby jeho odchod z tohoto světa byl všechno, jen ne show. Proto byl záhy po svém úmrtí zpopelněn bez přítomnosti příbuzných, přátel i veřejnosti. Informovala o tom BBC s odkazem na bulvární list Daily Mirror.

Umělcův odkaz si mezitím připomíná celý kulturní svět a západní média jsou plná mimořádných a zasvěcených textů. Za pozornost stojí mimo jiné vyznání novinářky Ann Powers, která sama sebe tituluje jako Bowie Girl. O síle teatrálních a hereckých prvků v jeho show píše Sasha Frere-Jones v Los Angeles Times, o půvabu váhavosti v jeho frázování a technice rubato zase píše blogger, pianista a dirigent Matthew Guerrieri.

Video:  Jedním z nových hitů na YouTube jsou tzv.  ASMR videa.  Zkratka znamená Autonomous Sensory Meridian Response, v překladu samostatná smyslově-meridiánová reakce.  Jak píše stránka Grafologie a psychologie, tento (lidově vytvořený) neologismus se snaží vystihnout příjemné pocity mrazení nebo mravenčení někdy popisované jako „brain orgasms“, které nastávají v hlavě a podél páteře při sledování těchto videí.

Kulturní tip: REVENANT Zmrtvýchvstání. V kinech od 14. ledna. Leonardo Di Caprio v roli zraněného lovce, která mu prý konečně pomůže k Oscarovi.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].