středa 14. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Technologické firmy jako Google nebo Facebook se dlouho bránily tezi, že jejich odpovědnost v dnešní společnosti dalece přesahuje jednoduchý vztah poskytovatele služeb a zákazníka. „Samozřejmě si uvědomujeme velkou odpovědnost plynoucí z toho, že naše služby používá ohromné množství lidí; některé z nich více než miliarda. A jsme také kvůli tomu pod pečlivým dohledem. Ale pořád je pro nás nejzásadnější vztah s uživateli, kterým poskytujeme služby tak, že k nim má přístup americký prezident i dítě v odlehlém koutě světa,“ řekl třeba Respektu před rokem viceprezident Googlu Peter Barron.

To se však pomalu mění. Jednak proto, že se stále jasněji ukazuje, že některá rozhodnutí těchto gigantů mají skutečně zásadní společenské a politické dopady, například v posledních týdnech hojně diskutovaný výběr zpráv na Facebooku. Provozovatel sociální sítě s bezmála dvěma miliardami uživatelů je kritizován, že lépe nebránil šíření polopravd či hoaxů a že tím reálně ovlivnil třeba výsledky referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie či amerických prezidentských voleb. Zatímco v Německu se debatuje, jak technologické firmy podřídit podobným zákonům, jakými je regulována práce médií, z Ameriky přichází zpráva o jiném typu tlaku, kterému budou tyto podniky nově vystaveny - od vlastních zaměstnanců.

Reklama
Reklama

V předvečer setkání nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa se zástupci největších hráčů Silicon Valley se skupina zaměstnanců několika firem v otevřeném dopise zavázala, že nebudou Trumpovi „asistovat“ při realizaci některých jeho cílů, zejména u ohlašovaných masových deportací či registrace lidí na základu jejich náboženského vyznání.

V Trump Tower v New Yorku má být Tim Cook (Apple), Jeff Bezos (Amazon), Elon Musk, Sheryl Sandberg (Facebook) nebo zakladatele Googlu Larry Page. Petici, pod níž se podle agentury Reuters do středečního poledne podepsaly více než dvě stovky lidí, lze chápat jako veřejnou výzvu vedení vlastních firem, které o tom nakonec bude rozhodovat. Mezi signatáři jsou designéři, vývojáři i manažeři Alphabetu (matka Googlu) či Twitteru.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Více než měsíc po prezidentských volbách ve Spojených státech, z nichž vyšel vítězně republikánský kandidát Donald Trump, stále nejsou sečteny všechny hlasy. A proměňující se statistiky, o nichž referuje BBC, přisypávají sůl do ran demokratům a příznivcům jejich kandidátky Hillary Clinton.

Jak se totiž ukazuje, nejenže na počet hlasů porazila Trumpa - momentálně vede o 2,8 milionu hlasů. Ale má na svém kontě víc hlasů než kterýkoliv jiný kandidát v historii. Tedy s jedinou výjimkou - více voličů než bývalá ministryně zahraničí přesvědčil pouze její stranický kolega Barack Obama v roce 2008 (při svém znovuzvolení v roce 2012 už však nikoliv).

Reklama
Reklama

V amerických dějinách se stalo celkem pětkrát, že kandidát, který získal víc hlasů, nakonec v Bílém domě neusedl. U letošních voleb je rozdíl největší. Naposled se to stalo v roce 2000, kdy George Bush získal o půl milionu hlasů méně než Al Gore, a přesto se stal prezidentem.

Lze samozřejmě namítnout, že jde spíše o vlhké sny liberálů než o  realitu - a taky to s úšklebkem dělá třeba deník The Washington Post. A že je celý rekord způsobený jednoduše růstem počtu obyvatel USA a registrovaných voličů. Za posledních sto let Američanů rekordně přibylo a letos jich bylo k volbám poprvé zaregistrováno více než 200 milionů.

Je fakt, že když se podíváme na procentuální podporu, Clinton z toho vychází o poznání hůř než při pohledu na absolutní čísla: přesvědčila devětadvacet procent zaregistrovaných voličů, zatímco třeba JFK dvaatřicet, Obama v roce 2008 třiatřicet procent a Lyndon B. Johnson v roce 1964 dokonce sedmatřicet procent hlasů.

Ale ani z tohoto srovnání nevychází Hillary špatně, protože předstihla řadu významných prezidentů považovaných za populární. Bývalá první dáma nechala za sebou manžela Billa Clintona, který v obou volbách, v nichž zvítězil, ukrojil menší podíl z hlasů než ona, ale také prezidenty Nixona, Cartera, Reagana (při první jeho volbě) i Bushe staršího a mladšího.

 

 

 

 

 

Reklama
Reklama