čtvrtek 8. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Výsledky šetření PISA za rok 2015 jsou na světě a politici se jimi jistě budou při první příležitosti ohánět. Proto se Demagog.cz dlouhodobě kontrolující pravdivost výroků politiků na tyto testy zaměřil.  Jak si stojí čeští žáci i v porovnání s ostatními státy OECD? A jak jsme na tom podle PISA se vzděláním dlouhodobě? Šetření PISA provádí jednou za tři roky OECD a sleduje výsledky žáků v matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti, přičemž aktuálně uveřejněné šetření za tok 2015 se zaměřuje na přírodovědnou oblast.

PISA

Reklama
Reklama

Čeští studenti si ve srovnání s ostatními zeměmi vedou vetšinou průměrně: pouze v případě čtenářské gramotnosti jsou výsledky mírně pod průměrem, Češi jsou v této dovednosti horší než třeba ruští nebo polští studenti. Trendem poslední doby je vůbec spíše zhoršování českých studentů: výsledky ve všech třech kategoriích jsou horší než při minulém šetření, i když jsme nedosáhli dna, které pro české studenty nastalo v roce 2009.

V komentáři se Demagog.cz dále zaměřil na otázky:

  • Jak si vedeme v porovnání s některými našimi sousedy?
  • Jak se liší výsledky v rámci České republiky, mezi kraji a typy škol?
  • Jak souvisí množství peněz, které stát dává do školství, s výsledky žáků?
  • Jsou výsledky PISA šetření opravdu relevantním ukazatelem pro kvalitu školství?

Na tyto a další otázky najdete odpovědi v textu na Demagog.cz.

(Demagog.cz spolupracuje s redakcí Respektu a s jejich texty se nyní budete pravidelně setkávat v rámci Denního menu.)

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Padesát milionů Ukrajinců a Gruzínců bude moci již brzy volně a bez víz cestovat po Evropské unii, informovala agentura Reuters. Rozhodli o tom ve čtvrtek evropští zákonodárci. Rozhodnutí je výsledkem zdlouhavých vyjednávání a má sloužit jako signál pro obyvatele dvou bývalých sovětských satelitů, že jejich snaha přiblížit se Západu a vzdálit Rusku není marná.

“Jsou to povzbudivé zprávy z Bruselu,” komentoval rozhodnutí ukrajinský prezident Petro Porošenko. Právě bezvízový styk byl jedním z lákadel, kterým ukrajinští a gruzínští politici obhajovali před svými obyvateli bolestivé ekonomické reformy jako třeba prudké zdražení energie.

Reklama
Reklama

Bezvízový styk budou přitom moci evropské země v případě potřeby znovu zavést již bez souhlasu evropských poslanců, píše Reuters. Bude stačit rozhodnutí Evropské komise nebo většiny členů EU. K takovému kroku bude možno přistoupit třeba v případě, že by velké množství občanů Ukrajiny a Gruzie překračovalo dobu, kterou smějí strávit na území EU.

Podobnou odměnu mělo dostat také 75 milionů Turků za to, že Ankara pomohla Evropě zpomalit příliv uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Ankara ale nesplnila podmínky stanovené evropskými politiky a místo toho doma tvrdě omezuje svobody. Kvůli tomu se proces zrušení víz pro Turky zastavil.

Reklama
Reklama