pondělí 9. 10. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Po světě loni vyrostly nové solární elektrárny o instalovaném výkonu 74 gigawattů. Pro představu jde asi o 35 Temelínů, co je ale důležitější – poprvé v historii rostou solární zdroje víc než všechny ostatní.

Vyplývá z nové výroční statistiky Mezinárodní energetické agentury (IEA). Globální instalovaný výkon solárních parků stoupl z roku na rok o 50 procent. Nárůst je vyšší než u všech ostatních zdrojů dohromady – ze všech nově připojených elektráren připadaly loni na solární parky dvě třetiny výkonu. Instalovaným výkonem se pak označuje teoretický výkon, který by elektrárna vyráběla za zcela ideálních podmínek po 24 hodin.

Reklama
Reklama
Reklama

Skoro polovina nových parků vyrostla v Číně, která by měla táhnout růst i nadále. Podle IEA se dá počítat s tím, že solární technologie budou díky poklesu cen a růst výkonnosti dominantním obnovitelným zdrojem pro příští roky. "Jsme svědky počátku nové éry ve fotovoltaických panelech," uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel IEA, podle něhož minimálně do roku 2022 fotovoltaika poroste víc než kterákoli jiná obnovitelná technologie.

Výkon všech zelených zdrojů má stoupnout do roku 2022 o tisíc gigawattů, což podle IEA představuje zhruba polovinu výkonu uhelných elektráren, které vyrůstaly po dobu 80 let. Dvě třetiny z nových zelených zdrojů, s nimiž se počítá během příštích pěti let, mají vyrůst v Číně, v Indii nebo v USA.

Pokud jde o výrobu, zelené zdroje by měly do roku 2022 vyrábět o třetinu víc než dnes a číselně se vyrovnat spotřebě elektřiny v Číně, Indii a Německu dohromady. Zdroje jako slunce, vítr, voda nebo biomasa by pak představovaly 30 procent globální produkce elektřiny. Loni to bylo 24 procent. Nejdůležitějším zdrojem bude stále uhlí, ale jeho náskok před obnovitelnými zdroji by se měl během příštích pěti let zmenšit na polovinu.

Analýza IEA potvrzuje trend posledních let, kdy solární energie přestává být doménou ekologických nadšenců nebo – jako v případě ČR – dotovaných programů, ale stává se plně konkurenceschopnou alternativou konvenčních zdrojů. Jak roste výroba solárních panelů, zlepšuje se i jejich kvalita a výkonnost, což pomáhá tlačit dolů cenu. Podle odhadu agentury Bloomberg by solární kapacity mohly do roku 2040 tvořit 29 procent všech zdrojů, oproti čtyřem procentům v roce 2015.

Hlavní neznámou tohoto manévru je, jak udělat z velké instalované kapacity obnovitelných zdrojů také velký výkon. Slunce a vítr nefungují vždy. Rozhodující proto bude, jak rychlý bude vývoj baterií. Jak podotýká Bloomberg v tomto názorném videu, cena baterií by musela být poloviční, aby dokázaly ve velkém nahradit dnešní konvenční zdroje fungující jako záloha za nestálé dodávky ze slunce nebo větru. Optimisté mohou spoléhat na to, co se povedlo u fotovoltaických panelů: při každém zdvojnásobení produkce klesla jejich cena o 28 procent, protože čím víc se jich vyrobí, tím víc se výrobci učí a tím úsporněji umějí jeden kus vyrobit. Podle Bloombergu se může totéž opakovat i u baterií a výroba z obnovitelných zdrojů by pak v kombinaci s bateriemi mohla během 20 let pokrýt až polovinu produkce.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

“Rakouská pravice si ve snaze zabránit porážce vypůjčila část politiky a jazyku ze slovníku pravicových populistů. A to část, která nejvíce táhne voliče,” píše Tony Barber z deníku Financial Times o rakouských volbách, která se konají nadcházející neděli. Jejich favoritem je mladý šéf lidovců Sebastian Kurz, jehož tvrdá linie vůči imigrantům a islámu je podle FT v některých směrech nerozlišitelná od nacionalistů ze strany Svobodných (FPÖ).

Ti ještě před rokem suverénně vedli ve volebních průzkumech se zhruba třetinovou podporou. Dlouhodobě volají po zavření hranic, nulové imigraci, omezení práva na azyl i deportacích. Jejich úspěch přitom začíná dávno před uprchlickou krizí roku 2015 a není založen jen na vztahu k EU či migraci. Vzestup Svobodných již od 80. let byl výsledkem charismatu tehdejšího předáka Jörga Haidera a nespokojenosti dalších a dalších Rakušanů s poválečným politickým systémem. Ten je založen na konsensu dvou velkých stran, lidovců a sociálních demokratů, kteří spolu vládli ve velké koalici 44 z posledních 72 let. Přineslo to zemi blahobyt, ale vedlo to také ke korupčním vazbám a pocitu jisté nehybnosti.

Reklama
Reklama
Reklama

A Sebastian Kurz - o němž najdete text v novém Respektu - touze po změně vyšel vstříc. Při nástupu do čela lidovců v květnu konzervativní stranu přejmenoval na „Kandidátka Sebastiana Kurze – Noví lidovci“ a přivedl do ní osobnosti, které dosud s politikou neměly nic společného; získal moc na úkor zavedených stranických struktur a dal jí novou barvu. Místo tradiční černé jsou nyní loga tyrkysová.

I_obalka_R41_oprava

“Kurz působí jako konzervativní rakouská verze Emmanuela Macrona, skoro stejně mladého francouzského prezidenta,” píše Tony Barber v FT. “Ale není klonem Macrona. Na rozdíl od něj svou vzpouru vede zevnitř politického stranického establishmentu, převzal a proměňuje zavedenou stranu. Větší důraz než Macron klade na přitažlivost rétoriky o národní identitě o migrantech a místě islámu ve společnosti. “Jestli Kurz s přehledem ve volbách 15. října vyhraje, tak si z toho jiné evropské středopravicové strany jistě něco odnesou… Je to ambiciózní experiment, jak neutralizovat populisty, který může být ochutnávkou toho, co nás čeká v jiných částech Evropy.”

Jenže zmínění populisté mohou snadno skončit ve vládě. FPÖ se možná stane menším partnerem v příští koaliční vládě vedené Kurzem. “Lidovci se Svobodnými vládli již v letech 2000 až 2006. Tehdy zbytek EU Rakousko vyloučilo na okraj, ale to se skoro jistě znovu nestane - politické klima v Evropě se příliš změnilo,” dodává deník Financial Times.

Nový Respekt: Mládí vpřed

Reklama
Reklama