Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Turecký prezident dostal německou sodu

Příčinou radikalizace je i výchova • Imigranti na východě Německa • Holandské NE • Jak urazit Erdogana

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, mnoha náročnými čtenáři považovaný za nejlepší německojazyčný deník, nedávno přinesl zajímavý rozhovor o radikalizaci mladých evropských muslimů. Zpovídal Ahmeda Mansoura, který utekl z Izraele do Německa, protože se mu nelíbil život v tamní polarizované společnosti. A nyní se obává, že podobná polarizace - posilování silně pravicových, národoveckých sil na jedné straně a radikalizace muslimské komunity na straně druhé - hrozí i Evropě.

Mansour je v posledním roce častým hostem německých televizních debat, vydal úspěšnou knihu o mladých německých muslimech nazvanou Generation Allah a již dlouho v berlínské čtvrti Neuköln pracuje jako poradce rodičů, kteří si dělají starost z náboženské radikalizace svých dětí. “Pokud o těchto problémech nebudeme teď nahlas mluvit, tak to bude v budoucnu ještě těžší,” říká Mansour, který byl v pubertě - to ještě žil v Izraeli -  sám islamista.

V rozhovoru padá spousta důležitých postřehů. Málo známý je v české debatě například názor, že jednou z důležitých příčin radikalizace je i přísná výchova ve velké části imigrantských rodin - autoritářský otec má vždy pravdu, kritické myšlení nepřipouští, vštěpuje dítěti strach z trestajícího Boha. Kdo si ťuká na čelo, že to je úplný nesmysl, neměl by zapomenout, že autoritářskou výchovou řada psychologů a filozofů vysvětlovala i psychické kořeny obliby totalitních a diktátorských ideologií v Německu první poloviny 20. století (třeba studie o “autoritářské osobnosti” od Theodora Adorna).

Podle Mansoura nebezpečí teroristických útoků v Evropě v příštích letech dále vzroste i v případě, že se povede porazit Islámský stát. Jeho bojovníci se rozprchnou do světa, budou dál plánovat útoky a vytvářet chaos. Důležité proto je vynaložit mnohem víc prostředků a hlavně energie na prevenci toho, aby násilná ideologie přitahovala další mladé Evropany.

Mansour požaduje například výraznou změnu školského systému v západní Evropě: navrhuje zabránit vzniku elitních školních tříd, a naopak se zasazovat o co největší promíchání studentů s různým sociálním a kulturním původem a také za reformu školních osnov. “Škola vás nesmí naučit jen angličtinu nebo matematiku, ale především vám musí předat hodnoty,” říká.

Učitelé se mají také více věnovat aktuálnímu dění ve světě. Každý školák z muslimské rodiny viděl na YouTube nějaké video ze syrské války, ale nezažil hlubší debatu, proč válka vlastně probíhá a co se v ní přesně děje. “Pokud o tom nebudeme debatovat na školách, tak se spousta z žáků, kteří nečtou noviny, spolehne jen na informace od radikálů, kteří se sociálními sítěmi a YouTube umí dobře pracovat,” říká Mansour. Dodejme je, že to samé platí i pro Česko a radikální, v našem případě proticizinecké a antiislámské názory mladé generace. O aktuálním světovém dění se na školách mluví málo a mnoho žáků podléhá vlivu propagandy z internetu.

Holandsko řeklo v referendu 61,1 procenty hlasů NE asociační dohodě Evropské unie s Ukrajinou. Ta provizorně platí už od 1. ledna, ale k její ratifikaci je kvůli Lisabonské smlouvě potřeba souhlas všech členských států. Účastí 32,2 procenta referendum těsně překročilo kvorum 30 procent, nicméně má pouze poradní funkci a rozhodnutí musí učinit vláda.

“Pokud dnes Holanďané zvolí Ne, snad to bude motivovat Brity,” doufal před hlasováním krajně pravicový politik Geert Wilders. Evropský poslanec za UKIP Nigel Farage na twitteru vyjádřil upřímnou radost a nechal se slyšet, že pozval organizátory referenda do Spojeného království k diskuzím o Brexitu. předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker naopak varoval, že holandské NE může vést ke krizi Evropské unie.

Předvolební průzkumy ukazovaly, že asi čtvrtina voličů je pro a čtvrtina proti. Zhruba polovina netušila, že se nějaké referendum bude konat. Z účasti vyplývá, že tematika EU zajímá víc ty Holanďany, kteří se proti ní vymezují. To ovšem není nic neobvyklého, stejně tak ve volbách do Evropského parlamentu díky nízké účasti všude bodují euroskeptické strany, které se v jiných volbách často pohybují na chvostu.

Situace účastí připomíná protestní referendum vyvolané na Slovensku Aliancí za rodinu. Více než 90 procent zúčastněných hlasovalo ve všech třech otázkách ano - např. pro nemožnost adopcí stejnopohlavními páry. Zde ale účast zdaleka nedosáhla kvora. Místo aby hlasovali Ne, tak se Slováci, kteří s otázkami nesouhlasili, nezúčastnili volby. To byla optimální strategie.

V Holandsku je sice kvorum nižší, ale kdyby se všichni, kdo s asociační dohodou souhlasí, referenda nezúčastnili, nevstoupilo by v platnost. A to šlo odhadnout předem. “Doufal jsem, že hlasování dopadne vyrovnaněji,” demonstruje nepochopení Alexander Pechtold, předseda liberální strany D66.

Časopis The New Yorker se věnuje Arethě Franklin, kterou řada hudebních kritiků považuje za vůbec největší zpěvačku amerických dějin. Pozoruhodné je, že autor profilu 74leté soulové legendy o její hudbě hovořil i s Barackem Obamou. “Dám vám tip: když děláte DJ na party, začněte s jejím songem Rock Steady, “ řekl tu americký prezident. Manželé Obamovi zpěvačku v minulých letech několikrát pozvali do Bílého domu.

https://www.youtube.com/watch?v=9wQT3YRk4ME

Dlouhý profil od Davida Remnicka, dlouholetého šéfredaktora New Yorkeru, nese název Soul Survivor. Týž autor pak přináší na svém blogu ještě odkazy na deset vybraných videozáznamů (doporučuji například videa z koncertu v Amsterdamu v 60. letech).

Německý statistický úřad vydal podrobnou studii o počtu imigrantů v zemi. “Je to zpráva, která například ukazuje novou propustnost německých hranic. S úplnou samozřejmostí srůstají regiony, které v minulosti rozdělovaly hranice,” shrnuje deník Süddeutsche Zeitung jeden ze závěrů výzkumu. Ve městech a vesnicích položených nedaleko hranic s Polskem, Holandskem či Rakouskem rychle roste počet obyvatel, kteří se přestěhovali se sousedních států anebo tam dojíždějí za prací.

Bavorsko • Autor: Matěj Stránský
Bavorsko • Autor: Matěj Stránský

Celkově v Německu žije 9,1 milionů cizinců, o milion více než před rokem a dosud nejvíce v historii. Největší skupinu cizinců stále představují Turci, jejich počet však klesá (ze dvou milionů v roce 2000 na dnešní 1,5 milionu). Jednak mají delší dobu v Německu žijící Turci méně dětí a začínají tedy postupně stárnout podobně jako německé “domorodé” obyvatelstvo.

Za druhé se v minulých letech počet příchozích a odchozích Turků drží zhruba v rovnováze - hodně německých Turků odchází za pracovními příležitostmi do Turecka, kde často pracují pro německé investory. A za třetí rostoucí počet tureckých imigrantů žádá o německé občanství (v Německu narozené děti tureckých imigrantů ho také dostávají) a mizí tím pádem ve sčítáních lidu z kategorie “cizinců”. Statistici ovšem vedou kategorii lidí s migračním původem, které tyto “nové Němce” počítají.

Rychle rostoucí imigrantské skupiny naopak přestavují Poláci, Rumuni a Syřané. Syrští uprchlíci už mění demografickou mapu Německa, a to nikoliv v západních spolkových zemích, kde se přidávají k již početným komunitám neevropských přistěhovalců, ale v někdejším východním Německu, kde doposud žilo velmi málo imigrantů. Ve všech pěti východoněmeckých spolkových zemí žije dohromady méně neevropských přistěhovalců než v Berlíně a jen o trochu více než v Mnichově - a Syřané se tam na mnoha místech stali nejpočetnější menšinou.

Stojí za připomenutí, že strach z uprchlíků a jejich odmítání je největší právě v těchto místech, kde prakticky žádní muslimové, Arabové ani Afričané nežijí. Potvrzuje se, že kdo zná africké nebo muslimské sousedy a zažije na vlastní kůži, že to jsou z naprosté většiny naprosto normální a bezproblémoví sousedé, kolegové či spolužáci ve škole, ten se jich neobává. Kdo je naopak nikdy neviděl, mnohem snadněji podlehne vykonstruovaným strašákům.

V Německu mají svou verzi České sody - show komika Jana Böhmermanna na veřejnoprávní stanici ZDF.  V předminulém týdnu vzbudil ohlas videoklipem Be Deutsch. Ducha písně o nové německé identitě vystihuje už jeden z prvních veršů: “Achtung Germans on the rise, but this time we are fucking nice.”

Ještě větší pozornost na sebe satirik strhl básní o tureckém prezidentu. Recep Tayyip Erdogan si - jak jsme psali v denním menu před týdnem - stěžoval na jednu vcelku nevinou satiru v německé televizi, která prý urážela jeho majestát. A Böhmermann si řekl, že když Erdogan cítí urážku v nevinných verších, ukáže mu, jak vypadá urážka skutečná . Složil tedy báseň, podle níž si Erdogan nasazuje gumovou masku, když mlátí mladé dívky, a kde se také například říká cosi o felaci.

Německý komik tady ovšem přestřelil. Báseň byla na ZDF odvysílaná, ale stanice ji pak vystřihla z archivu i z YouTube s vysvětlením, že nesplňuje nároky satiry. Angela Merkelová se musela omluvit tureckým kolegům a kritizovala, že smyslem skeče bylo jen urážet; Böhmermanna dokonce začalo vyšetřovat státní zastupitelství v Mohuči, kam přišlo asi dvacet trestních oznámení. V Německu platí paragraf, který se týká urážek orgánů a zástupci cizích států.

Böhmermann už vloni proslul písní o německém komplexu ze šarmu a sexuality Janise Varufakise  a jeden z jeho dalších skečů na čas vyhrotil vztahy mezi řeckou a německou vládou.

Keňsko-česko-slovenský štáb chystá film, který by měl přiblížit každodenní život v africkém slumu bez ohraných klišé. K jeho vzniku můžete přispět i vy.

Akce Colours of Ostrava se dostala mezi deset nejlepších evropských hudebních festivalů podle deníku The Guardian. Seznam může sloužit i jako inspirace k letním výletům za hudbou.

https://www.youtube.com/watch?v=MMDqNI04Z9M

Video: Brusel rozdělený po útocích.

Kulturní tip: Total Recall. Prima Cool 7.4.2016  22:00.  Brakově komiksové prvky, muskulatura Arnolda Schwarzeneggera a paranoidní vize Philipa K. Dicka.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].