pátek 2. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Není známo, že by zděšení, nebo naopak nadšení nad nově zvoleným americkým prezidentem zavládlo kromě Země i jinde ve Sluneční soustavě, natož za jejími hranicemi. V tomto smysl je vesmír k Donaldu Trumpovi lhostejný. Kdyby jej však obývaly bytosti schopné politických úvah, aspoň trochu zájmu by projevit měly. Americký prezident má velký vliv na agenturu NASA - a ta je pořád ještě hlavním tahounem lidského zkoumání světa ve velkém měřítku.

Takže. Trumpovo vládnutí je dobrou zprávou pro budoucí vesmírné dobyvatele - a špatnou pro vědce, kteří se raději zabývají naší planetou než osudem Marsu, říká internetový časopis The Verge. Ne že by něco bylo jasné, jako ostatně skoro nic v případě budoucí prezidentovy politiky; není vlastně pořád jasné ani to, co přesně si Trump myslí o globálním oteplování. Ale zkoumání zemské atmosféry a oceánů se stalo významnou součástí práce NASA. A přes všechny pochybnosti a nejasnosti se v téhle oblasti bude nejspíš škrtat.

Reklama
Reklama

Klimatický výzkum přejde na jiné americké vládní agentury; a jak se mu tam bude dařit, je další otázka. Jak říkají lidé z Trumpova okolí, je to proto, aby se NASA uvolnily ruce (a peníze) na vesmírné projekty. Především lidské lety po naší Soustavě: k Měsíci, Marsu a ještě dál. Dostat lidskou posádku do konce století někam k Neptunu - nebo se tomu aspoň přiblížit - bude podle lidí z Trumpovy blízkosti jednou z nových hlavních ambicí NASA.

Prezident Obama před osmi lety obzory agentury rozšířil, do té doby se soustředila na další lidské přistání na Měsíci. Obamovi lidé ji přesměrovali k Marsu. A přestože Trump míří ještě výš a ještě dál, není vyloučené, že se NASA opět začne pokoušet i o Měsíc.

Bude také pokračovat spolupráce se soukromými firmami, které zajišťují část dodávek na ISS nebo vynášení satelitů na vesmírnou dráhu. Soukromé společnosti hrají ve vesmírném výzkumu čím dál větší roli, především SpaceX Elona Muska chce vyvinout raketu schopnou smysluplně doletět k Marsu. Stejné stroje ale vyvíjí i vládní NASA, a to hned dva. Jak píše Verge, tyto projekty se nezastaví. Ne že by z nich snad Trumpovi lidé byli tak nadšení - zpožďují se a prodražují nad plán. Ale zastavit je by bylo dražší než nechat být. Lidský vývoj vesmírných lodí hned v několika laboratořích tedy bude pokračovat.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Firma Google před časem vypsala soutěž o prvního průzkumníka-soukromníka Měsíce. Cílem je nalézt levné řešení, jak a) přistát na povrchu, b) ujet tam alespoň pět set metrů a c) poslat kvalitní videa a fotografie zpátky na Zem. Řeč je pochopitelně o nepilotovaných plavidlech, Hlavní cenou je třicet milionů amerických dolarů.

Ke dosavadním soutěžícím (mimo jiné americká firma MoonExpress a izraelská neziskovka SpaceIL) se nyní přidala indická firma TeamIndus; s podporou indické vlády, která je v jisté formě přípustná, úřady půjčí firmě svou největší raketu. Indové jako jediní také přesně oznámili, kdy by chtěli sondu vypustit ze zemského povrchu. Chvíle napětí pro ně začnou příští rok 28. prosince. Oba dva konkurenti mají v plánu startovat dřív, jenže spoléhají na zařízení firmy SpaceX, a to je po nedávné nehodě stále ještě ve vynucené přestávce, takže kdo ví.

Reklama
Reklama

TeamIndus je skupina o síle sto inženýrů, kteří se sami popisují jako směs “mladých pušek” a zkušených “mistrů Jedi”, vesměs se zkušenostmi z indické vládní vesmírné agentury. Kromě specifického smyslu pro humor disponují i podporou několika nejbohatších indických podnikatelů.

To všechno jim dává jistou šanci zařadit se jako první do vybrané společnosti měsíčních průzkumníků. Sondu na zemskou družici dokázaly dosud umístit jen americká, sovětská a čínská vláda.

Reklama
Reklama