Tohle zní jako hudba, říkají s despektem rockoví podivíni The Flaming Lips
Člověk by čekal, že i na interview dorazí v typické obří zorbingové kouli, v níž se na koncertech pravidelně vydává do publika. Alespoň to by očekával Kevin EG Perry z deníku The Guardian od setkání s jedním z největších rockových podivínů Waynem Coynem, lídrem oklahomských The Flaming Lips, kteří právě vydali své nové, polským jazykem částečně inspirované album Oczy Moldy. Ale i když šestapadesátiletý zpěvák dorazí na setkání v mikině s kapucí, pověsti nekonvenčního tvůrce dostojí.
The Flaming Lips si za více než třicet let existence prošli nejrůznějšími zvraty a žánrovými proměnami. Od punkových základů přes indie rock a hit She Don't Use Jelly z roku 1993 proslavený seriálem Beverly Hills 902 10 - až konečně našli pohodlí v roli psychedelických šamanů, kteří neváhají natočit album vánočních koled, kompletně předělat beatlesovské album Sgt. Pepper nebo spojit síly na celou desku s Miley Cyrus.
Právě bývalá Disney hvězda patří dnes mezi nejbližší spolupracovníky kapely a s Coynem ji pojí výjimečné přátelství udržované textovkami. „Píšeme si denně. Někdy se ji zeptám: Co děláš? A ona mi pošle svoji fotku, jak čurá. Někdy si za den vyměníme tisíc zpráv, někdy jen pár, ale jsme pořád přítomní v životě toho druhého,“ svěřuje se Coyne tisku.
Miley Cyrus ostatně nechybí jako host ani na aktuálních Oczy Mlody, kde ani takto zavedenou kapelu neopouští ambice posluchače překvapovat, znejisťovat, ale nakonec mu třeba poskytnout melodickou písničku. Coyne kromě nových inspirací z hip hopu má pro svou aktuální tvorbu vlastně jednoduchý recept: „Už nás unavovalo všechno, co bylo příliš muzikální. Někdy jsme něco poslouchali a společně jsme si v kapele říkali: To zní jako hudba. A mysleli jsme to s despektem. Mohlo to být cokoli - i naše vlastní věci, na kterých jsme pracovali. Když je to jen hudba, tak nás to nezajímá. Nebyl by v tom žádný prvek mysteria.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].