pondělí 9. 10. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Stát, který dlouho platil za vyvrhela mezinárodního společenství, se opět stává partnerem. Řeč je o Súdánu. V obrovské africké zemi se v minulosti ukrýval Usáma bin Ládin a režim je viněn z masakrů v oblasti Dárfúru. Proto jsou proti Súdánu namířené mezinárodní sankce a na prezidenta Omara Bašíra je vydán zatykač Mezinárodního soudu v Haagu.

Súdán, o kterém nebylo v médiích delší dobu slyšet, se však postupně stává partnerem Západu. Pro EU je důležitým spojencem při prevenci migrace: tamní úřady i s pomocí nově dodané evropské techniky lépe chrání hranice, což je zřejmě jedna z příčin klesajícího počtu uprchlíků putujících z Eritreje a Etiopie směrem do Libye a dále do Evropy.

Reklama
Reklama

USA tento týden po dvaceti letech ukončí své obchodní embargo a uvolní finanční restrikce, které omezovaly súdánskou ekonomiku. “Chování súdánské vlády v minulých devíti měsících ukazuje, že zájem o spolupráci se Spojenými státy myslí vážně. Učinila významné kroky směrem k ukončení konfliktu a lepšího přístupu humanitární pomoci uvnitř země a podporuje stability v celém regionu,” řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí. “Další normalizace vztahů bude záviset na tom, zda tento pokrok bude pokračovat.”

Zásadní je zřejmě spolupráce v boji s terorismem - a důležitá je pro Trumpovu vládu i záruka, že Súdán bude respektovat mezinárodní sankce proti Severní Koreji. Súdán přesto prozatím zůstává na americkém seznamu zemí podporujících terorismus, proto platí restrikce na prodej zbraní i v poskytování rozvojové pomoci. V platnosti též zůstávají sankce schválené Radou Bezpečnosti OSN.

Trump v tomto případě dokončil politiku, kterou začal Barack Obama. Na rozdíl od Kuby a Íránu, kde zlepšení vzájemných vztahů za Obamy kritizuje. Možná vysvětlení nabízí list The New York Times: “Rozdíl možná spočívá v malém zájmu prezidenta Trumpa a ministra zahraničí Rexe Tillersona o Afriku. Díky tomu mohou níže postavení diplomaté pokračovat v politice, kterou oni sami i mnozí akademici podporují.”

O reakci přímo v Súdánu si můžete přečíst zde.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Po světě loni vyrostly nové solární elektrárny o instalovaném výkonu 74 gigawattů. Pro představu jde asi o 35 Temelínů, co je ale důležitější – poprvé v historii rostou solární zdroje víc než všechny ostatní.

Vyplývá z nové výroční statistiky Mezinárodní energetické agentury (IEA). Globální instalovaný výkon solárních parků stoupl z roku na rok o 50 procent. Nárůst je vyšší než u všech ostatních zdrojů dohromady – ze všech nově připojených elektráren připadaly loni na solární parky dvě třetiny výkonu. Instalovaným výkonem se pak označuje teoretický výkon, který by elektrárna vyráběla za zcela ideálních podmínek po 24 hodin.

Reklama
Reklama

Skoro polovina nových parků vyrostla v Číně, která by měla táhnout růst i nadále. Podle IEA se dá počítat s tím, že solární technologie budou díky poklesu cen a růst výkonnosti dominantním obnovitelným zdrojem pro příští roky. „Jsme svědky počátku nové éry ve fotovoltaických panelech,“ uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel IEA, podle něhož minimálně do roku 2022 fotovoltaika poroste víc než kterákoli jiná obnovitelná technologie.

Výkon všech zelených zdrojů má stoupnout do roku 2022 o tisíc gigawattů, což podle IEA představuje zhruba polovinu výkonu uhelných elektráren, které vyrůstaly po dobu 80 let. Dvě třetiny z nových zelených zdrojů, s nimiž se počítá během příštích pěti let, mají vyrůst v Číně, v Indii nebo v USA.

Pokud jde o výrobu, zelené zdroje by měly do roku 2022 vyrábět o třetinu víc než dnes a číselně se vyrovnat spotřebě elektřiny v Číně, Indii a Německu dohromady. Zdroje jako slunce, vítr, voda nebo biomasa by pak představovaly 30 procent globální produkce elektřiny. Loni to bylo 24 procent. Nejdůležitějším zdrojem bude stále uhlí, ale jeho náskok před obnovitelnými zdroji by se měl během příštích pěti let zmenšit na polovinu.

Analýza IEA potvrzuje trend posledních let, kdy solární energie přestává být doménou ekologických nadšenců nebo – jako v případě ČR – dotovaných programů, ale stává se plně konkurenceschopnou alternativou konvenčních zdrojů. Jak roste výroba solárních panelů, zlepšuje se i jejich kvalita a výkonnost, což pomáhá tlačit dolů cenu. Podle odhadu agentury Bloomberg by solární kapacity mohly do roku 2040 tvořit 29 procent všech zdrojů, oproti čtyřem procentům v roce 2015.

Hlavní neznámou tohoto manévru je, jak udělat z velké instalované kapacity obnovitelných zdrojů také velký výkon. Slunce a vítr nefungují vždy. Rozhodující proto bude, jak rychlý bude vývoj baterií. Jak podotýká Bloomberg v tomto názorném videu, cena baterií by musela být poloviční, aby dokázaly ve velkém nahradit dnešní konvenční zdroje fungující jako záloha za nestálé dodávky ze slunce nebo větru. Optimisté mohou spoléhat na to, co se povedlo u fotovoltaických panelů: při každém zdvojnásobení produkce klesla jejich cena o 28 procent, protože čím víc se jich vyrobí, tím víc se výrobci učí a tím úsporněji umějí jeden kus vyrobit. Podle Bloombergu se může totéž opakovat i u baterií a výroba z obnovitelných zdrojů by pak v kombinaci s bateriemi mohla během 20 let pokrýt až polovinu produkce.