Britský Vrchní soud ve čtvrtek podstatně zkomplikoval cestu Spojeného království z Evropské unie. Rozhodl totiž, že o aktivaci tzv. článku 50 Lisabonské smlouvy, jíž se celý proces odchodu Britů z osmadvacítky rozběhne „naostro“, nemůže rozhodnout pouze vláda, ale potřebuje k tomu souhlas parlamentu.
Rozhodnutí ještě není definitivní, nad Vrchním soudem stojí v britském systému Nejvyšší soud, k němuž se také vláda premiérky Theresy May plánuje odvolat, jak hned po výroku oznámil její mluvčí. Ve čtvrtek byl nicméně s novou naléhavostí a vahou soudu oživen argument, který se vynořil okamžitě po oznámení výsledků referenda. Totiž že podle britské ústavy nemůže být při tak zásadních rozhodnutích obejit parlament - a že přímo v článku 50 se píše, že okolnosti ochodu musejí proběhnout v souladu s ústavním pořádkem odcházející země.
Komplikace pro brexit je to velká, protože většina poslanců jej odmítá. Vyvodit z toho, že stejná většina poslanců by nehlasovala pro aktivaci článku 50, by ovšem bylo předčasné. Jednak si musíme počkat na definitivní rozhodnutí Nejvyššího soudu, který by se věcí měl podle deníku The Guardian zabývat zkraje prosince. Okamžitě po zveřejnění rozhodnutí se také rozběhla bouřlivá debata o tom, zda má parlament právo učinit vlastní rozhodnutí, nebo musí respektovat vůli občanů. „Leavers“ mají samozřejmě jasno: Nigel Farage z UKIP už varoval před „veřejnou zlobou“, kterou by nerespektování výsledků referenda přineslo.
Jiní polici zatím reagovali spíše vyhýbavě. Třeba lídr labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že vláda by měla co nejdříve v parlamentu představit podmínky, za nichž chce Brexit s EU vyjednat. Vzhledem k propasti, která se po referendu mezi Corbynem a řadou labouristických poslanců otevřela, lze ovšem také v hlavní opoziční straně očekávat další krizi.
Všechny aktuální reakce lze sledovat v on-line reportáži Guardianu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
