0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Denní menu25. 4. 20173 minuty

Sorosův recept: nedívat se na trhy okem ekonoma, ale okem skeptického filosofa

George Soros
Autor: REUTERS

George Soros se pro nacionalisty a příznivce konspiračních teorií stal prakticky arciďáblem. Obviňují jej, že stojí v pozadí a svými penězi a skrze nevládní organizace řídí světovou politiku a vyvolává chaos, aby z něj sám nakonec finančními spekulacemi vydělal velké peníze. Sorosův životní příběh i to, jak zbohatnul a jak jím placené nevládky pracují, najdete v aktuálním Respektu v rubrice Téma; zde vám coby upoutávku a doplnění nabízíme ještě podrobnější vhled do jeho myšlení.

↓ INZERCE

Soros v Londýně padesátých let studoval pod vedením jednoho z nejvýznamnějších politických filozofů 20. století Karla Poppera. Tento původem vídeňský liberál učil, že lidé nedokážou s jistotou poznat okolní svět; skutečnost a naše představa o skutečnosti pro něj byly dvě různé věci. Proto také odsuzoval komunismus a nacismus, které se tvářily jako zjevení pravdy, takže v jejich logice bylo přípustné utlačovat nesouhlasné názory.

Namísto pevných ideologií hájil Popper otevřenost a svobodnou výměnu nutně neúplných vědomostí a postojů, jejímž smyslem je pomalý pohyb vpřed. A Popperovo myšlení se stalo pro Sorose kompasem. A právě filozofie - technokraty a inženýry zesměšňovaná disciplína - mu paradoxně pomohla stát se možná nejslavnějším finančníkem historie. Nedíval se na trhy okem ekonoma, ale okem skeptického filosofa.

„Začal jsem pracovat v bankách a zkoumat základní teorie o fungování trhů. A všiml jsem si, že investoři vycházejí z předpokladu, že všichni lidé mají perfektní informace o okolním světě. To bylo v naprostém protikladu k mému pohledu na svět,“ říká Soros. Jeho strategií se stalo vyhledávání „bublin“ na trhu, míst, kde se realita a představy investorů výrazně rozcházejí. Sázel pak na jejich prasknutí. Bilance jeho kariéry ukazuje, že málokdo rozumí finančním trhům tak dobře jako Soros: jeho nejznámější fond Quantum počátkem sedmdesátých let začínal se 12 miliony dolarů od investorů a za necelých 50 let vygeneroval 40 miliard dolarů zisku.

Soros před osmi lety nabídl detailní vhled do svého myšlení. V sérii přednášek na Středoevropské univerzitě v Budapešti, které v tištěné verzi vycházely na stránkách deníku The Financial Times, nabídl bilanci svých životních zkušeností. Je to fascinující výlet do myšlení finančníka, který rád vstupuje do role veřejného intelektuála. A kdo ví, třeba objevíte s jejich pomocí nějakou tu “bublinu”.

Zde je první díl věnovaný jeho obecné teorii reflexivity:

Ve druhé přednášce Soros svou filosofickou teorii aplikuje na finanční trhy, jde jakési shrnutí jeho životních zkušeností získaných na Wall Street:

Ve třetí přednášce vysvětluje své uvažování o politických a společenských tématech. Je to obhajoba otevřené společnosti, v jejíž prospěch skrze své nadace vydal dvanáct miliard dolarů.

Čtvrtý díl se zabývá vztahy kapitalismu a svobodných otevřených společností: přednáška je Sorosovou kritikou deregulovaných trhů.

V poslední dílu z konce roku 2009 se George Soros pokouší o výhled do budoucna a zabývá se zvlášť rostoucí roli Číny ve světové ekonomice a politice:


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].