pondělí 5. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ženy v politice často o mnoha „ženských“ věcech nemluví, také z obavy, že budou díky tomu nahlíženy jinak než jejich mužští kolegové. Pokud jde o děti, pak ženy, které je nemají, vzbuzují ve společnosti otázky i podezření. A může se z toho stát i nástroj politického boje: Jak může rozhodovat o zemi a o dětech nás všech, když nesplnila svoji základní roli, slyší někdy bezdětné političky.

Třeba u bývalé australské premiérky Julie Gillard její bezdětnost posloužila jako zbraň dokonce kolegům z vlastní strany: její předchůdce v čele partaje o ní prohlásil, že jako „někdo, kdo se rozhodl nemít děti, v sobě nemůže mít příliš lásky“. A posloužila jako argument taky kritikům vládní rodinné politiky - někdo jako ona přece „nemůže věřit v rodinu“, prohlásil jeden z konzervativních politiků. Přičemž se tato politika se nijak prudce nelišila od té, kterou prosazují ženatí otcové.

Reklama
Reklama

Proto je nyní rozhodnutí skotské premiérky Nicoly Sturgeon promluvit o důvodech, které zapříčinily její bezdětnost, do značné míry průlomové, jak píše on-line magazín Quartz. Šéfka Skotské národní strany tak učinila v připravované knize, z níž zveřejnila ukázku. Dnes šestačtyřicetiletá politička ve čtyřiceti potratila.

Tento „bolestný zážitek“ pro ni znamenal poznání, že některým lidem se prostě nepodaří děti mít bez ohledu na to, jak moc chtějí. Sturgeon chce podle svých slov také přispět k debatě o situaci, která je běžnější, než by se mohlo zdát – potratem končí jedno ze šesti těhotenství, přesto se o této ztrátě, k níž často dochází v raném stádiu těhotenství, moc nemluví.

Debata o bezdětných političkách každopádně vyvolává vášně. Magazín New Statesman loni pátral po tom, „proč tolik úspěšných žen nemá děti“, a vysloužil si kritiku obálkou, na níž skotská premiérka stojí společně s dalšími třemi političkami (třeba německou kancléřkou Angelou Merkel) kolem kolébky, v níž leží místo dítěte volební urna.

New Statesman

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V odvěkém sporu, jestli je lepší žít ve městě, nebo na vesnici, měli venkované vždy jeden nezpochybnitelný argument ve prospěch životě v přírodě – dýchají čerstvý vzduch. O tuhle jistotu je ale možná brzy připraví holandští vědci.

Jmenovitě epidemioložka Lidwien Smit z univerzity v Utrechtu. Ta zkoumala vzduch v okolí míst s vysokou koncentrací kravínů, vepřínů a drůbežáren. Tématem se zabývala déle než rok ve studii placené nizozemskou vládou. A zjistila, že v těchto místech je vzduch stejný, někdy dokonce horší než v centrech měst, která jsou plná aut.

Reklama
Reklama

„Nejvíce úmrtí souvisejících se znečištěním vzduchu způsobuje zemědělství - a nikdo přesně neví proč,“ řekla Smit deníku Financial Times. Zejména na intenzivní hospodářství by se měla vztahovat nejpřísnější emisní pravidla, soudí vědkyně. Její studie je jednou z prvních, která zkoumá zdraví obyvatel žijících v blízkosti farem.

Jedním z hlavních viníků je amoniak neboli čpavek, jenž se uvolňuje ze zvířecí moči a trusu. Když se v atmosféře spojí s dalšími prvky, vznikne oblak složený z mikroskopických částic, které jsou tak malé, že je lze vdechnout a které pak mají vliv na plíce a srdce. Asi 94 procent emisí čpavku pochází právě ze zemědělství.

Doktorka Smit a její tým testovala asi 2500 dospělých obyvatel venkova v jihovýchodním Holandsku, kde lidé žijí relativně blízko velkých hospodářských farem. Na území žije asi milion lidí a šest milionů prasat. Testovaní lidé měli dýchat zhluboka, aby bylo možné změřit, jak jim fungují plíce.

Po zohlednění věku či toho, zda osoba kouří, vědci zjistili, že plíce lidí žijících v kilometrové blízkosti patnácti a více farem fungují o pět procent hůř než plíce lidí, kteří žijí od farem dál. To se může zdát jako zanedbatelný rozdíl, ale podle Smit je to důležitá anomálie. Celá studie má být prezentována tento týden na kongresu European Respiratory Society v Londýně.

Reklama
Reklama