Ženy v politice často o mnoha „ženských“ věcech nemluví, také z obavy, že budou díky tomu nahlíženy jinak než jejich mužští kolegové. Pokud jde o děti, pak ženy, které je nemají, vzbuzují ve společnosti otázky i podezření. A může se z toho stát i nástroj politického boje: Jak může rozhodovat o zemi a o dětech nás všech, když nesplnila svoji základní roli, slyší někdy bezdětné političky.
Třeba u bývalé australské premiérky Julie Gillard její bezdětnost posloužila jako zbraň dokonce kolegům z vlastní strany: její předchůdce v čele partaje o ní prohlásil, že jako „někdo, kdo se rozhodl nemít děti, v sobě nemůže mít příliš lásky“. A posloužila jako argument taky kritikům vládní rodinné politiky - někdo jako ona přece „nemůže věřit v rodinu“, prohlásil jeden z konzervativních politiků. Přičemž se tato politika se nijak prudce nelišila od té, kterou prosazují ženatí otcové.
Proto je nyní rozhodnutí skotské premiérky Nicoly Sturgeon promluvit o důvodech, které zapříčinily její bezdětnost, do značné míry průlomové, jak píše on-line magazín Quartz. Šéfka Skotské národní strany tak učinila v připravované knize, z níž zveřejnila ukázku. Dnes šestačtyřicetiletá politička ve čtyřiceti potratila.
Tento „bolestný zážitek“ pro ni znamenal poznání, že některým lidem se prostě nepodaří děti mít bez ohledu na to, jak moc chtějí. Sturgeon chce podle svých slov také přispět k debatě o situaci, která je běžnější, než by se mohlo zdát – potratem končí jedno ze šesti těhotenství, přesto se o této ztrátě, k níž často dochází v raném stádiu těhotenství, moc nemluví.
Debata o bezdětných političkách každopádně vyvolává vášně. Magazín New Statesman loni pátral po tom, „proč tolik úspěšných žen nemá děti“, a vysloužil si kritiku obálkou, na níž skotská premiérka stojí společně s dalšími třemi političkami (třeba německou kancléřkou Angelou Merkel) kolem kolébky, v níž leží místo dítěte volební urna.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
