středa 11. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Bývalá korejská prezidentka Pak Kun-hje byla minulý týden odsouzena ke dvaceti čtyřem letům vězení a vysoké pokutě. Podle některých Jihokorejců drakonický trest vynesl soud za úplatkářství a zneužití pravomoci veřejného činitele. Všechny činy se točily kolem vztahu prezidentky a její podivné tajemnice Čche Son-si, která nezastávala žádnou oficiální funkci.

Pak byla už v roce 2016 zbavena úřadu, tajemnice byla nedávno odsouzena k dvaceti letům vězení. Nyní vyplouvají na povrch důkazy a detaily o prapodivném vztahu a schématech, které obě ženy splétaly a jež dosahovaly bizarních rozměrů. Jedním z nich je třeba černá listina umělců, kterou prezidentka sestavila. Dostal se na něj každý, kdo prezidentku a její vládu kritizoval. Stačilo tedy málo - a není divu, že seznam má šedesát stran a je na něm 9 473 jmen.

Reklama
Reklama

Čtěte také: Prezidentku prý ovládá šamanka

Kdo z umělců se na seznamu ocitl, byl odstřižen od státních peněz, grantů i sponsoringu, zkrátka od státní kulturní politiky. Postižen byl i největší asijský filmový festival v Pusanu. V roce 2014 totiž odvysílal dokument o potopení trajektu Sewol, tragédii z roku 2014, při níž zahynulo přes tři sta převážně mladých lidí. Dokument kritizoval vládu za její přístup a chyby, kterých se úřady dopustily jak při záchranných pracích, tak po nehodě.

Pusanský festival, jehož ředitel odmítl film i přes naléhání politiků stáhnout, tak následně přišel o státní podporu a sám šéf byl obviněn ze zpronevěry, což bylo pravděpodobně rovněž politicky motivované obvinění. Za vytváření a přičinlivé doplňování listiny “zakázaných” umělců bylo k nepodmíněnému trestu odsouzeno i sedm bývalých spolupracovníků exprezidentky.

Pak Kun-hje byla první ženou v čele státu. V roce 2016 vyšlo najevo, že se nechala ovlivňovat esoterickou šamankou a vědmou Čche Son-sil a účastnila se rituálů, které tato žena vedla. Celoživotní přítelkyně prezidentky je dcerou zakladatele křesťanské sekty Chrám věčného života a podle žalobců manipulovala prezidentkou za účelem vlastního obohacení. Měla ji přimět, aby donutila velké korejské společnosti věnovat desítky milionů dolarů dvěma charitativním nadacím, které Čche provozovala.

Podle žalobců si navíc Čche ulila peníze pro sebe a používala je například pro svou dceru, reprezentantku v koňské drezúře, jež byla za poněkud podezřelých okolností přijata na prestižní univerzitu. Zjištění, že Čche měla přístup k nejvyšším jednáním, tajným informacím a zřejmě upravovala prezidentce projevy, Korejce šokovalo a vyvolalo velké veřejné protesty. Některá média přirovnávají tajemnici k mystiku Rasputinovi, který měl velký vliv na poslední ruské vládce z dynastie Romanovců.

Aféra se ale týkala i největší jihokorejské průmyslové společnosti Samsung, jejíhož šéfa I Če-jonga soud loni v srpnu poslal na pět let do vězení za úplatkářství. Letos v únoru byl ale překvapivě propuštěn.  Exprezindentka již dříve prohlásila, že že k soudu nepřijde ani na vynesení rozsudku. Vzhledem k tomu, jakou pozornost případ vyvolal, soudní líčení přenášela živě televize, což nebývá v Jižní Koreji zvykem.

https://www.youtube.com/watch?v=6Qe3n7gBqgA

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Okamžik to byl v mnoha směrech výjimečný. Třeba tím, že jsme Marka Zuckerberga vůbec poprvé viděli v obleku - tmavomodrém s kravatou ve firemních barvách. Ale vážně. Zakladatel největší sociální sítě světa vůbec poprvé vystoupil za mimořádné pozornosti médií v americkém parlamentu. Téměř pět hodin odpovídal na otázky čtyřiceti členů dvou senátních výborů, hospodářského a právního.

Podle deníku The New York Times se šéf Facebooku zjevně pečlivě připravil a působil „klidným a uctivým dojmem“. Senátoři se jej ptali na konkrétní skandály poslední doby, zejména na zneužití osobních dat desítek milionů uživatelů poradenskou firmou Cambridge Analytica a na ruské zasahování do prezidentských voleb, případně na obecnější otázky týkající se regulace sociálních sítí. S uctivým vystupováním korespondovala i Zuckerbergova omluva za chyby, které jeho firma učinila.

Reklama
Reklama

Názory se nicméně rozcházejí v tom, jak ostré a fundované otázky politiků a političek byly - a tedy také v tom, zda slyšení vůbec k něčemu bylo. Technologické magazíny přišly se seznamem dotazů, které měly zaznít, ale nezazněly, a třeba britský deník The Guardian v komentáři napsal, že Zuckerberg mezi „nemožnými“ otázkami politiků v klidu „proplul“. To bylo částečně způsobeno i formátem slyšení. Každý z politiků měl vyhrazených pět minut. Někteří do vymezeného času natlačili více dotazů a Zuckerberg pak měl možnost odpovědět, na co chtěl. Magazín Wired do mozaiky doplňuje, že Zuckerbergova nejčastější odpověď zněla, že jeho tým se na věc podívá a politikům požadované informace dodá dodatečně.

Univerzální pochvalu si nicméně vysloužila kalifornská senátorka Kamala Harris, jejíž jméno se vynořilo mezi možnými kandidáty demokratů pro příští prezidentské volby a která se ptala úderně a k věci. Ve věci  Cambridge Analytica se tak třeba zeptala, zda se vedení Facebooku rozhodlo uživatele neinformovat o úniku informací, když o tom, že firma má k dispozici data desítek milionů uživatelů, se dověděli už v roce 2015.  Zuckerberg nepřiznal, že šlo o vědomé rozhodnutí, nicméně řekl, že byla chyba uživatele neinformovat.

Na straně druhé NYT přiznávají, že úterní grilování představuje významný posun ve vztahu amerických politických elit k technologickým firmám. Zatímco na Wall Street a dalších výdělečná odvětví Washington dlouhodobě přísně dohlíží, u mladých (kdysi) cool firem ze západního pobřeží fungovali politici dlouho spíše coby jejich „roztleskávačky“ než „hlídací psi“ a považovali je za politické spojence.

Kladně Zuckerbergův výkon zhodnotily „trhy“. V bezprostřední reakci hodnota akcií firmy, která se po skandálu s Cambridge Analytica prudce propadla, nabrala opačný směr. Zda si firma růst udrží, se rozhodně na dalším slyšení, které se koná už ve středu.

Reklama
Reklama