pátek 18. 11. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Možnost vyslat na oběžnou dráhu 4425 satelitů velkých jako auto, které by fungovaly na sluneční energii a kroužily nad Zemí ve výšce zhruba 1200 kilometrů. O to teď požádala americkou vládu firma SpaceX, kterou vede vizionář Elon Musk. Šéfovi automobilky Tesla podle všeho přijde revoluce v automobilové dopravě a dobývání kosmu málo - a chce pokrýt celou planetu rychlým internetovým připojením. K tomu má zmíněná síť satelitů sloužit.

Je to zatím jen plán. Nejsou vytyčená žádná data, jen trochu nejasný rozpočet, který by se měl pohybovat v přepočtu kolem 250 miliard korun, což je i na SpaceX hodně peněz. Pětadvaceti miliardami už nicméně přispěla firma Google.

Reklama
Reklama

A Google je mimochodem dalším účastníkem soutěže o to, komu se podaří pokrýt celou planetu signálem. Zájemců je až překvapivě hodně: americký výrobce zbraní a letadel Boeing, který chce také použít satelity, stejně jako další soukromá firma OneWeb. Jsou tu ale i další možnosti. Zmíněný Google snaží prorazit pomocí sítě horkovzdušných balónů.

Facebook to zkouší hned na dvou frontách. Experimentuje s výškovými, solárně poháněnými drony a pak také se satelity - to je jeho iniciativa Internet.org. Jeho nejnovější satelit se ovšem do vesmíru nedostal, byl zničen při cestě nahoru; paradoxně při havárii rakety od Muskovy firmy SpaceX, pro je komerční kosmická doprava hlavním zdrojem příjmů.

Všechny zmíněné nápady jsou v různě pokročilé, ale zatím pokusné fázi. Kýženým výsledkem je pochopitelně revoluce: rychlé, dostupné a hlavně klidné, ničím nerušené (a tedy svobodné) připojení k internetu pro všechny lidi na planetě.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

“EU je dnes nejslabší od 60. let, kdy Francouzi praktikovali politiku ´prázdné židle´. Od té doby však již tak křehká nikdy nebyla. Soudržnost a ztotožnění se s EU je víceméně vidět jen v evropských institucích, kde se řadě lidí dobře daří, a je tedy jejich vitálním zájmem, aby tenhle aparát byl zachován. Ale to neznamená, že národy, které reprezentují, sdílejí evropskou politiku. Absolutně ne – bylo to vidět nyní na příkladu obchodní smlouvy s Kanadou. Stačil jeden lokální parlament a celý obrovský mechanismus se zastavil.” Tohle říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Arsene Verny, bývalý vyjednavač rozšíření EU na východ za Evropskou komisu a nyní advokát v jedné pražské právnické firmě (rodina Arsena Vernyho pochází ze severu Čech a v roce 1968 emigrovala do Německa.)

Jakkoli by šlo s tímhle tvrzením úspěšně polemizovat – vzpoura Valonů proti obchodní smlouvě s Kanadou nebyla odmítnutím společné politiky, ale pokusem vyvzdorovat si nad její rámec extrabuřty – rozhovor přináší zajímavý vhled do smýšlení člověka, který dlouho pracoval tam, kde se dělá Evropa.

Reklama
Reklama

Verny mimo jiné upozorňuje, na co se zapomíná v debatě o vzpouře proti rychle se měnícímu světu, jež se zhmotnila v Brexitu a nyní ve vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách. Totiž že tohle poznání Evropa učinila už nejméně před jedenácti lety, kdy Francouzi a Holanďané v referendech odmítli evropskou ústavu.

Tehdy také nešlo o stopku obsahu smlouvy, nýbrž o to zastavit změny. Zabarikádovat se před všemi těmi levnými pracovníky z nových států, před novými jazyky, které bude člověk slýchat na ulicích, před volným obchodem, před otevřenými hranicemi, zkrátka novotami.

Evropské instituce tehdy zareagovaly, jako by se nechumelilo. Odmítnutá ústava se změnila na Lisabonskou smlouvu a ta prošla. Podařilo se tak zachovat knot, který Unii drží pohromadě, a potud dobře. Přístup k populacím v členských zemích ale zůstal beze změny - a dost možná, že i to přispělo k letošnímu Brexitu. Jednoduchý recept na jinou komunikaci s evropskými voliči ovšem neexistuje a není jisté, že nějaký funkční v tomto případě vůbec existuje. Evropa ale ztratila nejméně jedenáct let na to se o to aspoň pokusit.

Reklama
Reklama