Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Denní menu

Putin má rád ženy, peníze a teorii, že národy živí dobyvačná vášeň

Barvitý diktátor Putin • Kdo byl Lev Gumilev • Princeton a Wilson • Jak být šťastný

Vladimir Putin
Autor: Globe Media / Reuters

Diktatura má zevnitř podstatně méně barev než demokracie, protože veřejný život je potlačován, ale sami diktátoři bývají mnohem barvitější než ti demokratičtí. Neomezená moc jim dává téměř neomezené možnosti využít svoji představivost. Stalin byl zrůda, ale jako lidská bytost byl spíše nudař a asketa. Celou představivost vložil do budování vražedného režimu. Ale zdá se, že jeho následovník, ruský prezident Vladimir Putin, je mnohem poživačnější – a teď nejde jen o nějaké dvě miliardy v daňových rájích, které si možná plánuje užít, pokud přežije odchod z Kremlu (což v Rusku není pravidlem).

Například ženy. Týden před vypuknutím kauzy „Panamských dokumentů“ se objevily příběhy Putinových údajných milenek, z nichž plyne, že Putin je k nim docela štědrý. Americká novinářka Julia Ioffe shrnula pro Foreign Policy informace z různých zdrojů, například z osobního blogu jisté Alise Charčevy. Je jí 23 let a je opravdu hezká a svůdná. Putinovi poslala jako dárek k jeho 60. narozeninám (2012) svoji fotografii, kde v červených šatech s hlubokým výstřihem drží v ruce černé koťátko a nepříliš dvojsmyslně říká: „Pussy for Putin.“

Reklama
Reklama

Pussy for Putin

Vyplatilo se jí to. Má hezký byt v luxusní čtvrti, který získala brzy poté, co se svými kamarádkami nafotily kalendář s titulkem „Milujeme tě“ a poslaly Putinovi. Diktátor se prý potěšil řekl: „Ty dívky jsou krásné.“

Alise je ale jen jednou v řadě. Ještě lépe je na tom například Alina Kabajeva, která žije v obrovském apartmánu. Alina je bývalá slavná gymnastka (má olympijskou medaili) a podle mnoha zdrojů je – či byla – Putinovou milenkou; porodila mu údajně i dvě děti.

Apartmán jí pronajímá jistý Grigorij Baevskij, který pracuje pro Arkadije Rotenberga, Putinova přítele z dětství, a v podstatě spravuje Putinovy peníze, jak o tom velmi zajímavě píše agentura Reuters.  Alinina babička pak vlastní luxusní dům v nejlepší moskevské čtvrti. Být Putinovou milenkou se tedy vyplácí a nejnověji projevila zájem se jí stát žena z jiné ligy: Wendy Deng, bývalá manželka Ruperta Murdocha. Týdeník Us Weekly tvrdí, že jejich je vztah je „vážný“.


Člověk si skoro říká: jak to ten Putin dělá, že si na všechny ty ženy najde čas (a peníze)? Když, jak je známo, každé dopoledne plave a cvičí, a odpoledne pak dělá světovou politiku. A tu dělá s opravdu velkým gustem. Vede válku na Ukrajině – tady je nesmírně zajímavá investigativní reportáž německého tabloidu Bild  o tom, že Putin přímo řídí vládu proruských separatistů v Donbasu. Bojuje i v Sýrii - podle této analýzy dal možná právě on příkaz k tomu, aby se minulý týden rozhořel konflikt v Náhorním Karabachu. Ale dělá i malé, zdánlivě nepatrné krůčky, jak popisuje tato reportáž z hranic mezi Gruzií a Jižní Osetií.

qq
Autor: Kroulik, Pavel

Právě takové reportáže nejlépe odhalují zrůdnost Putinovy diktatury. Vojáci Jižní Osetie spolu s ruskými krok za krůčkem ukrajují z gruzínského území. Dělají to často v noci, když posunou „hranici“ o pár metrů, ale i o kilometr. Obklíčí gruzínskou vesnici a řeknou jejím obyvatelům, aby se odstěhovali, protože od zítra bude patřit Jižní Osetii.

Kdo odmítne, octne se se svým domem ze dne na den na nepřátelském území, jako například Davit a Valia Vanišviliovi. Jsou příliš staří, aby odcházeli, ale nová hranice je odřízla od jejich polí a nemají z čeho žít. Vesničané, kteří odešli na gruzínské území, jim platí drobné za to, že se starají o hroby jejich příbuzných, kam už dnes nemůžou, protože hranice je neprůchodná.

Gruzínská vláda je příliš slabá, aby se mohla bránit. „Cítíme se odstrčeni,“ říká učitelka Lia Mekarišvili, jejíž třída se ve vesnici Dvani scvrkla z desítek žáků na čtyři – jejich rodiče odcházejí, protože vědí, že je jen otázkou času, kdy i tuto vesnici Rusové zaberou. „Lidé to vzdávají. Jsme sami,“ říká Lia. „Rusko se nikdy neunaví. Zvítězí, protože čeká.“


Vladimir Putin je skutečně barvitý diktátor a bude o něm napsáno ještě mnoho knih. Má mnoho žen a peněz a Rusové ho milují. Nicméně je to jeho geopolitika, která je nejbarvitější - a hraje opravdu temnými barvami. Její hlavní idea vychází z Putinova oblíbeného autora Lva Gumileva, jehož fascinující příběh je popsán ve Financial Times.

Lev Gumilev (1912 - 1992) byl synem básníka Nikolaje Gumileva (byl zastřelen v roce 1921) a básnířky Anny Achmatovy, k níž měl velmi zvláštní a hluboký vztah (oženil se až po její smrti). Sám strávil 14 v ruském lágru a přežil jen zázrakem. Díky pevným vzájemným vztahům – kdo je nepěstoval, zemřel bez pomoci – a tomu, co Gumilev nazývá „pasionarnosť“, tedy cosi jako vášeň.  Na základě zkušenosti z lágru vypracoval celou teorii o národech, které přežívají jen díky této živočišné vášni, jež je žene k dobývání cizích území.

Lev Gumilev
Lev Gumilev s matkou Annou Achmatovovou • Autor: kitaphane.tatarstan.ru

Národ je tedy něco jako kriminální gang – a ten, který je posedlejší touhou po dobývání, vítězí. „Proč se vůbec Alexandr Veliký trmácel do Indie a Střední Asie, když bylo to území tak daleko, že z jeho dobytí nemohl mít užitek? Hnal ho zvláštní impulz, hnala ho pasionarnosť,“ píše Gumilev. Totéž dělali Mongolové, kteří si podrobili Rusko. A teď je na Rusech, aby dobývali cizí území, protože jen tak nezaniknou.

Dobyvačnost je prostě ruskou národní ideou a Gumilev ji zformuloval. Když Putin v prosinci 2012 ve svém slavnostním projevu v ruské Dumě poprvé použil slovo „pasionarnosť“, nebylo mnoho těch, kteří porozuměli, co vlastně říká.

Přitom dnes jsou jeho slova tak jasná: „Příští roky budou rozhodující v tom, kdo převezme vůdčí roli, kdo zůstane na periferii a nevyhnutelně ztratí nezávislost. Rozhodující v tomto vývoji nebude jen ekonomický potenciál, ale hlavně vůle každého národa, jeho vnitřní energie, kterou Lev Gumilev nazval pasionarnosť: schopnost jít kupředu a využít šanci.“


Jak informuje řada médií včetně deníku The New York Timesserveru nj.com, vedení univerzity v Princetonu se po půlročním zkoumání rozhodlo, že na budovách jeho kampusu zůstane vytesáno jméno někdejšího šéfa univerzity a později proslulého amerického rezidenta Woodrowa Wilsona. S požadavkem na jeho odstranění (o kterém svého času informovala i tato rubrika) přišla loni v listopadu studentská liga univerzity. Po okupační stávce pak současný prezident školy Christopher Eisgruber souhlasil se vznikem komise, která prozkoumá Wilsonův odkaz a na základě toho rozhodne.

woodrow_wilson-1-600x400

V Evropě je Wilson považován za velkého státníka, a třeba Češi s ním navíc spojují i vznik samostatné republiky.  Do loňského září patřil i nejuznávanějším figurám interních dějin princetonské univerzity, již počátkem 20. století vedl. Pak ale studentská organizace Black Justice League zveřejnila jeho léta zapomenutou a dnes silně šokující tvář. Vyšlo najevo, že vzývaný nositel Nobelovy ceny míru byl nezakrytým militantním rasistou, obdivovatelem Ku-klux-klanu a hlasatelem méněcennosti černochů, kteří podle něj neměli být uznáni jako plnohodnotní občané.

Eisgruberova univerzitní komise přizvala ke zkoumání Wilsonova odkazu širokou škálu akademiků i význačných občanů. Z jejich debat na internetu i v menších skupinách osobně nakonec vzešel zmíněný verdikt. „Zjistili jsme, že Wilson byl velmi komplikovaná a chybující osobnost,“ vysvětlil rozhodnutí komise její předseda Brent Henry. „Nicméně když jsme porovnávali jeho plusy a mínusy, dospěli jsme k závěru, že mínusy nejsou dost velké na to, aby zničily jeho jméno.“

Takže Wilson na průčelích princetonských budov a v hlavičkách univerzitních programů zůstane. Komise ale spolu s tím rozhodla, že se „univerzita v Princetonu mnohem více než dosud musí věnovat podpoře různosti a inkluze“ a že se musí vyrovnat s „dosud přehlíženými, zapomenutými a potlačovanými“ stránkami své vlastní historie.

Studentská liga vyjádřila nad rozhodnutím komise rozčarování. „Nejsme překvapeni, přesto nás verdikt zklamal,“ řekli médiím představitelé ligy. „Princetonská univerzita ukázala neschopnost vypořádat se se svými rasistickými základy a výrok její komise jasně odhalil oddanost současného vedení školy protičernošským symbolům a odkazům ve jménu ‚historie‘  a  ‚tradice‘.“ Zástupci ligy současně dali na vědomí, že se s výrokem Eisgruberovy komise nehodlají smířit a budou dál usilovat o změnu.


Snídaně

Nejrůznější příručky a osobnostní manuály moderních časů nabízejí návody, jak to musí člověk od rána sám se sebou skoulet, aby byl přes den co nejvýkonnější.Server The Week je teď všechny trumfnul: přinesl popis rituálu, díky kterému budete celý den šťastnější. A protože vědecké výzkumy a bádání už dávno odkryly pravdu, že štěstí je vlastně klíčem k produktivitě, zabíjí návod Erica Barkera na theweek.com vlastně dvě mouchy jednou ranou. Kroků je sedm, ten první se má odehrát ještě dřív, než otevřete oči. Šťastná rána totiž začínají už večer předtím.

  1. Připravte si něco, na co se budete těšit. Než si večer lehnete do postele, vymyslete něco, na co se budete hned ráno těšit. Očekávání je velký umocňovač štěstí. Nic vás nenapadá? Tak si naplánujte třeba oběd s přítelem, nebo si slibte udělat něco, co vám udělá radost. Takhle jednoduché je tajemství šťastných lidí. Takže pokud to už máte vymyšleno, můžete jít v klidu spát. Druhý krok vás teď čeká až po probuzení.
  1. Jak otevřete oči, nastavte si náladu. To ovlivní celý váš den. Kdo začne špatně, často sklouzne do negativní spirály. Nastavit si náladu je přitom jednoduchý úkol. Je něco, co by vám takhle časně udělalo radost? Jestli ano, dopřejte si to. Jste ráno často pod stresem? Tak se sami sebe zeptejte, co vám dá pocit kontroly nad vlastním životem. Cokoli navodí pocit, že jste pánem situace (ať už to tak ve skutečnosti je, nebo není), pomůže snížit hladinu stresu v těle. A nekontrolujte hned ráno emaily, to je podle studií také spouštěč stresu.
  1. Třetí v řadě je jídlo, nasnídejte se. Vynecháváte snídani? Pak doporučení zní, abyste vynechali vynechávání snídaně. Pokud se ráno najíte, budete v lepší náladě, zvýší se vaše odhodlání a síla mysli. Děti, které přeskakují snídani, zlobí víc než děti, které si snědí svoje lupínky a vločky. Snídaně změní rošťáky v andílky a tenhle poznatek neplatí jen pro děti. Ale pozor, nejde o to jen zhltnout v běhu. Jídlo je nutné vychutnat. Protože vychutnávání - oceňování dobrých momentů - je to, co odděluje opravdu šťastné lidi od průměrných.
  1. A teď, po dobrých plánech, pocitech a jídlech, udělejte něco, co vás odrazuje, nebo děsí. Sami sebe se zeptejte, čeho se bojíte, čemu se vyhýbáte. A co vám přivodí výčitky či zádrhele po celý den, když neuděláte. Co to je? Zacvičit si? Uklidit? Vyřídit dlouho odkládanou poštu? Nejvíc síly a odhodlání máme ráno - to znamená, že to je ten nejlepší čas udělat věci, které odkládáme. Takže se ráno prostě donuťte udělat něco, do čeho se vám nechce. Budete se cítit lépe a zbytek dne bude proti tomu vypadat relativně jednoduše.
  1. Pošlete děkovný mail. Každé ráno pošlete nějakému příteli, kolegovi nebo někomu z rodiny email abyste mu za něco poděkovali. Existují tuny ale vážně tuny výzkumů, které dokazují, že časem tenhle jediný hloupý email denně dělá lidi šťastnějšími - a zlepšuje jejich vztahy. Když je mail napsaný, jde se pomalu do finále.
  1. Naplánujte si, jak se vyrovnat s výzvami dne. Správná otázka zní: Co nejhoršího by se mi dnes mohlo stát v tom, co mě čeká? Kdo je schopný ji prozkoumat, bude připraven. Jako stoikové, kteří si představovali to nejhorší předtím, než udělali jakýkoliv důležitý krok. Příliš mnoho ambiciózních nápadů nevyjde kvůli nepřipravenosti, příliš mnoho lidí nemá únikový plán, protože si odmítají připustit, že by něco mohlo jít jinak, než plánovali. Tahle technika nepomáhá jen v pracovních úspěších, ale přímo zachraňuje životy. Podle armádního experta Dana Coyla je podstatnou částí přípravy speciálních jednotek armády Spojených států amerických na nebezpečnou misi: „…tráví celé ráno tím, že prochází každou možnou chybu anebo nehodu, která by se během mise mohla stát. Každý možný přešlap je podrobně prozkoumán a je navrženo vhodné řešení. Pokud helikoptéra spadne během přistání, uděláme tohle. Jestli nás vysadí na špatném místě, uděláme tohle. A tak dál…“  Poslední tajemství k tomu, aby dobře naladění a na vše připravení lidé vykročili do zaručeně úspěšného dne, je už docela jednoduché.
  1. Polibte někoho, koho milujete. „Desetiletá psychologické studie prováděná v Německu během 80. let prokázala, že muži, kteří líbají své ženy před odchodem do práce, žijí v průměru o pět let déle, vydělávají 20–30 procent víc než ti, kteří odchází do práce bez řádného rozloučení,“ stojí v knize Věda polibku: Co nám říkají naše rty. „To, že svou ženu ráno nepolíbíte, také zhruba o 50 procent zvyšuje možnost, že se stanete účastníkem autonehody. Podle psychologů nejde tak ani o polibek, který se počítá, ale spíš o příjemný způsob, kterým svůj den začínáte a který vede ke zdravějšímu stylu života.“

Začněte hned, vyzývá The Week: Na nic nečekejte, jinak to zapomenete. Hned teď si naplánujte něco zábavného na zítra anebo někomu poděkujte. Anebo někoho blízkého polibte a obejměte.


Video: Holičem v uprchlickém táboře.

https://www.youtube.com/watch?v=EqN4ZONpBLo


Kulturní tip:  Tančírna. ČT art 6.4.2016  21:50

https://www.youtube.com/watch?v=o9JkhyCs9dI

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Zobrazit předchozí newslettery

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte