Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Denní menu

Proč se cpeme? Jídlo je všude a na větších talířích

Proč se přejídáme • Problém filozofů • Útok na krásné • Návrat feudalismu • Za dva roky na Marsu • Lidé, čtěte

Jidlo 2015
Autor: Milan Jaroš

Proč tolik jíme? Protože máme větší nádobí. Tak jednoduché to je. Průměrný talíř se za posledních padesát let zvětšil v průměru o tři centimetry a tehdejší sklenička na víno by nám dnes připomínala trochu přerostlou nádobu na aperitiv. Představa, že nás tak fatálně zmate velikost talířů, je možná legrační a zcela odporuje představě nás o lidech jako racionálních bytostech. Ale jak už to tak s námi lidmi bývá, samozřejmě to tak je, ukazuje praxe.

Zjistíme to, když se podíváme na dlouhodobě doporučované porce jídla, které se na rozdíl od velikosti nádobí nemění, ba naopak by dnes mohly být i menší vzhledem k menšímu počtu fyzicky a manuálně pracujících lidí. Takže brokolice snězte nanejvýš dvě růžičky s košťálem, květáku osm malých růžiček, těstovin zhruba tolik, že smotané špagety by vytvořily tenisový míček, bramboru jednu, sýr o velikosti krabičky zápalek… Co to ve vás evokuje? Pocit hladu a to, že byste si podobnou porci dali třikrát.

Reklama
Reklama
Reklama

Jidlo
Autor: Milan Jaroš

Na počátku jsme se tedy dopustili trochu zjednodušení: kromě větších talířů za naše přejídání může nadprodukce jídla, jeho všudypřítomnost, a naše přirozenost. Jedinými bytostmi, které jsou proti přejídání imunní, jsou děti do tří let. Ty snědí stejné množství jídla, ať před ně postavíte malý talířek, nebo kotel.  Už pětiletí se ale ládují, co to jde, mají-li tu možnost. Tak je podle výzkumníků člověk nastaven.

S všudypřítomným jídlem se vytratily i naše základní “porcovací instinkty”. To také vysvětluje, proč blahobytná Jižní Korea (zatím) nemá podobný problém. Téměř všichni Jihokorejci totiž stále vědí, jak vypadá správné množství jídla podle tradičního kuchařství: porce rýže je 75 gramů, špenátu 40 gramů, pražených sezamových semínek jeden gram.

Bezradní a zbaveni kulinářských moudrostí jsou pak Zápaďané vystaveni na milost a nemilost potravinářským firmám, které dělají logickou věc. Jsme-li ochotní kupovat víc jídla, prodávají nám víc jídla. Tyčinka, které se před pětadvaceti lety prodávalo 50 gramů, je dnes k dostání v několika velikostech, z nichž ta největší má, ehm, 360 gramů.

Každopádně - že malé talíře pomáhají jíst méně, je známo všem dietářům, a navíc potvrzeno i výzkumem. Je to ta nejjednodušší věc proti ziskuchtivým potravinářům, vykořeněné tradici a přejídacím instinktům.


Jak je to možné, že všichni giganti filozofie zemřeli dávno, před stovkami a tisíci let? Znamená to, že byli tehdy lidé chytřejší a přemýšlivější? Ale kdeže. Jen se ti giganti narodili do doby, kdy byla mnohem menší konkurence.


O co jiného než o pořádný hackerský útok si říká seznamovací stránka s názvem Krásní lidé, která sama sebe inzeruje jako seznamka pro - inu, krásné lidi? Jste-li dostatečně krásní a hodni pozornosti jiných, rovněž krásných lidí, a tedy hodni i účtu na této seznamce, to posoudí stávající uživatelé, kteří jsou už certifikovaně krásní. Škodolibost se pochopitelně rozjíždí na plné obrátky; je takřka jisté, že sociální sítě si užily své.

Ale není stránka BeatifulPeople prostě jen upřímná a neulehčuje nám vlastně práci? Protože co jiného dělají lidé na Tinderu a podobných seznamovacích aplikacích, než že si vytvářejí svou vlastní databázi krásných lidí - nebo aspoň “dostatečně krásných lidí”, píše se v komentáři na serveru The Guardian. Není v téhle škodolibosti také dost nespravedlnosti a osten, který se může časem obrátit proti každému?

yaya

Útok na seznamku krásných byl ukázkovým příkladem takzvaného hackingu za trest. Něco vás irituje - například lidé, kteří si myslí, že jsou krásní, a pouští mezi sebe jen podobně krásné. Nebo bohatí lidé seznamující se s bohatými - nebo absolventi vybraných univerzit, seznamující se… však to znáte.

Vlastní pocit výlučnosti, ještě takto stavěný na odiv, je odpuzující. Ale zároveň je přirozený, funguje při každém seznamování; každý člověk svůj okruh, za jehož hranice při hledání protějšku nemá v úmyslu jít. Exkluzivní seznamky jsou možná na první pohled otravné, ale možná nejsou nemorální a možná na nich není nic špatného. Leda pro jejich uživatele, kteří se dobrovolně ochuzují o bohatost života.

Jenže co potom, když se pak někomu zazdá, že nějaká naše aktivita je trapná, směšná a požadující vytrestání? Je to pochopitelně odvěký problém, který nepřinesl internet, a už vůbec ne online seznamky. Ale i tak jeho promýšlení trochu křiví pobavený úsměv nad neštěstím uživatelů BeatifulPeople.

Hackeři totiž ukradli data víc než milionu lidí. Ne sice čísla k bankovním účtům jako u podvodnické seznamky Ashley Madison, ale spoustu intimních a osobních dat, po nichž je na černém trhu s informacemi velký zájem.

Takže možná celá vznosná úvaha nedává valný smysl. Možná jen hackeři v tomto případě našli slabinu a využili jí - a vůbec nechtěli nikoho trestat za pýchu. Jak se totiž vyjádřil jeden z bezpečnostních expertů: zabránit útoku, jehož obětí se seznamka stala, by dokázala i trénovaná opice.


GOOGLE
Autor: Globe Media / Reuters

Technologičtí giganti žijí z reklamy. Například Google. To je známá věc. Ti samí technologičtí giganti (ještě třeba Facebook nebo Amazon) přitom postupně pojídají další a další průmyslová odvětví, fúzují, činí z nich své součásti.

A co bude důsledkem tohoto oslabování konkurence? Nižší příjmy z reklamy, protože média a prodejci budou mít méně peněz na propagaci? A co se stane potom, až bude Google a Facebook hledat zdroje příjmů, a přitom bude ovládat valnou část klíčové infrastruktury? Pak budeme platit za služby, které dnes považujeme za samozřejmé - a především zcela nezbytné. A přijde novodobý feudalismus.


Za dva roky přistane na Marsu raketa, a bude to lidská raketa, byť zatím bez lidí. Sní o tom Elon Musk, takže to má být raketa firmy SpaceX. A hodlá pro to udělat všechno. A všichni, kdo o létání na Mars něco vědí, říkají, že toho ještě bude potřebovat hodně.

SpaceX už úspěšně zvládla přistání vesmírných raket na pevnou zem i na vodní plošinu, což je nepoměrně obtížnější. To je pro firmu skvělá zpráva, protože i pro velmi vizionářskou firmu je nepříjemné, když se zařízení za několik milionů dolarů při každém použití rozbije.

SpaceX rocket, Ocean Barge Landing
Raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon odstartovala z mysu Canaveral na Floridě 8. dubna. Téhož dne přistál první stupeň rakety na plošině v Atlantském oceánu. Podnikatel Elon Musk tak mohl slavit historicky první úspěšné přistání rakety na hladině moře. • Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

Létání na Mars je ovšem jiná disciplína než létání ze země na oběžnou dráhu a zpět. Technických detailů je tu spousta a hlavní potíž je zmíněné přistání. Není možné použít k přistávání padáky, protože atmosféra Marsu je příliš řídká. Na druhou stranu je gravitace na Marsu třikrát slabší než na Zemi, což věc ulehčuje. Raketa bude potřebovat dvacet sedm motorů, které budou její pád brzdit a budou pracovat najednou, což je metoda ve vesmírných letech zatím zcela neozkoušená.

Jenže další šance se po roce 2018 naskytne až za víc než dva roky, kdy se Mars opět přiblíží na výhodnou vzdálenost. Experti tak říkají: bude to dost těžké stihnout, ale SpaceX to může klidně zvládnout. Je to otázka vytyčených cílů. Elon Musk hodlá Mars kolonizovat lidmi, a to tak pohodlně, že by tam měl být schopný i zemřít - což je ostatně jeho přání. Takže nějaká součinnost dvaceti sedmi motorů vlastně není velká potíž.


CEO Elon Musk at Tesla motors
Elon Musk • Autor: Polaris, Profimedia

Mimochodem, víte, jak se Elon Musk naučil stavět rakety? Prý četl knihy. Četba knih, jeden by řekl až přehnaná četba, tedy stovky stran denně, je něco, co ty úspěšné, lídry, vizionáře a podobné lidi spojuje. Investor Warren Buffet věnuje četbě osmdesát procent času. Bill Gates přečte jednu knihu týdne. Co je ale důležité: úspěšní lidé jsou posedlí biografiemi a autobiografiemi jiných úspěšných lidí. Trochu to připomíná jednu nafoukanou seznamku.


KFD106_BRITAIN-SOLSTICE-_1222_11
Autor: REUTERS

Genetici zjistili, že polovina mužů v západní Evropě má jednoho mužského předka, jímž je jistý král (či něco podobného) z doby bronzové (zhruba doba Stonehenge, kolem 4000 př.n.l). Ten totiž stál za generací mužů, která může za tehdejší populační boom. Co jim tento výkon umožnilo, není zcela zřejmé, ale snad nová technika boje či zpracování kovů (k vylepšení techniky boje). Čeští muži i ženy mají v téhle otázce jasno a nepotřebují k tomu složité genetické výzkumy. Jen se nikoho neptejte, co je “strdí”.


Video: Až dojde strdí i mléko, pak tahle mohutná stavba - a hlavně obsah jejích trezorů - zachrání lidstvo.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Zobrazit předchozí newslettery

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte