sobota 10. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Za pět let mezi sebou budou prostřednictvím internetu komunikovat přístroje mnohem více než lidé. A to jen jedna z mnoha skutečností, kterou předvídá prognóza počítačové firmy Cisco. Komunikace mezi počítači (M2M) ovládne 51 procent provozu internetu, což je vůbec poprvé, kdy výhled do budoucna předpokládá nadpoloviční většinu M2M spojení. Namátkou se bude týkat propojených zařízení v chytrých domácnostech, nemocnicích a kancelářích.

Další pozoruhodná čísla uvádějí, že celkovému provozu bude nadále dominovat video. Z 67 procent všech internetových přenosů se v roce 2021 vyhoupne na 80 procent. Počet míst pokrytých Wi-Fi (včetně domácích zařízení) vzroste během téže doby téměř šestinásobně (z 94 milionů v roce 2016 na 541,6 milionu v roce 2021). Předpokládá se, že v tu dobu bude internet využívat 58 procent světové populace – v roce 2016 to bylo 44 procent lidí.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

„Když jsem získal Nobelovu cenu za literaturu, začal jsem se přemýšlet, jak moje písně souvisí s literaturou. Chtěl jsem se nad tím zamyslet a zjistit zda a kde tu je spojení. Pokusím se vám to vysvětlit. S největší pravděpodobností to vezmu oklikou, ale doufám, že to, co budu říkat, bude užitečné,“ těmito slovy zahajuje Bob Dylan svou mimořádnou a poutavou nobelovskou přednášku, jejíž záznam i přepis je k nalezení na stránkách Švédské akademie. V ní se pokouší najít spojitosti mezi písničkářstvím, rokenrolem a literární formou, kde mu za příklady slouží Homérova Odyssea, Melvillova Bílá velryba a válečný román Na západní frontě klid od E. M. Remarquea.

Vše ale začíná fascinací rokenrolovým idolem Buddym Hollym. „Od okamžiku, kdy jsem ho poprvé slyšel, jsem se s ním cítil spřízněný. Jako by to byl můj starší bratr. Dokonce jsem si myslel, že se mu podobám. Buddy hrál hudbu, kterou jsem miloval - hudbu, na které jsem vyrostl: country, rock'n'roll, rhythm and blues. Tři různá zřídla hudby, které smísil do jednoho žánru. Do jedné značky,“ vyznává se Dylan a vzpomíná na příležitost, kdy ve svých osmnácti jel stovky kilometrů, jen aby ho viděl na koncertě. „Něco na něm působilo věčným dojmem a naplnilo mě to odhodláním. Pak se ale z ničeho nic stalo něco velmi nečekaného a tajemného. Pohlédl mi přímo do očí a něco na mě přenesl. Něco, o čem jsem netušil, co ti je. Měl jsem z toho husí kůži.“

Reklama
Reklama
Reklama

USA_SVEDSKO_HUDBA_LITERATURA_OCENENI_NOBELOVA_DYLAN_999
Bob Dylan, 2015 • Autor: ČTK/AP, Vince Bucci

Dylan dále rekapituluje zásadní knihy svého života. Povinnou školní četbu, která formuje světonázor, jako je Ivanhoe, Robinson Crusoe nebo Gulliverovy cesty, ale také se podrobněji zastavuje u tří zmíněných titulů. Ve své nobelovské lekci – tradiční přednášce nobelovských laureátů, kterou ovšem dlouho odkládal – pak vše uzavírá s tím, že ani on sám neví, co všechno jeho písně znamenají a co do nich vepsal. A ani to vědět nechce.

Píseň musí člověka dojmout, oslovit; to stačí, nemusí ji doslovně chápat. „Písně nejsou jako literatura… Tak jako slova v Shakespearových hrách mají znít na jevišti, stejně tak texty písní se mají zpívat, a ne číst na stránce. A doufám, že někteří z vás budou mít příležitost poslechnout si tyto texty způsobem, jakým byly zamýšleny: na koncertě nebo na nahrávce, nebo jakýmkoli jiným způsobem, kterým v dnešní době lidé poslouchají skladby.“

https://www.youtube.com/watch?v=6TlcPRlau2Q

Reklama
Reklama