čtvrtek 8. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

 

Tento den nebude pro Donalda Trumpa ničím příjemným. Bývalý šéf FBI James Comey, kterého Trump z funkce odvolal na začátku května, se právě tento čtvrtek chystá veřejně vypovídat před senátní komisí pro dohled nad tajnými službami. Comey hodlá komisi popisovat, jak na něho americký prezident opakovaně vyvíjel nátlak. Bude mluvit mimo jiné o tom, jak spolu jednali - často jen sami dva - a Trump ho žádal, ať přestane vyšetřovat možné napojení prezidentových spolupracovníků na Rusko.

Reklama
Reklama

Comey své vzpomínky na setkání a telefonáty s Trumpem sepsal a zveřejnil ve středu, tedy den před veřejným slyšením. Obraz prezidenta, který z nich vychází, není lichotivý. Trump prý ředitele FBI opakovaně žádal, ať „odežene mrak podezření“, který mu brání vládnout. Tím „mrakem“ bylo myšleno vyšetřování ruských kontaktů Trumpova týmu, mimo jiné jeho bezpečnostního poradce Michaela T. Flynna.

Generál Flynn před i po zvolení Trumpa prezidentem opakovaně jednal s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem, údajně o vytvoření komunikačních kanálů mezi Kremlem a Washingtonem. Trump po svém zvolení do Bílého domu Flynna jmenoval hlavním bezpečnostním poradcem. Když vyšly najevo Flynnovy kontakty s ruskou ambasádou, Trump ho odvolal a předpokládal, že se tím problém vyřešil. FBI však generála i další osoby dál vyšetřovala. Flynn je „dobrý chlap“, řekl prý prezident během jedné schůzky Comeymu. „Věřím, že najdete způsob, jak to nechat být,“ dodal podle Comeyho.

Čtěte také: Šéf FBI považoval odvolání za špatný vtip

Trump také Comeyho žádal, ať veřejně prohlásí, že prezident sám není předmětem vyšetřování. Comey prezidenta ujistil, že jeho osobně FBI zatím nevyšetřuje, veřejně to však prohlásit nechtěl, protože situace se mohla změnit.

Oba muži spolu prý soukromě mluvili celkem devětkrát, třikrát osobně a šestkrát po telefonu. Šéfovi FBI to nebylo příjemné – s bývalým prezidentem Barackem Obamou se prý o samotě bavili za celou svou dobu jeho šéfování FBI jen dvakrát. Hned po první soukromé schůzce s Trumpem si proto prý Comey začal vést o těchto setkáních pravidelné deníkové zápisy, což nikdy předtím nedělal.

Ve své výpovědi, kterou se chystá přednést Senátu, Comey usuzuje, že se vůči němu Trump od počátku snažil vybudovat vztah, ve kterém mu šéf FBI bude podřízený - což Comey odmítal. Během jedné večerní schůzky v Bílém domě letos v lednu se prý Trump Comeyho zeptal, jestli chce dál zůstat ředitelem FBI. To mu přišlo divné, předtím ho už dvakrát ujistil, že s ním počítá. Během večeře pak Trump Comeymu řekl: „Potřebuji oddanost, očekávám oddanost.“ - „Nedal jsem na sobě znát, co si myslím. Následovalo trapné ticho,“ popsal Comey scénu. „Vždy ode mě můžete očekávat čestnost,“ řekl tehdy prezidentovi. „To je to, co chci. Čestnou věrnost,“ odvětil prý prezident.

Trumpův právník nepovažuje Comeyho svědectví za problematická, prý je naopak vítá: „Prezident je rád, že pan Comey konečně veřejně řekl, že prezident nebyl předmětem vyšetřování v jakékoli souvislosti s Ruskem,“ uvedl Marc E. Kasowitz pro deník New York Times. „Prezident se cítí zcela očištěn a bude pokračovat ve své práci.“

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Starý barytový důl, který se nachází v pustých horách asi sto kilometrů na západ od marockého města Marakéš, vydal nečekané tajemství, které může zcela změnit naši představu o zrodu lidstva. V jeskyních opuštěného dolu našli archeologové zkameněliny obsahující kosti druhu homo sapiens, kterým začala éra dnešního člověka. Nalezené kosti a také primitivní nástroje jsou podle vědců 300 tisíc let staré, tedy o 100 tisíc let starší, než nejstarší dříve objevené pozůstatky člověka.

Dosud se předpokládalo, že kolébkou lidstva je východní Afrika, přesněji Etiopie, kde byly v minulosti nalezeny nejstarší lidské pozůstatky. Tým vědců pod vedením profesora Jeana-Jacquese Hublina ale tuhle verzi nyní zpochybňuje. „Mojí prvotní reakcí bylo obrovské wow!“ řekl výzkumník časopisu Nature, který o objevu informuje.

Reklama
Reklama

„Úplně se tím mění pohled na vývoj našeho druhu. Nejenže začal mnohem dříve, ale probíhal jinak, než jsme mysleli. Vypadá to, že náš druh byl před třemi sty tisíci lety už rozšířen po celé Africe. Pokud existovala rajská zahrada, tak měla velikost afrického kontinentu,“ pokračuje profesor, který působí na Univerzitě v Lipsku. Tezi o možném rozšíření moderního člověka po celém africkém kontinentu staví Hublin na tom, že jiný tým vědců nedávno odhalil podobně staré pozůstatky předchůdce člověka na jihu Afriky.

https://www.youtube.com/watch?v=UagdU1qYnC8

Archeologové našli v dolech v Džebel Irhúdu část lebky, čelist, zuby a končetiny celkem pěti lidí. Mezi kostmi bylo také lovecké náčiní vyrobené z pazourku, kosti antilop a také zuhelnatělé dřevo – zřejmě pozůstatek ohně, který tu před 300 tisíci let zahříval naše prapředky. Zbytky pazourků nepocházejí z místa, kde byly kosti nalezeny, nýbrž z místa, které se nachází asi padesát kilometrů daleko. Vědci proto usuzují, že pětice lidí byla v Džebel Irhúdu na lovu antilop.

Vědci při analýze pozůstatků postupovali tak, že srovnali čerstvě nalezené kosti s kostmi dnešního člověka, a také s dříve nalezenými pozůstatky úplně nejstarších předchůdců lidí, z nichž některé jsou až 1,8 milionů let staré. A zjistili, že kosti nalezené v Maroku jsou nejvíce podobné právě modernímu člověku. Dolní čelist je podobná čelisti moderního homo sapiens, ale je mohutnější. Největší rozdíl oproti dnešnímu člověku je v temeni lebky, které je u nalezených kostí mnohem protáhlejší. To podle Hublina naznačuje, že moderní mozek homo sapiens nezdědil po svém předchůdci, ale vyvinul se až u něj.

Naši předkově byli podle profesora také svalnatější, ale jinak vypadali podobně jako my. „Tvář člověka, kterého jsme objevili, byste mohl potkat v londýnském metru,“ řekl Hublin deníku Guardian.

Reklama
Reklama