0:00
0:00
Denní menu19. 2. 20173 minuty

Německý ministr zahraničí: EU ještě nezvládla přechod k novému světovému řádu

Mnichov

Z proslovů německých politiků na mnichovské konferenci se až do sobotního poledne zdálo, že u našich sousedů převládl nový konsensus: na armádu je třeba vynakládat více peněz a Američané požadují od Evropanů větší zbrojní výdaje právem. Konsensus však narušil ministr zahraničí Sigmar Gabriel. “Neměli bychom se propadnout zpátky do časů, kdy jsme věřili, že větší výdaje na armádu povedou automaticky i k větší bezpečnosti,” prohlásil. “Při vší úctě,  jednou ze zemí, které plní spojenecké závazky NATO a vydává více než dvě procenta HDP na obranu, je Řecko, které současně nemá dost financí na důchody. Jestli to vedlo k větší stabilitě a bezpečnosti, o tom si dovolím pochybovat.”

Sociální demokrat Gabriel ve svém projevu razil jiný tón než křesťanské demokratky Angela Merkel a Ursula Von der Leyen. Zjevně již začala německá volební kampaň a k německé levici tradičně patří větší skepse k armádním výdajům. Gabriel zpochybnil, že se v rozpočtu najdou desítky miliard eur potřebné ke splnění dvouprocentního závazku. Zvláště když Němci budou muset vydat desítky miliard na péči o uprchlíky. “To je také naším příspěvkem ke stabilizaci, protože jsme zabránili, aby se z těchto uprchlíků stali bojovníci,” uvedl. “A nezapomínejme, že mnozí z Blízkého východu utekli právě proto, že se v minulosti zahraniční vojenské intervence nepovedly.”

Takto se dnes pro zajímavost skládá rozpočet aliance:

↓ INZERCE

Gabriel je známý tím, že mluví přímo. Ne vždy se mu to mimochodem v politické kariéře vyplatilo. V Mnichově takto mluvil i o Evropské unii.  “Německo udělá všechno, co bude potřeba, proti rozštěpení Evropy,” prohlásil. Zároveň podle něj bude Německo více naslouchat jiným Evropanům; více si bude vědomo, že problémy i postoje různých zemí EU jsou různorodé. Unie podle něj není dobře připravena pro 21. století.

“EU měla zajistit mír a blahobyt a tento úkol desítky let fantasticky zvládala. Ale možná jsme málo promysleli, že jsme právě svědky nového rýsování světa… Přechod od starého k novému, právě vznikajícímu světového řádu jsme nevládli. Když to přiostřím: vytvořili jsme systém, který riziko války mezi Evropany, každopádně v rámci EU, prakticky vyloučil. Ale ještě jsme se nenaučili úspěšně zacházet s krizemi a s válkami mimo Evropskou unii, na našich vnějších hranicích.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026