Byl to docela všední podzimní večer, myslel si pětatřicetiletý Izraelec Yorai Feinberg, když se 9. listopadu procházel po Berlíně. Kontrolka jeho mobilu ale najednou začala blikat barvou, která signalizuje, že se něco děje na sociálních sítích. Když pak Feinberg otevřel svůj facebookový profil, překvapeně zjistil, že na onen podzimní večer připadá 78. výročí Křišťálové noci, kdy nacisté uspořádali pogrom na Židy.
Nepříjemný pocit, který se ho v tu chvíli zmocnil, ovšem zesílil hlavně kvůli způsobu, jakým se o neslavném výročí dozvěděl: restauraci, kterou izraelský občan v Berlíně vlastní, v ten den jakási ultrapravicová skupina označila na mapě města a tuto mapu následně publikovala na svém profilu. Příspěvek označila nápisem „Židé mezi námi“. Byl vyvedený žlutým „gotickým“ písmem a příspěvek obsahoval jména a adresy dalších židovských institucí a firem ve městě. Feinbergovi brzy poté začali volat anonymové. Hlas ve sluchátku vždy říkal totéž: „Nenávidím Židy."
Yorai Feinberg případ nenahlásil, protože byl po několika předchozích antisemitských narážkách přesvědčen, že to nemá smysl. Vždy si stěžoval pomocí běžných nástrojů na Facebooku, ale nenávistné příspěvky nikdy smazány nebyly. Jiní lidé zahrnutí v mapě si však stěžovali. Facebook se nejdřív stažení příspěvku bránil s odvoláním na svobodu projevu; tvrdil, že příspěvek neporušuje firemní pravidla. Proti nenávistné ultrapravicové skupině se ale vzedmula vlna odporu na sociálních sítích, v médiích, a nakonec i mezi politiky.
Facebook pak ustoupil a post smazal, spolu s celým profilem ultrapravicové skupiny. „Bylo to šíření nenávisti a mělo to být smazáno,“ uznal Richard Allen, šéf politického oddělení Facebooku pro Evropu. Incident, který popisují New York Times, ilustruje, že právě v Německu se nyní odehrává důležitá kapitola v zásadní debatě: jak zkrotit Facebook, aby nebyl snadno zneužitelným nástrojem pro fake news, hoaxy, stranické pamflety a nenávistnou propagandu.
Facebook si nemůže dovolit problémy v Německu ignorovat. A tak si na hledání nenávistných zpráv najal technologickou firmu ESM, která sídlí v Berlíně a úzce spolupracuje s monitorovacím týmem Facebooku v Dublinu.
Síť, která propojuje 1,8 miliardy uživatelů, se po amerických volbách v USA ocitla pod palbou kritiky a obvinění. Podle nich svými algoritmy pomáhala šířit nepravdy i vyložené lži, čímž ztěžovala lidem možnost vlastního úsudku. Řada Američanů včetně části zaměstnanců firmy na šéfa Facebooku Marka Zuckerberga tlačí, aby síť víc reguloval a šiřitele falešného či nenávistného obsahu odřízl od peněz.
Německo jde v konfrontaci s Facebookem dál než většina demokratických zemí. Kancléřka Angela Merkel už několik měsíců mluví o tom, že by Facebook měl být regulován pravidly podobně jako média, která podléhají tiskovému zákonu. Naposledy o potřebě regulovat Facebook mluvila v parlamentu minulou středu. „Něco se změnilo. Názory se dnes utvářejí jinak než před 25 lety. Máme tu falešné weby, internetové roboty a nástroje, které pomocí algoritmů posilují určité názory. Máme sice tiskové zákony, které regulují práci novinářů, ale dnes je tu hodně lidí, kteří používají média fungující na zcela odlišných, méně regulovaných základech,“ varovala kancléřka.
Němci, bezpochyby také díky zkušenosti nacistické totality, projevují vůči šíření nenávisti na sociálních sítích velkou citlivost. Ministr spravedlnosti Heiko Maas již v říjnu navrhl legislativu, podle které by Facebook měl být za šíření nenávistných příspěvků postaven před soud, pokud je včas nesmaže. Maas navrhuje zákon, podle kterého má Facebook stáhnout 70 procent podobného obsahu do 24 hodin od zveřejnění. Podle studie publikované v září Facebook odstraní jen polovinu takto závadného obsahu.
Právník Chan-jo Jun z Würzburgu již dokonce šéfy Facebooku Zuckerberga, Richarda Allena a Sheryl Sandberg kvůli šíření štvavého obsahu žaluje u mnichovského soudu. Jun posbíral více než 450 případů štvavých příspěvků, polovina z nich souvisí s uprchlíky.
Pokud tedy propadáte zoufalství z povahy dnešního světa, v němž může na internetu kdokoli šířit lež nebo nenávist a pomocí jejího sdílení na Facebooku ji nechat postupně nabírat na síle jako sněhovou kouli, pak by vám zprávy z Německa mohly dát naději, že není vše ztraceno.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
