pondělí 22. 5. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Pracovitý duch naší doby to nerad slyší, ale nicnedělání je prospěšné. “Při rešerši ke své knize jsem zjistila, že největší objevy vznikají ve chvílích odpočinku,” píše na serveru Quartz Emma Seppälä ze Stanfordovy univerzity. A dodává hned pár příkladů: třeba chemika Friedricha Kekulého, kterého struktura benzenu napadla při „dětinském a flákačském“ denním snění o hadu, jenž požírá svůj ocas. Nebo Nikola Teslu, jenž svůj zásadní objev učinil při pohledu na západ slunce.

“Kreativita je největší, když se mysl na nic nesoustředí, a jen tak sní nebo lenoší,” shrnuje Emma Seppälä. Je tedy nutné najít rovnováhu mezi lineárním, na konkrétní cíl zaměřeným myšlením, jež vyžaduje soustředění, a mezi kreativním myšlením, které se rodí z nicnedělání. Optimálním způsobem práce je pak přecházet mezi oběma mody.

Reklama
Reklama
Reklama

Moderní život podle americko-francouzské psycholožky kreativitu omezuje: v práci se soustředíme na řešení analytických úkolů, v pauzách čerpáme informace z chytrých telefonů, po večerech se ponoříme do výběru z Netflixu. “Problém je, že mnozí z nás nedokážou celé dny vypnout mozky… Nikdy nedostaneme šanci nechat myšlenky jen tak plynout a podnítit představivost.”

Mozky ale potřebují pauzu a Emma Seppälä nabízí několik poměrně jednoduchých a vědecky prověřených způsobů, jak kreativitu podnítit. Chodit denně s vypnutým telefonem na delší procházky: podle výzkumů to podporuje představivost a nové myšlenky. Vystoupit ze své bubliny. Nesoustředit se jen na svůj obor práce, ale začít se učit nějakou zcela odlišnou dovednost; cestovat do neznámých míst; potkávat se víc s lidmi mimo vlastní branži. Výzkumy ukazují, že to rozšíří záběr myšlení. Věnovat více času hrám a zábavě, ať už je to sport, hraní si s dětmi nebo s domácími zvířaty. Nabije to pozitivní energií, která se později při práci projeví.  Naplánovat si den tak, aby se fáze intelektuálně náročné fáze střídaly s těmi méně náročnými. Mozek díky tomu dostane své chvilky odpočinku.

Pokud vás prospěšnost nicnedělání zajímá, přečtěte si starší rozhovor Respektu s Erwinem Hellerem, šéfem Spolku za zpomalení času.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

O Evropě se v posledních letech píše jako o kontinentu v permanentní krizi. Jsou tu ovšem i nadějné zprávy, jedna aktuální například v Portugalsku. Evropská unie oznámila, že jihoevropská země již neporušuje pravidla eurozóny a stvrdila tím úspěšnou léčbu z krize. Portugalsko opět hospodářsky roste, letos o procento rychleji než před rokem. Nezaměstnanost je nejnižší za minulých osm let, klesla pod deset procent. A rozpočtový schodek je nejnižší od roku 1999.

“Jsou to skutečně velmi dobré a velmi důležité zprávy pro Portugalsko,” komentoval to Pierre Moscovici, evropský komisař pro hospodářství. Pozitivní trend překračuje hranice Portugalska. Rozpočtová pravidla na vrcholu krize porušovala většina zemí eurozóny, nyní již pouze tři. Evropská ekonomika též setrvale roste, nezaměstnanost v zemích platících eurem poklesla na jednocifernou úroveň.

Reklama
Reklama
Reklama

Přibývá počet nově vytvořených pracovních míst i optimismus investorů a podnikatelů. Samozřejmě zůstalo tu ležet spousta rozbušek: v portugalském případě třeba velmi vysoké zadlužení domácností a v Evropě po Řecku nejvyšší státní dluh v poměru k HDP. Křehký je též bankovní sektor, což platí i pro jiné státy eurozóny.

Přesto aktuální zprávy kontrastují s rozšířeným pesimismem ohledně evropských vyhlídek a Portugalsko trčí z řady i v jiném ohledu. Země s deseti miliony obyvatel a ekonomikou srovnatelnou s Českem poctivě plní uprchlické kvóty. Přijalo už necelých tisíc syrských a afghánských běženců z Řecka, a naopak nabízí ještě více volných míst, než požaduje Evropská komise. Unie Portugalsku vyměřila kvótu necelých tří tisíc běženců – ale tamní politické strany vstřícně nabídly rovnou deset tisíc míst.

Reklama
Reklama