čtvrtek 24. 5. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Podpora členství v Evropské unii stoupla ve 26 z 28 členských států; dvouprocentní pokles na hranici statistické chyby změřili výzkumníci jen v Německu a Velké Británii. I další čísla přinášejí bruselským eurokratům a jejich fanouškům v přežilých národních státech dobrou náladu: například poprvé od roku 2007 je více Evropanů souhlasících s větou „můj hlas v Unii má váhu a počítá se“ než těch, kteří této tezi nevěří (v procentech 48:46).

Čerstvě zveřejněný průzkum – provedený koncem dubna pro Evropský parlament společností Kantar Public napříč kontinentem na vzorku 27 601 lidí – ovšem kromě stoupajícího euronadšení zároveň odhalil vřelý vztah unijního obyvatelstva k antisystémovým populistickým stranám, jejichž politika naopak otřásá samými základy Unie.

Reklama
Reklama

Podle výzkumníků se zdá, že na rostoucí důvěře lidí v EU se podepsal brexit: předtím, než Britové v roce 2016 odhlasovali svůj odchod, souhlasilo s výrokem o váze svého hlasu v Unii pouhých 37 procent Evropanů - což je za dva roky desetiprocentní nárůst. S výškou důvěry v národní prostředí se to přesto zatím srovnávat nedá. S výrokem „můj hlas se v mé vlastní zemi počítá“ souhlasilo průměrně 63 procent občanů EU - s tím, že ve Švédsku, Dánsku a Holandsku vystoupal jejich počet nad 90 procent.

Jak píše server Politico.eu, před nadcházejícími volbami do europarlamentu je pro budoucí kandidáty a bruselské úředníky dobrou zprávou to, že podpora myšlence Evropské unie je nejvyšší od roku 1983. Co naopak unijní pohodičku kalí, je už zmíněná podpora protisystémových stran. Pouhých 38 procent dotázaných považuje tyto nové partaje za hrozbu demokracii a bezmála dvě třetiny (63procent) respondentů mladších čtyřiadvaceti let souhlasilo s tezí „nové politické strany a hnutí mohou najít řešení líp než existující zavedené strany“.

Graf

Skutečností ale také je, že 67 procent Evropanů věří, že jejich země ze členství v EU profituje, a 60 procent je přesvědčeno, že být součástí Unie je dobrá věc. To si před pěti lety, uprostřed unijních finančních a ekonomických otřesů, myslelo o třináct procent lidí méně.

V dlouhodobějších pohledech ovšem přetrvává pesimismus: víc Evropanů je přesvědčeno, že Unie „kráčí špatným směrem“, než je těch, co si myslí opak (42:32). Rekordmani v tomto černém vidění jsou Řekové (68 procent jich zvedá ruku pro „špatný směr“) -  a naopak největší nadšenci jsou Irové, kde 66 procent místních obyvatel vidí EU kráčet dobrým směrem.

Co se pak týče voleb a agendy, kterou by politici měli řešit, bezkonkurenčně vyhrála obava z terorismu (49 procent dotázaných) před nezaměstnaností mládeže coby problémem č. 2 a migrací na bronzovém místě. To je velká změna: v tomtéž průzkumu v roce 2013, jak upozorňuje Politico, skončil terorismus coby problém na posledním místě, když ho mezi svými starostmi zmínilo jen sedm procent dotázaných.  Je ovšem třeba podotknout, že ve vidění problémových priorit jsou mezi členskými zeměmi velké rozdíly: pro Itálii, Maďarsko nebo Maltu je zásadní věcí migrace, pro Španělsko či Řecko nezaměstnanost mládeže a pro Švédy a Dány sociální ochrana občanů.

Ať už se předvolební kampaň nakonec soustředí na cokoli, pravdou je i to, že hodně Evropanů se o europarlament a jeho práci příliš nezajímá. Jedinou zemí, kde tuto instituci hodnotí kladně většina obyvatel (52 procent), je Irsko. Ve většině ostatních členských zemí nepřesáhne počet příznivců jednu třetinu; a třeba ve Francii – v jejímž Štrasburku sněm jedenkrát měsíčně zasedá – má pro něj pochvalné slovo jen každý šestý respondent.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jídlo ve Španělsku, Řecku nebo Itálii vždy platilo za nejzdravější v Evropě, takzvaná středomořská strava vynikala tím, že byla bohatá na ovoce, zeleninu, ryby a olivový olej. To už neplatí, děti z jihu Evropy jsou nejobéznější na kontinentu, všímá si deník Guardian. Středomořská strava se přestěhovala na sever - děti ve Švédsku jedí více ryb, olivového oleje a rajčata než ty z jihu, vyplývá z údajů Světové zdravotnické organizace (WHO).

Na Kypru trpí 43 procent dívek a chlapců nadváhou. V Řecku, Španělsku a Itálii podíl obézních dětí v populaci překračuje 40 procent. Zdravou stravu v těchto zemích nahradily sladké nápoje, sladkosti a tučná jídla. „Středomořská strava už neexistuje. Nejblíže jsou jí švédské děti,“ komentuje pro Guardian výsledky měření Joao Breda z WHO. Dětem z těchto zemí také chybí pohyb. „Člověk žijící na Krétě v 60. letech si mohl dovolit jíst každý den jídlo o 3500 kaloriích, protože celý den slézal kopce,“ míní Breda.

Aktuální data WHO zahrnují celkem 40 zemí a popisují rozmezí let 2015–2017. Nejlépe z průzkumu vycházejí státy ve Střední Asii – Tádžikistán, Turkmenistán a Kazachstán. Tyto země ale právě procházejí „výživovou změnou“ a posouvají se směrem k západnímu způsobu stravování, což může výsledky podstatně změnit. I malí Tádžikové už nyní konzumují hodně sladkých limonád. Nízké množství obézních dětí (5–9 procent) mají také Francie, Norsko, Lotyšsko a Dánsko.

Reklama
Reklama