středa 28. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Bartosz Milewski (21) se s rodiči přistěhoval do Británie v roce 2009 a dnes se cítí být Britem. Jenže v září 2016 se mu tento pocit pokusili v parčíku města Donnington, kde žije, vytlouct z hlavy tři mladíci. Jeden z nich mu ostří rozbité láhve zařízl do krku tak, že málem vykrvácel, další ho zmlátil holí do bezvědomí, do kterého už upadal po ztrátě krve. Bartosz udělal totiž chybu, že se svými dvěma přáteli v parku mluvil polsky.

Deník The Independent s Bartoszem mluvil a mladý muž novinářům popsal útok, který začal zhruba v jednu v noci, když kolem trojice mluvících polsky procházeli tři mladíci. „Říkali nám, ať okamžitě vypadneme, že Británie není naše země, jeden říkal, že má dceru, která žije za rohem a on nechce, aby slyšela polštinu.“

Reklama
Reklama

Bartosz se je snažil uklidnit slovy, že už jsou přece na odchodu, ale pak dostal ránu do krku a začal prudce krvácet, nohy se mu podlamovaly, podařilo se mu však vytočit číslo záchranky  999. Gang mezitím vytrhal z nedalekého plotu latě a začal je jimi mlátit jako holemi. Bartosze zachránila sanitka, která přijela v poslední chvíli. Policie zatím pachatele nenašla.

Následky zranění můžou být dlouhodobé, ránu má Bartosz zašitou 13 stehy, ale má obavy, že byly zasaženy nervy, protože nemůže pořádně hýbat hlavou. Mladý muž na takový útok vůbec nebyl připraven. Na léto – ještě před Brexitem – odjel do USA, kde brigádničil v dětském táboře. Neměl ponětí o tom, že v Británii se od referenda nálada prudce změnila a Poláci, kterých žije v Británii odhadem 850 tisíc, jsou „ohrožený druh“.

Týden po Brexitu narostl počet útoků s etnickým či rasovým motivem o 58 %, mezitím to číslo kleslo na nárůst pouze o 14 % ve srovnání s loňskem, stále je to však dramatický nárůst. Od Brexitu bylo zaznamenáno 15 útoků na Poláky, jeden z nich zemřel. Bartosz už je v domácím léčení, bojí se však vycházet po setmění - „a kdybych z nějakého důvodu musel ven, určitě bych si zavolal kamaráda,“ říká.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Na astronautickém kongresu v mexické Guadalajaře vizionář a šéf firmy Space X Elon Musk zveřejnil v úterý podrobnosti o svém plánu osídlit Mars.

V představách amerického miliardáře musí mít soběstačná lidská kolonie na rudé planetě minimálně milion obyvatel, což je podle něj cíl dosažitelný během 40 až sta let ode dneška. Lístek na první hromadné lety by měl stát pouhých 200 tisíc dolarů. Musk počítá s flotilou stovek vesmírných lodí odlétajících ze Země na Mars každých několik let, když jsou k sobě obě planety nejblíže. Rozměry a časový rozvrh plánu mohou leckomu znít naprosto absurdně, ale jak lídr Space X nezastírá, v debatě jde hlavně o to „udělat z kolonizace Marsu splnitelnou věc, kterou můžeme uskutečnit teď, během našich životů“.

Reklama
Reklama

Ve své řeči na kongresu Musk – zjevně nezasažený nedávným předstartovním výbuchem jedné z jeho raket Falcon 9 - už tradičně vysvětloval svůj kolonizační záměr starostí o přežití lidstva, které by tak mohlo uniknout nějakému Zemi hrozícímu „soudnému dni“ a šířit civilizaci dál na různých místech vesmíru.

Nicméně jak referuje server Quartz, kromě záchranářských motivů uvedl Musk v Mexiku i další motivace.  „Za nejpůsobivější argument pro tuto snahu dnes považuji skutečnost, že to bude úžasné dobrodružství,“ prohlásil. „Podle mě jde o nejinspirativnější věc, jakou si dokážu představit. Život by měl být víc než řešení běžných denních starostí. Člověk by měl probouzet s nadšením a s myšlenkami na budoucnost.“

https://www.youtube.com/watch?v=0agVZwux1Hs

Musk odhaduje, že první vesmírná loď pro pasažérské lety bude dokončená v horizontu čtyř let. „Ale v těchto odhadech nejsem co do přesnosti úplný přeborník,“ dodává s vědomím, že vývoj jeho nosné rakety Falcon se opožďuje o léta za zveřejněným plánem a že jeho továrna na elektrická auta Tesla je nestíháním termínů proslulá.

Aby se z cesty na Mars stala dostupná záležitost, je třeba vyřešit několik klíčových oříšků, které sníží cenu o - jak říká Musk - „pět milionů procent“. Za prvé jde o stoprocentní znovuvyužití raket, s čímž už  Space X už v současnosti provádí svoje experimenty. Druhou výzvou je tankování na orbitu Země, klíčová věc pro to, aby loď mohla vyrazit na cestu s dostatkem potřebných zásob, a aby ji přitom raketa mohla vynést do vesmíru. Třetím úkolem je výroba pohonných hmot přímo na Marsu, což je jediná možnost, jak dostat loď zpátky na Zemi k dalšímu použití. S tím souvisí čtvrtý zásadní úkol - najít správný pohon. Podle Muska lze na Marsu vyrábět a efektivně používat jen něco na bázi metanu.

Velkou otázkou samozřejmě je, kde na to všechno Space X vezme peníze. Musk přiznává, že projekt za přinejmenším deset miliard dolarů (což je zřejmě opravdu při zemi se držící částka) nemůže financovat sám, byť dělá, co může. „Hlavní důvod, proč vůbec osobně hromadím kapitál je, abych mohl financovat tuhle věc,“ říká s dodatkem, že v privátním sektoru je hodně lidí, kteří mají o pomoc s financováním první obce na Marsu zájem. „A možná se zájem probudí i na straně vlády,“ říká Musk, podle kterého kolonizaci Marsu nakonec s určitostí provede „obrovské veřejno-privátní konsorcium, v jehož režii vznikly i Spojené státy a mnoho dalších zemí všude po světě“.

SpaceX rocket, Ocean Barge Landing
Raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon odstartovala z mysu Canaveral na Floridě 8. dubna. Téhož dne přistál první stupeň rakety na plošině v Atlantském oceánu. Podnikatel Elon Musk tak mohl slavit historicky první úspěšné přistání rakety na hladině moře. • Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

Muskův přednesený detailní plán je podle expertů prokazatelně dál než marťanské přípravy NASA. To může dát vizionáři šanci, že se do budoucna veřejná i soukromá energie k cestě na Mars soustředí kolem jeho SpaceX.  Musk přitom nabízí vědcům z NASA jakousi cenu útěchy nebo vábničku, když mluví o obrovských možnostech, které jejich agentuře nabízí průzkum jiných planet sluneční soustavy. „Jsem velký obdivovatel a fanda NASA,“ prohlásil v Mexiku na adresu organizace, která jeho firmě dala první vesmírný kontrakt v roce 2006. „Musím říct, že jsem agentuře neskutečně vděčný za podporu, kterou vždy dávala SpaceX bez ohledu na havárii naší rakety.“

A nakonec: bude Musk mezi prvními osadníky, kteří vyrazí k Marsu? On sám na to přímo zatím neodpověděl, nicméně nezdá se to pravděpodobné. „Myslím, že první marťanská výprava bude opravdu velmi nebezpečná,“ řekl v odpovědi na dotaz z publika, kdo budou první pasažéři. “Rozhodně si myslím, že by neměly cestovat děti. Prostě asi tak: Jste připraven zemřít? Jestli ano, potom jste vhodným kandidátem.“

https://www.youtube.com/watch?v=A1YxNYiyALg

Elon Musk (vlevo) uvnitř prototypu své pilotované kosmické lodi Dragon.
Elon Musk (vlevo) uvnitř prototypu své pilotované kosmické lodi Dragon. • Autor: Profimedia.cz