úterý 20. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Do amerických voleb zbývá méně než padesát dní. Celkový náskok Hillary Clinton sepodle RealClearPolitics smrskl na méně než jedno procento, v propadu pokračuje politička již několikátý týden. A nervozita je rozhodně citelná.

Barack Obama vystoupil s tím, že pokud černoši nebudou masivně hlasovat pro demokratickou kandidátku, bude to z jejich strany vnímat jako osobní urážku. Nejde snad o to, že by ve velkém volili Donalda Trumpa, celkem vážně ale hrozí, že nepůjdou k volbám, protože necítí směrem k Hillary velké nadšení. “Především mladí černošští voliči vyjadřují pochybnosti kvůli některým krokům vlády jejího manžela,” píší The New York Times a odkazují především na zákon z roku 1994, který zavedl přísnější tresty za nenásilné trestné činy spojené s držením drog.

Reklama
Reklama

Apatie je pro Hillary Clinton vůbec nepřítel číslo jedna. Zatímco Trump vyvolává v části voličů nelíčené nadšení jako kandidát zásadní změny (a změna to tedy rozhodně bude), na straně demokratů proti tomu stojí spíše hlasování z rozumu. The Atlantic znovu upozorňuje na nezájem mileniálů, tedy především těch voličů, kteří v primárkách plnili mítinky Bernieho Sanderse. Tahle skupina měla vždy jiné preference: v roce 2008 byl v rozstřelu Obama-Clinton poměr 58% - 38%, letos měl Sanders dechberoucí podporu 71% z nich. A i když Sanders svou soupeřku podpořil, nefunguje to.

Průzkumy ukazují, že Clinton sice mezi touto skupinou voličů vede a drtivá většina z nich má o Trumpovi velmi nehezké mínění (rasista, neschopen ochránit zemi před hlavními hrozbami apod). Než aby však volili Clinton, chystají se buď absentovat nebo hlasovat pro kandidáta libertariánů Garyho Johnsona či kandidátku zelených Jill Stein. V jedenácti klíčových státech tak demokratku podle dnešních šetření bude volit pouze 48% mileniálů (Trumpa 23%), zatímco na straně Obamy jich bylo 60%.

jarvis_56a651cfe4b04efb72018fd7
Bernie Sanders • Autor: REUTERS

“Ze všech těchto průzkumů vyplývá, že problémy, které Clinton mezi mladými voliči má, nevyplývají z jejího programu, ale z toho, jak hodnotí její osobní vlastnosti. Vnímají ji jako nedůvěryhodnou, kalkulující a bez principů,” píše the Atlantic a připomíná, že když v Ohiu teď Sanders vyrazil agitovat za bývalou soupeřku, přitahoval žalostné množství zájemců.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

The New Yorker sepsal text o tom, jak budou pravděpodobně vypadat první měsíce vlády Donalda Trumpa. V Česku se někdy objevuje názor, že se není čeho bát, jelikož mechanismus americké moci nedovolí prezidentovi, aby dělal velké nesmysly. Je kolem něj celý rozsáhlý aparát, prezident je tak trochu symbol administrativy, nikoliv že by byl úplně její hybatel. Výzkum politologa Michaela Krukonese z roku 1984 nicméně naznačuje, že prezidenti jsou mnohem výkonnější v plnění svých slibů, než se jim obvykle přisuzuje. Prezidenti mezi Woodrowem Wilsonem a Jimmy Carterem splnili průměrně 73% předvolebních slibů. Think-tank PolitiFakt prověřil více než pět set slibů Baracka Obamy a zjistil, že současný prezident “k nelibosti svých oponentů dokázal alespoň v umírněné formě naplnit 70% z nich”.

V každém případě od 1. srpna funguje blok od Bílého domu úřad, který pro něj připravuje převzetí moci. Tým vede guvernér New Jersey Chris Christie a podle informací týdeníku chystá jakýsi “projekt prvního dne”. Trump prý stráví několik hodin těsně po inauguraci podepisováním prezidentských dekretů, s jejichž pomocí “vymaže Obamovo úřadování”. Tah je inspirován nástupem Ronalda Reagana a využívá skutečnosti, že Obama vládl stále více právě s pomocí prezidentských výnosů. Na rozdíl od zákonů schválených Kongresem lze ovšem prezidentská rozhodnutí zvrátit v podstatě stejně rychle jako vyhlásit - jedním rychlým prezidentským podpisem.

Reklama
Reklama

Trump na mítincích rozhodně nepředstavuje detailně propracovaný program, ale The New Yorker upozorňuje, že se neodchyluje od tří základních principů: Amerika se podle příliš angažuje ve světě. Dohody o volném obchodu Americe škodí. A ještě víc jí škodí přistěhovalci. V textu je citován Roger Stone, jeden z Trumpových poradců, podle nějž je “chybou si představovat, že Trump ve skutečnosti nehodlá naplnit své radikálnější představy. Možná mu nakonec soudy nedovolí zakázat dočasně vstup muslimům do země. Tak dobře, ale může zakázat vstup všem lidem z Egypta, ze Sýrie, z Libye a Saúdské Arábie. Je to reaganovský typ pragmatika”.

Reagan08_profimedia
Vzhůru do bitvy o prezidentské křeslo. • Autor: Profimedia, Zuma Press – Archive

Uskutečnění některých slibů nicméně může mít fascinující podobu, pokud na nich bude prezident trvat. Trump slíbil deportovat během dvou let více než 11 miliónů lidí, kteří jsou v Americe nelegálně. Pokud toho chce dosáhnout, bude se muset začít ve Spojených státech zatýkat dvacetkrát rychleji než dosud - průměrně 15 000 lidí denně.

Americký konzervativní think-tank The American Action Forum vypracoval rozpočtovou studii, podle níž budou zátahy na farmách, v továrnách, staveništích nebo restauracích vyžadovat alespoň šest set tisíc zaměstnanců pověřených zatýkáním. To je šestinásobek dnešní FBI. Pro zatčené bude zapotřebí 348 831 lůžek v detenčních zařízeních; třikrát víc, než kolik vyžadovalo hromadné zatýkání Japonců během 2. světové války. Pak už zbývá jenom sehnat tisíce autobusů a letadel, které zadržené přistěhovalce někam odvezou. Odhadované náklady činí 600 miliard dolarů, a to ještě nový prezident ani nezačal budovat svoji “krásnou zeď” na jižní hranici.

Text je dlouhý, řeší mimo jiné vypovězení jaderné dohody s Íránem nebo jaderný kufřík v rukou Donalda Trumpa. Přejeme příjemné čtení.