čtvrtek 16. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zbývá měsíc do prezidentských voleb ve Francii a nastává to, před čím mnozí varovali –,,fake news“ se snaží narušit diskusi a kampaň. Zpravodajský server BBC ve spolupráci s projektem CrossCheck rozhodl rozkrýt některé falešné příběhy, ověřil informace a nabídl pět zatím "vyřešených" příkladů.

 

Reklama
Reklama
Reklama

LEŽ: Prezidentská kampaň Emmanuela Macrona je financována Saúdskou Arábií

Datum publikace: 24. února 2017

Dopad: Zpráva si vysloužila skoro 10 000 lajků, sdílení a komentářů na Facebooku

Tvrzení: Příběh sdílela neteř Marie Le Pen a tvrdila, že kampaň prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona je finančně podporována Saudskou Arábií

Fakta: Jedná se o lež, která se objevila na LeSoir.info, což jak se ukázalo, je pouze okopírovaná verze skutečné webové stránky Le Soir website (LeSoir.be)

Když Marion Marechal-Le Pen na svůj Twitter napsala, že finanční podpora Saudská Arábie tvoří 30% zdrojů Macronovy kampaně, zdálo se, že čerpá ze seriózní zdroje. Le Soir jsou totiž francouzsky psané belgické noviny, které existují od roku 1887. Jenže neteř prezidentské kandidátky se nachytala na falešnou zprávu – někdo vytvořil kopii webu tak, aby stránka i příběh vypadaly věrohodně. Zatím je nejasné, kdo tuto falešnou zprávu vytvořil. Ví se pouze, že falešná webová stránka je registrována jako doména Donalda Thomaes z Delawaru. Neteř Marie Le Pen svůj tweet následně smazala.

 

LEŽ: Mapa ukazující aktuální stav násilí ve Francii

Datum publikace: Různé

Dopad: Mapa byla sdílena na sociálních médiích a sesbírala tisíce sdílení a retweetnutí. Na Facebooku se nejvíce šířila 15. února 2017, kdy měla přes 12 500 sdílení

Tvrzení: Uživatel sociálních sítí Bernard Barrier sdílel tuto infografiku s tvrzením, že "mapuje střety násilného davu s policií"

Fakta: Mapa se poprvé objevila v listopadu 2005. Rozhodně nepodává pravdivý obraz o současné situaci ve Francii

Po smrti francouzských teenagerů Zyeda Benna a Bourna Traora v říjnu 2005 Francii zachvátily nepokoje a projevy nespokojenosti. Na předměstích, která obývají především chudí migranti, se vzňaly tisíce aut. Mapa se prvně objevila v Daily Telegraph 8. listopadu 2005 právě jako důsledek nepokojů a pouličních bouří. V posledních týdnech si vysloužila přes tisíce sdílení na sociálních sítích.

 

LEŽ: Francie se chystá utratit 100 milionů eur na koupi hotelů pro migranty

Datum publikace: 10. března 2017

Dopad: K dnešnímu dni zpráva získala přibližně 10 000 lajků, sdílení a komentářů na Facebooku

Tvrzení: Webová stránka La Gauche m`a Tuer, jejíž název znamená Levice mě zabíjí, zveřejnila příběh tvrdící, že Rada CEB půjčí Francii 100 milionů eur na zakoupení hotelů pro ubytování uprchlíků

Fakta: Informace vznikla spojením dvou rozdílných zpráv a jejím cílem je překroucení pravdy a situace ohledně dostupné pomoci pro uchazeče o azyl

Francouzský zpravodajský web Le Figaro informoval, že Accor – což je skupina vlastnící hotely - prodává některé z nich projektu zabývajícímu se komunitním bydlením (SNI).  Na druhé straně si dceřiná firma SNI s názvem Adama vypůjčila 100 milionů eur od CEB, a to bez souvislosti na předchozí zprávu. Adama pomáhá lidem v nouzi, migrantům a uchazečům o azyl.

 

LEŽ: Marine Le Pen kritizovala pohádku Máša a medvěd, protože hlavní postava malé holčičky nosí šátek

Datum publikace: 26. února 2017

Dopad: Tweet získal od zveřejnění přes 1 700 sdílení

Tvrzení: Twitter anti-Národní fronty tvrdí, že prezidentská kandidátka a šéfka Národní fronty Marie Le Pen kritizovala dětskou animovanou pohádku, protože Máša - hlavní postava seriálu - nosí šátek.

Fakta: Marie Le Pen nic takového na svůj Twitter nenapsala. Satirická webová stránka secretnews.fr publikovala článek na stejné téma už v roce 2014

Tweet Marie Le Pen kritizující dětskou pohádku se velkou rychlostí šířil na Twitteru, ale ve skutečnosti se jednalo o fake news. Člověk, který screenshot tweetu vytvořil, řekl, že vše udělal, aby lidem ukázal, jak jednoduché je šířit na Twitteru dezinformace. Podle něj je to součást boje proti extrémistickým pravicovým skupinám, jakou je i strana Národní fronty.

 

LEŽ: Francie nahrazuje křesťanské svátky muslimskými a židovskými

Datum publikace:  12. března 2017

Dopad: Zpráva má přibližně 6 000 lajků, sdílení a komentářů na Facebooku

Tvrzení: Některé francouzské webové stránky zveřejnily příběh o zavedení dvou nových muslimských a židovských svátků

Fakta: Vláda nikdy nic takového nenavrhla

Návrh na zavedení muslimských a židovských svátků ve Francii není novinkou. Členka Evropského parlamentu Eva Joly navrhovala něco podobného, když kandidovala ve francouzských prezidentských volbách v roce 2012. Návrh letos opět přišel od think tanku Terra Nova, který doporučil začlenění dvou nových svátků -  Jom kipur a Íd al-adhá (Svátek smíření a Svátek oběti). Nicméně vláda nic takového nepotvrdila a návrhy nepřijala.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Úlevné vydechnutí evropského tisku i proevropských politiků je den po středečních nizozemských parlamentních volbách citelné. Protiislámský a protievropský Geert Wilders nevyhrál, dokonce ani těsně neprohrál - byl poražen úplně jasně, jeho Strana pro svobodu je jenom jednou z několika stran ve druhém sledu za vítěznou Lidovou stranou pro svobodu a demokracii premiéra Rutteho. “Nizozemští voliči rozdrtili naděje populisty Wilderse,“ stojí v hlavním titulku deníku Financial Times. “Nizozemí, ach Nizozemí, jste šampióni! Gratuluji ke skvělému výsledku” rozplýval se podle BBC  Peter Altmaier, šéf kabinetu kancléřky Angely Merkel.

Tedy na to, že dosavadní premiér Rutte přitom přišel ve hlasování o třetinu parlamentních křesel, je to jistě spousta slávy. A to nemluvíme o to, že jeho koaliční partner, nizozemská tradiční Labour party, zaznamenala historický propadák.  Pokud se ovšem nizozemské volby zúží na symbolický souboj “tradičního” Rutteho s kverulujícím Wildersem požadujícím odchod z Evropské unie, zavření mešit, zákaz Koránu a zákaz vstupu muslimů, pak se vskutku můžeme radovat.

Reklama
Reklama
Reklama

Trumpistické tažení se v Nizozemí zastavilo (jako již dříve v Rakousku) - populisté jsou k poražení, kontinentální Evropa a její parlamentní demokracie s poměrným hlasováním mu dost možná nesvědčí. Před klíčovými volbami ve Francii to zní nadějně, byť tamní prezidentské volby fungují zase jinak.

Graf BBC

Interpretovat nicméně nizozemské hlasování jako přímočarý populisty s mainstreamem je dost zavádějící. Voleb se zúčastnilo osmadvacet stran, rozdíly mezi nimi jsou minimální a některé z nich se také různým způsobem bouří proti zavedeným pořádkům, jenom to nedělají tak provokativně a radikálně jako Wilders. A sám Rutte se během voleb přinejmenším v otázce muslimských přistěhovalců posunul směrem k Wildersovi:  vítězství ostatně komentoval slovy, že “voliči odmítli nesprávný typ populismu”.

Server Politico si z výsledků (mimo jiné) odnáší třeba to, že Ruttemu pravděpodobně hodně pomohlo jeho tvrdé vystoupení proti Turecku, kdy na první pohled úřednicky uhlazený premiér ukázal tvář tvrdého obránce nizozemských zájmů. “Vyhodil ze země ženu v hidžábu,” cituje v narážce na vyexpedování turecké ministryně práce Betül Sayan Kaya z Rotterdamu server politologa André Krouwela. “To je politický ekvivalent vlhkého snu. To se nedá dopředu vymyslet,” dodává. A my dodejme, že Rutte nečekaně převeksloval do tvrdší protipřistěhovalecké rétoriky už dříve během kampaně, když prohlásil, že pokud se přistěhovalci nechtějí přizpůsobit, ať se vrátí, odkud přišli. Nebo přesněji - “pokud se vám to tady nelíbí, můžete odejít”.

Autor: REUTERS

Jinou stránkou voleb je vítězství proevropských stran. Po Brexitu se čekalo, zda se Nizozemci, kterých se k volbám dostavilo u nás těžko uvěřitelných 80 procent, nevydají podobným směrem, ale to se rozhodně nestalo. Sám Wilders se během kampaně v otázce Evropské unie docela krotil a soustředil se spíše na mešity, ve volbách pak kromě vítězných proevropských lidovců zaznamenala dobré výsledky třeba strana Zelené levice nebo D66, obě s otevřeně proevropskou kampaní.

Abychom to shrnuli: Wilders je ze hry, což je dobře. Protievropská vzpoura se také nekoná, a to je jistě zajímavý vzkaz do Francie. Otázka přistěhovalectví je ale živá a není ji možné ignorovat. Voliči dost možná netouží po radikálních řešeních, ale rozhodně chtějí mít pocit, že v čele země stojí lídři, kteří mají věci pevně v rukou.

Reklama
Reklama