úterý 24. 1. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

The Wall Street Journal upozorňuje, že šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Pen mění taktiku.

Až dosud navrhovala přímočarý jednostranný odchod Francie z eurozóny. Tak o tom alespoň mluvila během kampaně v roce 2012. Takový krok ovšem podle průzkumů nemá podporu většiny francouzské veřejnosti. Ta sice žádá menší vliv Bruselu, nicméně na práskání dveřmi se úplně necítí. Deník cituje ekonomického poradce Mariny Le Pen Jean-Richarda Sulzera, podle kterého “se na to šlo příliš rychle. Tentokrát bude Marine opatrnější”.

Reklama
Reklama

Opatrnost má mít podobu spořádaného a koordinovaného odchodu. Případná prezidentka Le Pen by nejdříve věnovala prvních šest měsíců svého působení snaze vyjednat s jinými evropskými zeměmi jakýsi koš alternativních evropských měn. Hodnota obnoveného franku by se pak vztahovala k tomuto koši, v jehož rámci by jednotlivé měny mohly podle předem stanovených pravidel upravovat svůj směnný kurz. Systém by se vlastně podobal Evropskému směnnému mechanismu ECU, který předcházel zavedení eura. Evropská jednotná měna naopak fixuje kurzy původních měn natrvalo.

Le Pen se vlastně snaží o jakýsi kompromis: snaží se zbavit eura, které se podle ní proměnilo v ekonomickou zbraň, a zároveň chce zachovat jistou stabilitu ukotvených směnných kurzů. Ze všeho nejvíce ale touží uklidnit Francouze, kteří se obávají, že radikální odchod z eurozóny by mohl znamenat ekonomický chaos.

Po šesti měsících vyjednávání o novém koši měn a dalších reformách by pak mělo následovat referendum. Tady taktika začíná silně připomínat postup premiéra Camerona, který Britům slíbil referendum poté, co v Evropě vyjedná nové postavení Británie. Nevrátil se úplně jako vítěz - což k výhře brexitářů jistě také hodně přispělo.

Marina Le Pen ovšem na rozdíl od bývalého britského premiéra po setrvání v EU netouží. Není nijak obtížné si představit, s jak velkým zápalem tedy o reformách vyjednávala - a jak ochotně by pak Evropu doma prezentovala jako nereformovatelnou.

Graf Francie
Autor: The Wall Street Journal

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Průběžná zpráva z prvních hodin vládnutí Donalda Trumpa: Spojené státy seformálně stahují z tichomořské dohody o volném obchodu (Transpacifické partnerství,TPP). Krok je zcela ve shodě s tím, co Trump sliboval během předvolební kampaně a co zopakoval v inauguračním projevu. Hlavním heslem je nacionalistické America First (Amerika na prvním místě) a prvním principem mezinárodní spolupráce protekcionismus.

Zmíněná dohoda ale měla i geopolitický význam. Zahrnovala 12 tichomořských zemí mimo Čínu, vlastně se jednalo o jakýsi obchodní pakt proti Číně. Jeho smyslem bylo vázat tichomořské země na USA a omezit rozpínavost Pekingu.  Trump tohle ekonomické zadržování opouští a Čína může mít radost. Několik zemí už také oznámilo, že budou nyní prohlubovat obchodní spolupráci s Pekingem.

Reklama
Reklama

Sama Čína pak ohlásila, že jí založená Asijská banka pro investice do infrastruktury - jakýsi čínský konkurent Světové banky - přijme letos 25 nových členů včetně Irska a Kanady. Peking zároveň stále úspěšněji propaguje vlastní konkurenční projekt původní americké zóny volného obchodu, tzv. Regionální všeobecné ekonomické partnerství. Spojené státy zjevně uvolňují prostor. The Wall Street Journalpopsal Trumpův krok jako “strategické vítězství Číny”.

Spojené státy nicméně nevyklízejí prostor úplně. Trump zároveň pohrozil, že Amerika bude hájit svoje zájmy v Jihočínském moři. To je v podstatě pohrůžka použitím vojenské síly ve sporu o strategicky důležité ostrovy, na nichž Čína buduje letecké základny. Obchodní zadržování zjevně nahrazuje zadržování vojenské. “Analytici tvrdí, že výroky naznačují možnost americké vojenské akce, nebo dokonce námořní blokády, což představuje nebezpečí ozbrojené konfrontace s Čínou, stále hrozivější vojenskou mocností vybavenou jadernými zbraněmi,” píše Reuters.

“Odříznout Čínu od přístupu k umělým ostrovům, na které si činí nárok, je riskantní podnik,“ citují zase Financial Times bývalého vrcholného poradce prezidenta Obamy pro Asii. “Jak budeme svůj postoj vymáhat? Znamená to riziko ozbrojeného střetu a Spojené státy díky němu ztratí velkou část Asie.“ Deník zároveň dodává, že výroky nového amerického ministra zahraničí Tillersona a nového Trumpova prezidentského mluvčího Spicera si v detailech navzájem protiřečí - a že je vidět, jak se nová administrativa “ještě nevyzná ve složitých detailech a právních kličkách sporu o Jihočínské moře”.

Z předchozích Trumpových projevů - a první kroky naznačují, že vše, co v kampani říkal, myslel vážně -  zároveň vyplývá, že Spojené státy nyní hodlají začít výrazně zvýšit investice do vlastní armády. Pokračování příště…